Není to proti Koněvovi, ale proti Rusku. Socha může na Olšany, míní vnučka sovětského maršála

„Pocity mám hořké… Musím poznamenat, že jsme to nebyli my, kdo ten památník přivezl a postavil, to tam umístily oficiální československé úřady,“ zdůrazňuje.

Jediné, co podle ní Rusko může udělat, je poprosit, pokud k přesunu dojde, aby se to udělalo důstojně a našlo se důstojné místo. Ale nesouhlasí s tím, aby byla socha umístěna na území ruského velvyslanectví.

Čtěte také

Maršál Koněv: Slavný osvoboditel, nebo muž na špinavou práci?

„Můj děda nikdy nebyl diplomatem, byl vojákem, nemá žádný vztah k sovětskému velvyslanectví. Muzeum totality k tomu opět nemá žádný vztah, on byl voják a plnil rozkaz vlasti, které přísahal,“ konstatuje.

Jedno z možných míst, kam by mohl být památník přesunut, jsou podle ní třeba Olšany, kde jsou pochováni vojáci, kteří s ním bojovali.

Ale proč se rozpoutal takový rozruch kolem sochy, která byla postavena v roce 1980?

„Všechno souvisí se vztahem naší země se západními zeměmi, dnes není všechno ideální, probíhá přibližně totéž, co v období studené války. Když je možnost kousnout, tak se to udělá,“ říká s tím, že to všechno není přímo proti Koněvovi, ale proti Rusku.

S Brežněvem se debat neúčastnil

Jelena Koněvová si pamatuje na události kolem srpna 1968, tehdy jí bylo 13 let. Maršál Koněv si podle ní uvědomoval, že k něčemu dochází. „V té době byl v důchodu, bylo mu 70 let a neúčastnil se žádných debat s Brežněvem,“ upozorňuje.

Dnešní tendence srovnávat Hitlera a Stalina neuznávám.
Jelena Koněvová

Tehdy už totiž nepotřebovali žádného maršála Sovětského svazu v penzi – nikdo ho nikam nezval a nic s ním nekonzultoval.

„Všechno jsme to samozřejmě rozebírali doma, kdy docházelo k diskuzím s mou tetou, ale nemohu vám říci, že by k tomu měl nějaký vyhraněný vztah,“ vzpomíná.