Nevychovávám synovi konkurenci, na vodě každý závodí jen s časem, říká trenér Jiří Prskavec st.

Strávil jste dva roky v Kanadě jako šéftrenér juniorské reprezentace. V čem jsou Kanaďané jiní?

Myslel jsem si, že na světě jsou všichni lidé stejní. Až tam jsem pochopil, že mentalitu mají jinou. Že si jazykově rozumíme, ale přesto přemýšlíme odlišně. U nás je myšlení takové přímočařejší. Oni nikdy neřeknou, že by něco bylo špatně, všechno tak zaobalí. Podle nich je všechno skoro dokonalé.

Čtěte také

Kajakářský olympijský šampion Jiří Prskavec se letos chystá i na premiérové závodní starty v kánoi

Snažil jsem se tam přinést i trochu mého pohledu na sport. Mým úkolem na pozici juniorského šéftrenéra bylo co nejlépe závodníky připravit na mistrovství světa a mistrovství amerického kontinetu. Ale jejich nasazení a zapálení pro věc bylo hodně jiné, než jaké byly moje představy. V tom byl obrovský rozdíl oproti našim závodníkům.

V Kanadě je kanoistika obrovsky rozšířený sport, ale závodní forma – slalom – tam až tak rozšířená není. Brali to jako takový kroužek. Svoji skupinu jsem musel nejdříve hlavou nastavit na to, že máme společný cíl: začít to dělat na poloprofesionální až profesionální úrovni. Jestli se mi to podařilo, to ukázaly výsledky.

Jak se sport a tratě změnily? 

Právě proto, že i slalomová dráha v pražské Troji se neustále zobtížňuje a děti tam trénují každodenně, jsou zvyklé jezdit v relativně útlém věku i na Trnávce nebo pod Lipenskou přehradou. Jsou připraveny jezdit velmi brzy. Starší žáci, třináctiletí nebo čtrnáctiletí už tam jezdí celkem bez obtíží.

Trojská trať se svou obtížností a charakterem blíží světovým tratím a má parametry na pořádání světových pohárů i mistroství světa.
Jiří Prskavec st.

Obecně šla úroveň pádlování obrovsky nahoru. Když jsem ty tratě v osmdesátých letech jako dítě viděl ze břehu, přišlo mi to neskutečně obtížné a nemyslel jsem si, že tam někdy budu moct jezdit. Dnes už je to celkem běžná věc.

Jak se jede na novém trojském kanále?

Čtěte také

Kajakář Jiří Prskavec: Čtení vody je specifická vlastnost, kterou člověk zdokonaluje během kariéry

Obtížnost se malinko zvýšila, musíme doladit překážky, aby se vodní terén neměnil a byl spravedlivější v průběhu závodů. Myslím si, že trojská trať se svou obtížností a charakterem blíží světovým tratím a má parametry na pořádání světových pohárů i mistroství světa.

Trénujete vodní slalomářskou reprezentaci. Nepěstujete tím svému synovi konkurenci?

Takhle se to nedá brát. Naši kajakáři a vůbec všichni závodníci ve vodním slalomu v České republice mají dobrou úroveň právě proto, že je tady dobrá domácí konkurence. Myslím, že můj syn to dobře popsal – na startu prostě jede každý sám za sebe, s časem proti času, a v cíli se ukáže, kdo byl nejlepší a vyhraje.

I tohle je důvod, proč se nám daří v kategorii hlídek, což je družstvo tří lodí. Tam musí všichni tři závodníci spolupracovat. A když je nálada v týmu dobrá, přichází úspěchy. Je to i o tom, že jeden druhému přeje. Vodní slalom je nevyzpytatelný, jednou se to povede jednomu, jindy druhému. Neberu to tak, že vychovávám synovi konkurenci.