Nejvyšší státní zástupce by měl mít praxi ze státního zastupitelství, nikoliv z byznysu, říká k novele o státním zastupitelství nejvyšší žalobce

Ministerstvo spravedlnosti navrhuje v novele zákona o státním zastupitelství zachovat vládě možnost kdykoliv odvolat nejvyššího státního zástupce. Novela má také omezit funkční období nejvyššího žalobce na 7 let bez možnosti opětovného jmenování nebo prodloužení této doby. Oslabila by navržená novela nezávislost nejvyššího státního zástupce? Je správné, aby se nejvyšším žalobcem mohl stát i soudce nebo advokát? Tomáš Pancíř se ptal nejvyššího státního zástupce Igora Stříže.

Minulý týden jste v rozhovoru pro Deník N řekl, že návrh novely zákona o státním zastupitelství předložený ministerstvem spravedlnosti je ještě horší než stávající úprava a že pokud by prošla, bylo by postavení nejvyššího státního zástupce velmi vratké a politicky citlivé. Co znamená politicky citlivé postavení nejvyššího státního zástupce?

Čtěte také

Začnu zeširoka, abych vysvětlil, proč je vůbec potřeba zákon změnit. Už několik let se volá po změně zákona o státním zastupitelství, a to zejména ve dvou oblastech. První oblastí je zavedení funkčních období, tedy mandátů vedoucích státních zástupců, a to po vzoru soudců tak, aby měli jasně dané funkční období, aby během tohoto funkčního období dokázali, zda jsou schopni vést svěřené státní zastupitelství.

A po uplynutí této doby, aby se případně ucházeli ve výběrovém řízení o nový mandát. U některých vysoce postavených vedoucích státních zástupců by toto období bylo neopakovatelné, jako například u nejvyššího státního zástupce. Co se týká tohoto bodu, myslím, že ten záměr byl v předloze naplněn a vedoucí státní zástupci by se měli dočkat různě dlouhých mandátu od 5 po 7 let.

Druhým bodem, proč byla potřeba měnit zákon o státním zastupitelství, a na tom se shodovala odborná veřejnost i politická reprezentace, bylo upravení postavení, jmenování a odvolávání z funkce nejvyššího státního zástupce. V tomto směru, jak jste citoval i z mého rozhovoru pro Deník N, skutečně k žádné velké změně nedošlo a ta úprava je z mého pohledu ještě horší, než úprava stávající.

K té vaší citaci: politicky citlivé postavení nejvyššího státního zástupce? Co si pod tím představit?

Čtěte také

V současné době je nejvyšší státní zástupce jmenován vládou na návrh ministra spravedlnosti v podstatě z okruhu státních zástupců. Podle navrhované úpravy by se nejvyšším státním zástupcem mohl stát jednak samozřejmě státní zástupce, ale i právník z jiné profese, například soudce, soudce mezinárodního trestního tribunálu, Ústavního soudu anebo také advokát.

Zatímco u předsedů nejvyšších soudů, ať už Nejvyššího soudu či Nejvyššího správního soudu, může být prezidentem jmenován jeho předseda pouze z řad soudců této instituce, tedy z obvodu působnosti Nejvyššího soudu, případně Nejvyššího správního soudu, tak u státního zastupitelství může být nejvyšší státní zástupce jmenován nejenom z širokého okruhu všech státních zástupců, pokud by splňovali alespoň minimální praxi, ale i z okruhu, jak už jsem říkal, státních zástupců a advokátů.

A přesto, že připouštíme, že postavení nejvyššího státního zástupce je do jisté míry politické, přece jen je odborným pracovníkem, je nadán řadou osobních oprávnění odborné povahy, která musí vykonávat osobně. Nesmí jej za něj vykonávat ani jeho náměstek. Přesto se po kandidátovi na nejvyššího státního zástupce nevyžaduje praxe ve státním zastupitelství, což je podle mě chyba.

