Naučit se hrát na alpský roh trvá asi tři roky. Jak zní nástroj, který Švýcaři považují za svůj národní symbol?
Od Tibetu po Pyreneje jsou rozšířeny horské rohy, dechové nástroje, které od nepaměti sloužily především k dorozumívání. První zmínka o tomto nástroji je z roku 1527 – kde jinde než v účetní knize. Dnes patří alpský lesní roh ve Švýcarsku doslova mezi národní symboly. Vladimír Kroc při svých toulkách náhodou narazil na celý soubor Alphornbläser-Vereinigung Luzern.
„Teď jsme v Dragoon ride, to je lanovka, která byla vyrobená extra pro Pilatus společností Pilatus Bahnen. Je aerodynamická, z výšky 2100 do 1416 jede zhruba tři minuty.“
Na stanici lanovky cestou z vrcholu Pilatus náhodou narazíme na skupinu hráčů na lesní roh.
A ještě větší náhoda tomu chtěla, že je mezi nimi i náš známý Sep Burgi z návštěvy distilerky Fassbind, kde nás provázel nejdůležitější částí podniku, pálenicí.
„Naučit se hrát na tento nástroj je relativně těžké, zabere to zhruba tři roky, času. Pokud ale máte zkušenosti s hrou na žesťové nástroje, stačí vám tak dva roky.“
Sám se hře na alpský roh věnuje asi dvanáct let, předtím hrál na pozoun.
Sedmnáctičlenný soubor se jmenuje Alphornbläser-Vereinigung Luzern. Každý čtvrtek večer mají zkoušku, tak šestkrát do roka si zahrají na veřejnosti.
Dnes se jich pod horou Pilatus sešlo třináct, s omezeními i ženy a přibývají prý i děti, které se učí hrát na alpský roh.
Alpské rohy se liší délkou, vyloudí dvanáct přirozených tónů a kdybyste si jeden chtěli přivézt domů na cvičení, tak prý stojí 3250 švýcarských franků. I s pouzdrem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Zapomeňte na povinnou četbu. Babička potěší v každém věku.
Veronika Sedláčková, moderátorka ČRo Plus
Babička
Nejslavnější klasické dílo spisovatelky Boženy Němcové. Geniální kniha, vše podstatné už zde bylo řečeno.
