Neexistuje modernější systém. Obce budou mít větší příjem než nyní, říká Hladík o zálohování PET lahví a plechovek

Vláda minulý týden schválila návrh novely zákona o obalech, která má mimo jiné zavést zálohování PET lahví a nápojových plechovek. Česko přitom dlouhodobě patří mezi země, kde se třídí víc plastů než v jiných zemích. Podle statistik správce systému tříděného odpadu EKO-KOM se vytřídí už teď přes 80 procent plastových lahví. Co si slibujete od zavedení zálohování, o kolik by se to číslo mělo zvýšit ze současných 82 procent?

Především je důležité, aby se neustále odpadky – nejen PETky, ale také plechovky – nepovalovaly po přírodě. Druhý důležitý aspekt je, že dnes sbíráme plasty dobře, ale špatně je recyklujeme. Za třetí je důležité, že sebereme podle posledních statistik zhruba 75 procent plastových obalů, ale u plechovek je to jen 25 procent. Náš cíl je cirkularita materiálu, aby ze staré PETky byla nová PETka, ze staré plechovky zase nová plechovka. To se dnes neděje.

Čtěte také

Julie Hrstková: Bude zálohování PET lahví záminkou k dalšímu zdražování?

Potom máme také evropské cíle. Podle nařízení se počítá, že se po roce 2026 bude zálohovat v celé Evropské unii. Buď si jednotlivé členské státy do roku 2026 udělají vlastní systémy, anebo poté nastane jeden evropský.

Domnívám se, že je lepší vytvořit systém, který odpovídá České republice, vývoji odpadového hospodářství po roce 1989 a který bude dobře reflektovat situaci drobných sídel nebo malých obchodů, protože je výrazným způsobem podporuje. Je to docela dobrá zpráva pro malé obchodníky, protože za každou odebranou PETku nebo plechovku budou mít odměnu, finanční podporu. To třeba u piva dnes nemají. 

‚Vzduch se nevozí‘

Proti zálohování protestují samosprávy a podnikatelé. Minulý týden kvůli tomu představitelé Svazu měst a obcí, Sdružení místních samospráv, Asociace krajů, Hospodářské komory a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů napsali otevřený dopis panu premiérovi. Než se dostaneme k jejich argumentům, popišme, jak to celé má fungovat. Které všechny lahve a plechovky by podle návrhu měly být zálohované?

Budou to veškeré plastové a hliníkové nápojové obaly od jednoho decilitru do tří litrů, tedy veškerý sortiment, který běžně kupujeme. Bude to fungovat úplně stejně jako u piva. To znamená, že si něco koupím s přirážkou ve formě zálohy a když obal zase vrátím, tak ji dostanu zpátky. Automaty budou vypadat úplně stejně, jednoduchým opatřením se jen změní, aby dokázaly brát nejen pivo, ale také plechovky a PETky.

Čtěte také

V Česku se nedaří recyklovat PET lahve a plechovky, změnit to má zálohování

Je důležité, že automat plechovku nebo PETku odebere a slisuje, žádný vzduch se nevozí. Lidé se mě velmi často ptají, jestli to budou moci sešlápnout, nebo ne. Je to jednoduché: systém, ať už automat, nebo manuálně, pokud to bude prodavačka odpípávat u pokladny, musí načíst kód, aby se sem nevozily plechovky a PETky ze třetích zemí jako je Bulharsko nebo Rumunsko. To je jediný důvod.

Nicméně se s lahví naloží tak, že se odveze do recyklačního centra, tam se rozmělní, rozšrotuje, vytvoří se z něho granulky a nová PET lahev.

Je to také obrovská příležitost pro český recyklační byznys a jeho rozvoj. V současnosti se mnoho materiálu vyváží pryč z České republiky. Sám nápojový segment začíná mít pravidla, kdy musí dávat nějaké procento recyklátu zpátky do PETky. Nejenom, že to chce zákazník, ale také nápojáři. To je princip cirkularity, aby z toho materiálu byly zase nové obaly.

Proč se zálohování nemá týkat i lahví od vína, destilátů nebo krabic od džusů?

To je určitě věc, kterou chceme zavést do budoucnosti. Často se bavíme jen o PETkách a plechovkách, ale ministerstvo životního prostředí připravilo i materiál, který chce zavést takzvanou přinesenou odpovědnost výrobce na všechno zálohování, tedy všechny typy výrobků. Schválila ho i vláda.

Dnes už to velmi dobře funguje u bílé a černé elektroniky nebo třeba u pneumatik, když si kupujeme fén, kulmu nebo mikrovlnku, tak v tom máme recyklační poplatek. Odpovědnost je na výrobcích a těch, kteří prodávají. Ti vytvořili svoji asociaci a recyklační firmy. Dnes tohle velmi dobře funguje a nemusí za to platit obec nebo občan.

Dnešní systém je takový, že za to platí občan nebo obec. Obce ze svých rozpočtů doplácí na ten systém tak, jak ho máme dneska nastavený, zhruba 6 miliard korun. Naším dlouhodobým cílem je přenést odpovědnost na výrobce. Protože přeci ten, kdo znečišťuje, by měl odpad také zlikvidovat.