Pokud by se upustilo od tohoto odborného požadavku, pak bychom museli připustit, že šíře různých kandidátů by se ještě více rozevřela. Zejména co se týká advokátů, by to mohli být právníci z velmi širokého okruhu. Samozřejmě tito advokáti kromě toho, že by museli mít nějakou základní praxi – v návrhu se hovoří asi o 10 letech, jsou zpravidla lidé působící v komerční sféře, kteří jsou spojeni s různými korporacemi, s byznysem, s různými sportovními odvětvími, ale i třeba s politickými stranami.

Čtěte také

Jsou politicky angažovaní a to jsou všechno okolnosti, které poněkud mohou snižovat jejich kredibilitu a jejich schopnost objektivně vykonávat takovou funkci, protože by mohlo být připomínáno, v jakých kauzách byli angažováni, do jaké míry jsou spojeni s korporátním byznysem.

Novela požaduje 10 let praxi ve funkci buď státního zástupce nebo jak jste jmenoval veřejného žalobce u mezinárodního soudu, advokáta či soudce Ústavního soudu. To je podle vás málo?

Není to málo z hlediska odbornosti a obecné právní praxe, ale je to podle mého názoru nevyhovující z hlediska plnění požadavků, které jsou kladeny na nejvyššího státního zástupce. Podle mě by nejvyšší státní zástupce, respektive kandidát na tuto funkci, měl mít alespoň minimální praxi ve státním zastupitelství. 

Znalost práva jako takového, ať už z oboru trestního či jiného, není dostatečnou zárukou schopností řídit tu soustavu, rozhodovat o kontrolních mechanismech soustavy státního zastupitelství, je třeba znát vnitřní úpravu, vnitřní poměry a zejména mít možnost a schopnost vykonávat osobní oprávnění, o kterých jsem hovořil. A to jsou oprávnění, která nemá k dispozici ani předseda Nejvyššího soudu.

Národní ekonomická rada vlády minulý týden navrhla vládě sadu opatření pro snížení rozpočtového deficitu. Jedním z doporučení je také snížit počet vězňů. Souhlasíte jako muž v čele veřejné žaloby s tím, že v Česku je vězňů zbytečně moc a že by jich mělo být méně?

S tím rozhodně souhlasím a už několik let, ještě za svého předchůdce Pavla Zemana jsme aktivně prosazovali ukládání zejména peněžitých trestů tam, kde je třeba pachatele citelně potrestat, zejména za určitý druh trestné činnosti typu majetkové, hospodářské kriminality. Domníváme se, že ukládání zejména nepodmíněných trestů odnětí svobody je v tomto státě příliš četné.

Čtěte také

Já poukazují i na statistiky Rady Evropy, kde v počtu osob, které vykonávají trest odnětí svobody, jsme na šestém místě, hned za Ázerbájdžánem, Tureckem, Ruskem a dalšími takovými státy, se kterými jistě nechceme soupeřit o prvenství. Takže za sebe i za celou soustavu mohu říci, že se snažíme přesouvat tresty spíše do té finanční oblasti. Je důležité podotknout, že státní zástupce trest neukládá, ale navrhuje. Takže abychom navrhovali tresty spíše spojené s majetkovými sankcemi než s trestem odnětí svobody.

Budete i v reakci na návrh NERVu žádat státní zástupce, aby navrhovali trest i v nižší části sazeb?

My nechceme, aby státní zástupci navrhovali ukládání nižších trestů. Spíše chceme změnit jejich strukturu, jak už jsem se tady podrobně vyjádřil. To znamená peněžité tresty, případně ty další alternativy majetkové sankce, které v řadě případů mají mnohem citelnější dopad než tresty odnětí svobody, ať už podmíněně odložené nebo nepodmíněné.

Bude se snažit Igor Stříž přesvědčit politiky, aby novelu zákona neschvalovali? A zůstane v případě jejího schválení ve funci nejvyššího státního zástupce?Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Tomáš Pancíř , tec
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...