Nevyžádané reklamy

Neadresným reklamním letákům se můžeme vyhnout tím, že na poštovní schránku nalepíme nápis, že nechceme žádné letáky. Tak dostatečně a zřetelně vyjádříme, že reklamu odmítáme. Její distributor to musí respektovat. Zákon o reklamě totiž říká:

Filip Winter: Zakazuje se šíření nevyžádané reklamy, pokud dojde k výběrům adresáta nebo pokud adresáta obtěžuje.

Cituje ze zmiňovaného právního předpisu advokát Filip Winter. Za nevyžádanou reklamu, která současně vede k výdajům adresáta, se považuje například zasílání faxů, které spotřebovávají papír v přístroji. Patří sem také objemné e-maily. Náklady na jejich stažení přes pomalé domácí připojení je už možné mnohdy vyčíslit. Reklamou, která obtěžuje, mohou být podle Filipa Wintra například reklamní telefonáty v noci, ale hlavně doručování reklamy přes výslovné oznámení, že reklamu nechceme. Pokud to firma udělá, porušila zákon a my se v takovém případě můžeme obrátit na Živnostenský úřad. Tyto úřady se v poslední době zaměřují na problematiku elektronické komunikace. Nevyžádané e-maily, spamy, jsou totiž problémem pro celý svět a uživatelé za ně ročně zaplatí miliony dolarů. Snahou tedy je řešit problém legislativně. U nás nevyžádanou reklamu zakazuje zákon o reklamě. A přibyde další. Jak říká Karel Noibert, předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů.

Karel Noibert: V novém telekomunikačním zákonu bude upraven, podle evropské směrnice, také přístup ke spamingu a nevyžádaná reklama pomocí webových zpráv bude zakázána, pokud k ní nedáte předchozí souhlas.

Úřad pro ochranu osobních údajů má v ochraně našeho soukromí před reklamou důležitou roli. Může firmě uložit sankci v případě, že zjistí, že o občanovi shromažďovala neoprávněně osobní údaje, nebo že data použila jinak, než jí to občan povolil.

Karel Noibert: Má občan jednotlivé právo napsat odesílateli, že si nepřeje, aby jeho osobní údaje byly vedeny v nějaké rozesílací databázi a ten odesílatel musí tomu žadateli vyhovět a vymazat takové osobní údaje. Ty marketingové společnosti, ty si ovšem mohou ponechat jakési minimální osobní údaje, říká se tomu databáze robinsonů, což je databáze těch, kteří si nepřejí dostávat reklamní nabídky a odesílatel musí před odesláním konfrontovat s tou robinsonskou evidencí, zda tam není občan zapsán a nesmí mu pak posílat nabídku.

Říká předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů Karel Noibert a dodává, že každý z nás má také právo vědět, jaké údaje o nás určitá marketingová společnost vede. Zákon o ochraně osobních údajů nám dává možnost, abychom si jednou ročně od firmy zdarma dozvěděli, jaké údaje o nás zpracovává. Naše žádost ale musí být písemná.

Tak to byla Redaktorka Radiožurnálu Blanka Číhalová. Vývoj v oblasti technologií jde velmi rychle a často je tedy o krok dál než právní předpisy. Hitem několika posledních měsíců je zasílání fotografií nebo videa z mobilního telefonu. Musíme se ale připravit na to, že tuto možnost nebudou lidé využívat pouze k soukromým fotkám, ale také třeba k reklamě. Na telefonu je teď ministr informatiky Vladimír Mlynář. Pane ministře, dobré odpoledne.

Vladimír Mlynář: Dobré odpoledne.

Dávají nám v současné době právní předpisy nějakou možnost bránit se nežádoucí reklamě, která nám chodí dejme tomu do mailu, ale také formou textových nebo obrazových zpráv na mobilní telefony?

