Nemoci plodin

Vlasta VALENTOVÁ:
Rez hrušňová není parazit, jak se někteří domnívají, ale houbové onemocnění.

Pavel RYŠÁNEK, Česká zemědělská univerzita:
Přežívá ovšem nikoliv na tújích, ale na jalovcích, speciálně je to jalovec čínský, anebo jalovec chvojka klášterská.

Vlasta VALENTOVÁ:
Vysvětluje původ choroby docent Pavel Ryšánek z České zemědělské univerzity. Z jalovců se spory rzi stěhují na hrušně a shluky výtrusů pak ze spodu listů zase zpět na jalovec. Léčba je poměrně těžká. Chtělo by to odstranit především původce choroby - jalovce, u kterých je nemoc usazena ve dřevě. Ale kdo ze sousedů by se rád kvůli vaší hrušni zbavoval vzrostlých okras zahrady? Konec hrušek v Čechách snad ale nehrozí. Rozhodně to neznamená napadané hrušně porážet.

Pavel RYŠÁNEK, Česká zemědělská univerzita:
Není potřeba takováto drastická opatření, postačí, pokud tu hrušeň ošetříme právě v období května nějakým chemickým přípravkem a potom přinejmenším se sníží to napadení.

Vlasta VALENTOVÁ:
Nejenom rez, ale i další různé nemoci plodin u nás sleduje Státní rostlinolékařská správa. Svá pracoviště má v celé republice. Jak říká Michal Hnízdil, vedoucí sekce ochrany proti škodlivým organismům, monitoring pracuje na základě spolupráce všech evropských zemí a přidává jeden z aktuálních, závažných a navíc velmi kuriózních příkladů.

Michal HNÍZDIL, vedoucí sekce ochrany proti škodlivým organismům, Státní rostlinolékařská správa:
Zavlečení háďátka, což je velmi drobný živočich, který je podobný červu a napadá dřevo borovic a toto háďátko, jehož domovem je Asie, se zavleklo postupně do Spojených států amerických a následně koncem vlastně devadesátých let do Portugalska, kdy kolem přístavu v Lisabonu byly pozorovány rozsáhlé porosty poškození borovic. Toto háďátko dokáže skutečně masivním způsobem devastovat borové porosty a co je na tom nejhorší, ono samo sice se nemůže pohybovat, ale je přenášeno brouky tesaříky, kteří na větší vzdálenosti mohou to háďátko přenášet, takže ty informace jsou spíše aktuální, toto je tak nejstrašnější příklad zavlečení v posledních letech.

Vlasta VALENTOVÁ:
Takové háďátko by se dalo snadno zavléct do republiky například se zbožím zabaleným do dřevěné borovicové bedny. Ale rostlinolékařská správa monitoruje i méně atraktivní případy, i když stejně nebezpečné. Pěstitele určitě zajímají její prognózy výskytu plísně nebo škůdců a pro ně je určena jedna dobrá zpráva. Evidence výskytu a pozorování škůdců se od letošního roku podstatně změnila. Státní rostlinolékařská správa vyvinula nový přístupnější systém.

Michal HNÍZDIL, vedoucí sekce ochrany proti škodlivým organismům, Státní rostlinolékařská správa:
Je elektronický, počítačově zpracováván a inspektor přímo ty výsledky svého pozorování zakládá do počítače, respektive do programu, který je vlastně on-line přístupný, dá se říci, celé veřejnosti. Lze tam vybírat podle škodlivých organismů a přímo je to zaměřeno na jednotlivé oblasti našeho státu, takže pokud někdo třeba chce zjistit, kde je silný výskyt například plísně bramborové, tak to může poměrně jednoduše přes to webové rozhraní udělat.

Vlasta VALENTOVÁ:
A chcete si to vyzkoušet? Pak si otevřete stránky www.srs.cz.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON I.T., s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.