Naši pravěcí předkové je postavili před několika tisíci lety. Kůlová obydlí v Horním Rakousku dodnes udivují svojí životností

V expozici Muzea prehistorických sídlišť v Mondsee si můžete prohlédnout, jak pravěká kůlová obydlí vypadala
V expozici Muzea prehistorických sídlišť v Mondsee si můžete prohlédnout, jak pravěká kůlová obydlí vypadala
0:00
/
0:00

Hornorakouská jezera Attersee a Mondsee patří k nejbohatším nalezištím prehistorické kultury kůlových obydlí. Pozůstatky těchto staveb v okolí Alp jsou součástí kulturního dědictví UNESCO. Najdete je na hranici šesti států – v Německu, Slovinsku, Itálii, Švýcarsku, Francii a v Rakousku. Prohlédnout si je se vydala reportérka Mária Pfeiferová.

Malá venkovní expozice na severním břehu jezera Attersee u městečka Seewalchen připomíná jedno ze 111 chráněných nalezišť pozůstatků dřevěných domů postavených na vysokých kůlech. Obydlí postavená na okrajích jezer, řek a mokřadů pocházejí z doby až 5 tisíc let před naším letopočtem.

Ve vodě, nebo na souši?

Alfons Egger ukazuje některé z nálezů, které archeologové našli v okolí jezera

„K prvnímu objevu kůlových staveb došlo v curyšském jezeře ve Švýcarsku před 160 lety,“ začíná svůj výklad Alfons Egger, člen místního spolku, který coby dobrovolník o zdejší historii vypráví turistům i školním výpravám.

„Od začátku se historici přeli o to, jestli stály kůlové stavby ve vodě, zčásti na břehu nebo na souši. Současné stanovisko vědců je, že to nelze přesně určit, protože výška hladiny jezera, stejně jako břeh se měnily a nálezy ze dna můžou být jen odpad smetený do jezera.“

„Od začátku se historici přeli o to, jestli stály kůlové stavby ve vodě, zčásti na břehu nebo na souši,“ vysvětluje Alfons Egger

Svědectví z pravěku

Pro archeology je objev pozůstatků kůlových staveb velmi cenný. Ve vodě se zachovaly i organické látky, proto mezi nálezy patří velké množství dřevěných kusů staveb, zbytky oblečení, potravin a také rybářské sítě. Vykopávky díky tomu přinesly důležité informace o životě v této oblasti během neolitu a doby bronzové.

„Jeden archeolog ze Švýcarska poměřoval velikost oka z několik tisíc let staré rybářské sítě a rozměr přesně odpovídal normám EU,“ směje se Alfons Egger.

Našly se tisíce nástrojů – s dokonalými otvory, s ostrými hranami. Tady je jeden z nich,“ ukazuje mi pazourek s obroušenými hranami. Taky špičku šípu, hřeben, srp na žnutí trávy v dospělé i dětské velikosti. Jsou tu i mlýnské kameny, na kterých mleli naši předkové žito, našli se v roce 2015. Nebo oříšky staré pět a půl tisíce let.

Základy, které přečkaly několik tisíciletí

Kousek od expozice přecházíme ke koupališti s desetimetrovou skokanskou věží. Ta byla postavená před padesáti lety.

„Stavaři měli obavu o pevnost dna, tak chtěli podlaží pod věží zpevnit. Přišli na to, že to není nutné. Po bližším průzkumu totiž zjistili, že podklad tvoří prehistorické kůly, jeden vedle druhého, a tak žádné zpevnění není nutné. Na obdélníku dvanáct metrů čtverečních je 158 kůlů. Jsou stále tam,“ zdůrazňuje Egger.

Špička šípu, hřeben, srp na žnutí trávy v dospělé i dětské velikosti nebo mlýnské kameny. Nálezy od hornorakouských jezer poodkryly tajemství života zdejší pravěké kultury
Spustit audio
autoři: Mária Pfeiferová, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas

Související