Není nám do pláče, že už nenapíšem další punčocháče, směje se frontman kapely Chinaski

Na výstavě Gotfrieda Lindauera se členové kapely potkali s Čechomaorem Františkem, kterého požádali, aby jejich novou desku uvedl. „Je to mě velká čest, nikdy jsem si neuměl představit, že s vámi budu na desce. Já vás za to naučím haku. Svlékl se do půl těla a dal nám dvouhodinový trénink,“ popisuje Malátný zážitky z exotické destinace, kde vznikalo nové album Chinaski s titulem Není nám do pláče.

Na Novém Zélandu Malátný také zjistil, co mají společného maorské modlitby a český folklór. „Hrozně mě to překvapilo. Byla to napůl píseň, napůl modlitba, ale ta melodika byla úplně stejná jako z moravsko-slováckého pomezí. Poslední píseň mi zněla v hlavě a nebylo to vůbec jinačí,“ říká Michal Malátný.

Kapelníkem Chinaski je kytarista František Táborský, ale řídíme to spolu ve dvou. Já jsem umělecký šéf a on je umělecký ředitel.Michal Malátný

Austrálie, Nový Zéland, Británie, USA, Chinaski se v poslední době rozjeli do světa. Spolupracují totiž s producentem Gregem Haverem, který se ale před nedávnem oženil a přestěhoval do Aucklandu. U něj natočili dvě písně. „Dopadly hezky, tak jsme řekli pojďme to zkusit. Další tři songy jsme točili v Londýně, dva v Los Angeles. Pak jsme se vrátili na Zéland, natočili sedm písniček a dodělali desku,“ říká Malátný.

Přestože ho známe spíše jako frontmana kapely Chinaski, původně Michal Malátný vystudoval herectví. „Jiří Suchý mi zavolal, protože potřeboval nějaký záskok, tak jsme to zkusili a teď hraju v Semaforu už tři představení. Je to fantastické,“ říká. „Vždy, když jdu po představení pěšky domů, mám pocit, že psát texty písní je nejjednodušší věc na světě, největší radost a že to jde samo.“