Nedostatek vajec v Česku nehrozí. Obnova velkochovu na Tachovsku může trvat až půl roku, tvrdí předsedkyně drůbežářské unie

Těch 750 tisíc slepic z velkochovu v Brodu nad Tichou, které musí zlikvidovat kvůli ptačí chřipce, každý den snášelo 600 tisíc vajec. Ty teď na trhu chybí a budou chybět. Když to vynásobíme, znamená to výpadek 18,5 milionu vajec za měsíc. Vy jste už včera varovala, že to bude mít zřejmě dopad na ceny vajec v obchodech. Máte jako drůbežářská unie nějaké odhady, jak výrazně kvůli tomu vejce podraží?

Čtěte také

iROZHLAS

Náhrada za utracení chovu na Tachovsku může být podle ministerstva zemědělství až 220 milionů korun

Bude záležet, jak rychle bude chov na Plzeňsku obnoven, protože ten chov je opravdu koncentrovaný. Samotná likvidace drůbeže a následná dezinfekce bude trvat několik týdnů a poté bude nutno naskladnit novou drůbež. Nevím, zda se v té aktuální nákazové situaci v Evropě tolik drůbeže vůbec na chov vůbec sežene, v jakém stáří a kdy začne snášet.

Pokud bych byla optimista, je možné, že se chov obnoví třeba za dva až tři měsíce. Pokud budu realista, myslím, že chov bude obnoven třeba až za půl roku. Z tohoto důvodu si myslím, že se cena vajec může mírně zvýšit, pokud bude částečný výpadek na tuzemském trhu. A také vzhledem k tomu, že je situace obdobná i v Evropě, se to opravdu může stát.

Co to znamená mírně zvýšit? Třeba zemědělský analytik Petr Havel pro idnes.cz odhadoval, že by cena vajíčka mohla být kolem 7 korun. Máte podobný odhad?

Například začátkem roku 2018 byla tzv. fipronilová aféra, a ceny vajec opravdu vyšplhaly okolo sedmi korun. Tam se likvidovaly podobné počty nosnic jako dnes. Aktuální doba je už dána i dalšími faktory. Cenu ovlivňuje trh s energiemi i zvýšené náklady na krmné směsi. Od 1. 1. 2027 se v Česku nebudou moc chovat nosnice v tzv. obohacených klecových systémech a řada chovatelů se na to připravuje.

Likvidace drůbeže nakažené ptačí chřipkou ve velkochovu v Brodu nad Tichou|foto:René Volfík, iROZHLAS.cz

Do budoucna si zákazník bude muset zvyknout na vyšší cenu vajec, než byl v posledních 20 let zvyklý. I když zemědělcům rapidně rostou ceny vstupů, spotřebitelská cena se vždy pohybovala okolo tří korun. A pokud nastal nějaký výpadek z důvodu ptačí chřipky nebo aféry salmonely v Polsku, cena vždy reagovala tak jako Evropa.

Ptačí chřipka se šíří napříč Evropou. Každý den je nové ohnisko.

Cena se odráží celkově od evropského trhu, protože soběstačnost ve výrobě konzumních vajec je v Česku okolo 84 procent. Je třeba říci, že je to včetně dvorků malochovů, kde v zimě nosnice nesou méně. Roční produkce vajec je 1,4 miliardy kusů a zhruba 700 milionů kusů vajec se do Česka dováží z Polska, Německa, Nizozemska a Slovenska. A i v těchto státech se ptačí chřipka šíří. Každý den je nové ohnisko.

Produkce z farmy na Tachovsku znamenala 18,5 milionu vajec za měsíc, 600 tisíc za den. Říkala jste, že výpadek může trvat až půl roku. Rychle jsem to vynásobil a dostáváme se k 80 milionům vajec, která by na českém trhu chyběly. Je možné odněkud tyto vejce dovést?

Nejvíce se do Česka vozí vejce z Polska a Nizozemska. Ale vzhledem k tomu, že ohniska jsou i v těchto zemích a stále pokračuje válečný konflikt na Ukrajině, tak se státy také soustřeďují na dovoz na Ukrajinu. Bude záležet na tom, jaké obchodníci nabídnou ceny a samozřejmě který stát nabídne víc, ten vejce bude mít. Určitě bych nestrašila, že tady vejce nebudou nebo že budou nějak výrazně drahé. Nedostatek vajec určitě nehrozí. Pokud vypadne 15procentní produkce, tak vejce budou dovezena ze zahraničí, akorát za dražší cenu.

To, jakým způsobem se dostal virus ptačí chřipky do velkochovu na Tachovsku vyšetřují veterináři. Máte nějaké informace, jak to vyšetřování pokračuje?

Informace nemám, ale z minulosti vím, že ten chov je opravdu moderní. Biologická bezpečnost tam je opravdu striktní, ale vzhledem k tomu, že haly jsou blízko sebe a vir ptačí chřipky se šíří i vzduchem, tak je možné, že se tam mohl dostat ventilátorem nebo pochybením zaměstnance, který mohl do haly například na obuvi donést trus volně žijícího ptáka. Nechala bych to však na veterinářích.

Čtěte také

Dvanáct tisíc kuřat a tisíc krůt museli utratit veterináři společně s hasiči v Sedlčanech na Příbramsku. V chovu se objevila ptačí chřipka

Ten chov jsem viděla když byl nový a nemůžu říct, že by tam nedodržovali biologické zásady bezpečnosti chovu. Ale šíření viru je velice rychlé. Nejdřív byl prokázán virus pouze v jedné hale, drůbež se začala utrácet. Na farmě byl tedy zvýšený pohyb osob a virus se bohužel rozšířil i do ostatních hal.

V tomto velkochovu bylo na jednom místě ve třech halách 15 procent všech českých slepic. Je takto velká koncentrace slepic na jednom místě rozumná?

Jestli je rozumná? Chovatelé, Českomoravská drůbežářská unie i okolní obce se bránily postavení tohoto chovu. Ale vzhledem k tomu, že to bylo povoleno, ať už stavebním povolením nebo veterináři, tak bohužel aktuálně s tím nejde nic dělat. Vzhledem k té vysoké koncentraci se už muselo dopředu počítat s tím, že pokud by se tam vyskytne nějaká nebezpečná nákaza a rozšíří se, bude muset být celý chov utracen.

Z tohoto důvodu teď trvá několik dní, než se ten chov utratí. Včera se třeba ve Středočeském kraji utratil chov během pár hodin. Ale protože jsou kapacity asanačních podniků a spaloven nižší, je teď likvidace dlouhá a ta náhrada bude vysoká.

Ohrožuje ptačí chřipka také produkci drůbežího masa? A je v plánu očkovat velkochovy drůbeže proti ptačí chřipce? Poslechněte si celý rozhovor.