Vladimír Mlynář: Tak, jak řekl už pan předseda Noibert, teoretická možnost tady existuje, ale je skutečně spíše teoretická. Zákon o reklamě sice v obecné podobě zakazuje reklamu, při jejímž získání musíte vynakládat nějaké prostředky, to znamená, která vás stojí jako, jako, jako toho adresáta jisté peníze a e-mail je potřeba stáhnout, to znamená, musíte něco zaplatit a takováto reklama je tedy u nás zakázána. Nicméně ten zákon bohužel v sobě neobsahuje žádnou sankci, takže ti rozlišovatelé spamu nebo reklam na SMS zprávy nemají žádnou sankci, pod kterou byste si na ně mohl došlápnout. Čili, je to klasický příklad. Zákon sice říká, že se to nesmí, ale chybí sankce a je to chyba, kterou budeme muset odstranit.

Tak další otázka se přímo nabízí. Změní se to, chystá něco třeba vaše ministerstvo?

Vladimír Mlynář: Ano, chystáme připravit, do září půjde do vlády novela zákona o regulaci reklamy, která by měla v souvislosti taky s naším vstupem do Evropské unie u nás zavést praxi, která existuje v Evropské unii, to znamená, že bude existovat seznam osob, odmítajících spaming. To znamená, tu nevyžádanou reklamu. Jinými slovy, budete se moci jako uživatel, který nechce dostávat reklamu přes internet či mobilní telefon, zapsat na seznam a ten rozesílatel bude mít povinnost ze zákona pod sankcí tentokrát toto respektovat. Je to evropský krok, který je jaksi směrem k ochraně soukromí a otázka je, zda nepůjdeme v budoucnu ještě dál. Nicméně ta novela v září půjde do vlády v této logice. To je logika Evropské komise.

Bude se to, pane ministře, týkat výhradně reklamy a nebo třeba i nevyžádaných propagačních materiálů, které třeba rozesílají dejme tomu nejrůznější církve, třeba i neregistrované, a které také dostáváme do mailu?

Vladimír Mlynář: Ano, čehokoliv. Čehokoliv, co by bylo vám zasláno elektronickou poštou jako reklama a tady samozřejmě i to, co jste zmínil, je svého, svého druhu reklama. Musí to být samozřejmě masové rozesílání. Když pošlete své kolegyni e-mail, abyste ji pozval na kávu, tak je to taky svého druhu nevyžádaná pošta, nicméně je to soukromá pošta. Pokud byste to rozesílal 150 kolegyním, tak už by to mohlo být bráno jako reklama. Čili, musí to být, musí to být skutečně ten spaming, to strojové rozesílání na mnoho adres, nikoliv jeden nevyžádaný dopis.

Mohli bychom na závěr říct, jak se spamy a nežádoucími SMS bojují v Evropě a případně v dalších zemích ve světě?

Vladimír Mlynář: Ta věc se docela dramaticky vyvíjí, musím říct, že třeba ve Spojených Státech už byl přijat zákon, který zavádí trestní odpovědnost dokonce za rozesílání té nevyžádané reklamy a může jít za to dotyčná osoba do vězení. A tento trend se, musím říct, dost dramaticky rozšiřuje i do Evropy a některé členské země unie, třeba Británie, rovněž připravují takovýto, takovýto zásadní posun. Nicméně Evropa, zatím tedy ve formě evropských předpisů, stojí na té pozici, kterou jsem popsal na začátku, to znamená, že ten, kdo nechce dostávat takovouto reklamu, nahlásí svou adresu na určité seznamy a ty se potom musí dodržovat. Je nicméně možné, že v příštích letech bude Evropa následovat Spojené státy a zavede přímo zákaz toho rozesílání spamingu a trestní odpovědnost těch, kteří takovýto, takovouto formu reklamy používají.

Tak to byl .... Ano?

Vladimír Mlynář: Je to pravděpodobné. Já...

Ano...

Vladimír Mlynář: ...přesto osobně přiznám, že si myslím, že to tím razantním způsobem omezení nakonec skončí, protože fakt je, že těch spamů, nežádané reklamy, je čím dále víc. Já osobně ji dostávám denně už takových 20 z celého světa, jak je moje adresa veřejně známá a je to dost nepříjemná věc.

To asi potvrdí řada dalších lidí. Děkujeme za rozhovor ministru informatiky Vladimíru Mlynářovi. Díky a na slyšenou.

Vladimír Mlynář: Na slyšenou.

A tím jsme uzavřeli dnešní Vaše téma.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.