Nelze zpochybnit pravomoc samosprávy určovat, co má nebo nemá stát na náměstí, míní Zdeněk Hřib
Na takovou stavbu, jako je Mariánský sloup na pražském Staroměstském náměstí, byl měl být širší konsensus, který přetrvá déle než pár let. Říká to pražský primátor Zdeněk Hřib, který by si dokázal představit i referendum, které by o této otázce rozhodlo. „To by mělo větší váhu než rozhodnutí zastupitelstva,“ vysvětluje.
Podle Zdeňka Hřiba má být právě samospráva suverénem v tom, co se má a co se nemá umístit na náměstí. „Je zde jasné usnesení zastupitelstva hlavního města Prahy z roku 2017, které zaúkolovalo Radu v tom, že ten sloup tam stát nemá,“ říká s tím, že on jako člen Rady je vázán usnesením zastupitelstva.
Čtěte takéPrimátor Hřib: Na umístění repliky Mariánského sloupu neměl sochař Váňa právo
Zdůrazňuje také, že snahy o stavbu Mariánského sloupu jsou opakovaně doprovázeny protiprávním jednáním. Dalším problémem je, že celá záležitost budí velkou kontroverzi, štěpí společnost a z toho titulu nemůže být aktem smíření.
„Z mého pohledu je zjevné, že to je především symbol porážky myšlenky tolerance,“ vysvětluje s tím, že takto sloup vnímá nemalá část veřejnosti.
Moderátor Tomáš Pancíř v té souvislosti připomíná, že Společnost pro obnovu Mariánského sloupu disponuje stavebním povolením. To je ale podle Hřiba pouze osvědčením od státu o tom, že stavba neporušuje požární a hygienické předpisy.
„Zastupitelstvo hlavního města Prahy je nejvyšším orgánem a rozhodlo tak, jak rozhodlo,“ uzavírá.
Jak pevná je koalice, která vládne hlavnímu městu? A kdy se bude platit mýtné za vjezd do centra Prahy?
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
