Nejkrásnější zámek si nechal postavit pan Zachariáš
Naším cílem výletů Po Česku bude tentokrát zámek, který je památkou UNESCO a který byl letos z jara už potřetí vyhlášen za nejpohádkovější u nás. Z gotického hradu jej v renesanční zámek nechal přestavět osvícený markrabí Zachariáš z Hradce. Jedeme do Telče.
Stojíme u vstupu do malého dvorku a za portálem vidíme nápis: Lepší je skromná živnost pod svou vlastní prkennou střechou, nežli rozkošný život pod cizí. „Musím podotknout, že skromná živnost pana Zachariáše představovala nějakých 220 místností,“ uvedl kastelán na telčském zámku Bohumil Norek.
Právě takový renesanční zámek se čtyřmi nádvořími si nechal vystavět pan Zachariáš z Hradce, a to na místě původního gotického hradu, o němž máme první zprávu z roku 1335. Mě po sídle prováděl nástupce někdejších purkrabích, právě současný kastelán Bohumil Norek. A začali jsme pochopitelně osobou osvíceného a jistě i nesmírně bohatého stavebníka.
„Zachariáš z Hradce byl markrabím moravského panství a jako markrabí se dostal na služební cestě do Itálie. Tam poznal renesanci a poznal i lidi, kteří pro něho potom dělali,“ upřesnil kastelán. Stavělo se v letech 1553 až 1580. Pan Zachariáš byl členem hradecké větve rodu Vítkovců, a tak všude po zámku uvidíte nejen erb jeho a jeho manželky, Kateřiny z Valdštejna, ale hlavně známé pětilisté růže.
Vešli jsme do jednoho z nejkrásnějších sálů telčského zámku – Zlatého sálu. „Když se vchází do sálu z arkád, musíme návštěvníky upozorňovat na schod, protože se všichni dívají na překrásný dřevěný kazetový strop a zapomínají, že jsou pod nohama schody. Padají nám sem potom jako hrušky,“ vypráví Bohumil Norek.
Zlatý sál, zvaný také Taneční, je největší na zámku a na jeho stropě napočítáte třicet kazet s podobiznami antických bohů. Renesanční stropy, ale i podlahy nebo sgrafita, třeba v Malé hodovní síni, patří mezi největší skvosty telčského zámku. Platí to i v bytě pana Zachariáše, ve kterém si můžete prohlédnout zase Rytířský sál. V něm míval tento velmož svou pracovnu.
„Pan Zachariáš to měl velmi dobře vymyšlené, protože z oken měl výhled na náměstí, takže viděl na své poddané a viděl, co lidé dělají a co kde se nachází,“ upřesňuje kastelán. Název Rytířský dostal sál podle brnění, která v něm uvidíte. Je tu ale i Bílá paní, Perchta z Rožmerka. Mimochodem, víte, jak to bylo s jejím zjevováním?
„Nezjevovala se, protože se schovávala před svým manželem, který byl krutý a který ji pronásledoval. Proto pobývala u svých známých a vycházela pouze v podvečer, večer nebo i v noci. A když ji lidé viděli, tak říkali, že se zjevuje,“ vysvětlil kastelán.
Až budete telčský zámek opouštět, nezapomeňte ještě nahlédnout do zdejší kaple Všech svatých. „Je to kaple, kterou si nechal postavit Zachariáš z Hradce pro sebe a svou manželku Kateřinu. Je to poslední objekt, který byl na zámku postaven. Mají tu hrobku a oba jsou zde spolu uloženi,“ doplňuje Bohumil Norek.
Zmínil jsem, že páni z Hradce byli Vítkovci, čili páni z Růže, a tak měli ve znaku, stejně jako další rody vzešlé z Vítkovců, pětilistou růži. Byla to zlatá růže na modrém poli a erbovní znamení pánů z Hradce je na telčském zámku vidět téměř všude.
Povídání o Telči, současné expozici na zámku i o hraběnce, která hrála hokej, pokračovalo v nedělním Po Česku.