Čtěte také

Digitální stavební řízení ulehčí datové schránky. Systém není sám o sobě špatný, říká architekt Kasl

‚Nejmodernější na světě‘

Neexistují modernější systémy, které by řešily více druhů odpadu?

Neexistují. V současné době je tohle nejmodernější systém, který na celém světě existuje. Neexistuje modernější systém. Úvahy o digitálním zálohování – co znamená digitální zálohování? Že každý musí mít chytrý mobil. Už tohle velmi omezuje seniory. Za druhé je tam otázka bezpečnosti, protože musím na pokladně načíst každou PET lahev nebo plechovku a když ji vyhazuji do kontejneru, musím ji zase načíst. Kdo bude znát data, kde nakupuji a kde vyhazuji svůj odpad?

Zkoušeli to ve třech evropských zemích, všude od toho utekli. Spustily se tři pilotní projekty a všude řekli, že to má taková rizika, že to v žádném případě nezavedou.

Je ale důležité, že zákon je univerzální. Pokud by správce systému uznal, že technologie pokročily takovým způsobem, že už to možné je, tak jsou systém a legislativa univerzální. Nepreferují jednu technologii. Říkáme, že to musí být ta nejlepší a nejekonomičtější dostupná technologie.

Odpadovému segmentu jde o to, aby dál vozil odpadky – to je hlavní důvod, musíme to pojmenovávat. Všichni, kteří dávají do toho systému peníze, což jsou všichni producenti obalů od nápojářů po potravináře, říkají: prosím, zaveďte to, protože chceme, aby systém byl efektivní. My sami produkujeme tyto obaly. My sami za ně máme odpovědnost, tak nám tu odpovědnost dejte. Hlavně chceme recyklovat to, co z těch obalů je.

Odpovědnost má ten, kdo dává obal na trh, což je dnes z velké části nápojový  a potravinářský segment. Takže když se podíváte, kdo napsal jaké dopisy, tak ti, kteří to celé platí, všichni – jak potravinářská komora, tak nápojový segment – podporují tohle zavedení. Je to přece logické. Ten, kdo znečišťuje, si to má vyřešit. Není to tak, že by obce byly proti. Podpora české veřejnosti vůči zálohovému systému je velmi vysoká.

Pokud se Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv připojí k otevřenému dopisu a argumentují proti tomu, tak máte pocit, že jsou pro?

Čtěte také

Čunek: Nebudu předsedou Senátu, to můžu říct už teď. Na vedení KDU-ČSL se mě ptejte až v pondělí

Mně píší desítky a stovky starostů, kteří s tím souhlasí. Musíme si říct, že celá řada představitelů a těch, kteří jsou podepsaní pod těmi dopisy, zároveň sedí v představenstvech odpadových společností. To znamená, že tady dochází ke konfliktu zájmů a já se prostě nedomnívám, že jednají za obce, ale za odpadové společnosti, což mě mrzí.

Budu citovat necelý měsíc staré vyjádření EKO-KOM, který je kolektivním systémem: „V analýze, kterou jsme provedli, je patrné, že při zachování podmínek článku 8a rámcové směrnice o odpadech,” to je celoevropská směrnice, „EKO-KOM upraví své platby třídícím linkám a obcím tak, že dopad zavedení zálohování na rozpočty obcí bude v konečném důsledku neutrální.”

Plus k tomu dáváme 15 procent z nevybraných záloh. Obce i města budou mít větší příjem, než mají v současnosti.

Ještě nezaznělo, jak vysoká bude záloha. V zákoně to není, mluví se o čtyřech korunách. Budou to čtyři koruny, nebo je možné, že to bude víc?

V zákoně to není, předpokládáme čtyři koruny spíše symbolicky. Tři koruny u piva tu máme 22 let, to bylo zavedené v roce 2002, a pivo se vrací s účinností přes 98 procent. Vidíme tedy, že i tří korunová záloha je pro Čechy stále dostatečně motivující.

Čtyř korunová záloha je spíše symbolická, protože pivní lahev naplním zhruba 23 až 25 krát, než se rozbije nebo je už nepoužitelná. Skleněný obal je stále energeticky o trošku lepší i z pohledu uhlíkové stopy. Předpokládáme, že tam zůstanou tedy tři koruny. Kdyby se nám zhoršoval výběr pivních lahví, tak pak si myslím, že je tu důvod pro zvýšení ekonomické motivace, ale není to uvedeno v zákoně.

Budu to diskutovat v poslanecké sněmovně. Kdo to má stanovovat je jeden z parametrů, který chci určitě řešit. Jestli to bude systém samotný, ministerstvo životního prostředí, nebo vláda, jsou tady tři možnosti.

Jak reaguje Petr Hladík na kritiku nového zákona? A proč se nový poplatek za reklamní letáky nemá vztahovat na reklamu politických stran? Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.