Národní muzeum pomáhá zachraňovat válkou poničené syrské památky. Za rok budou k vidění na výstavě
Národní muzeum v Praze přivezlo několik vzácných syrských památek určených k restaurování. „Některé z nich jsou až čtyři tisíce let staré. Budeme je restaurovat v našich restaurátorských dílnách, aby se potom mohly vrátit zpátky do Sýrie a byly zachovány a zachráněny,“ popisuje ředitel Národního muzea Michal Lukeš. „Až ty předměty zrestaurujeme – což bude zhruba do roka – připravujeme výstavu, která se bude konat v historické budově Národního muzea,“ dodává.
Národní muzeum už několik let pomáhá Sýrii se záchranou světového kulturního dědictví. Dodávali jsme tam materiál na záchranu válkou ohrožených sbírkových předmětů a artefaktů. Teď naše pomoc vrcholí a v minulých dnech jsme přivezli do České republiky asi 20 předmětů, některé jsou až 4000 let staré. Budeme je restaurovat v našich restaurátorských dílnách historického muzea, aby se potom mohly vrátit zpátky zpátky do Sýrie a byly zachovány a zachráněny.
Můžete dát nějaký příklad, o jaké předměty se jedná?
Jde většinou o kovové předměty. Jsou to různé sošky božstev a dalších věcí. A jsou tam třeba také tři kamenné náhrobní reliéfy z Palmýry, jedna socha žen a jedna socha muže. Je to taková směs.
Kovové předměty jsou tam především proto, že Národní muzeum má špičkové restaurýtory především na kov.
V jakém jsou památky stavu?
Jsou hodně poničené, některé z nich jsou různě rozlámané a zaslouží si restaurování. Syrští kolegové na to nemají kapacitu, protože země je poničená válkou a oni se věnují záchraně spousty dalších věcí. My se jim takto snažíme pomoci.
A jsou tu i nějaké památky poničené barbarskými nájezd Islámského státu?
Ne, tak to nemohu potvrdit, že by to bylo zničeno vyloženě tímto způsobem.
Proč jste navázali spolupráci právě se syrskými památkáři a jak dlouho už trvá?
Tato spolupráce trvá už skoro pět let. Navázali jsme jí v rámci vládního programu poskytnutí humanitárního rozvoje a rekonstrukční asistence v Sýrii, jehož součástí je právě i pomoc při záchraně kulturního dědictví. Naším partnerem je generální ředitelství syrských památek a muzeí, což je vlastně centrální instituce, která spravuje veškerá muzea a památky. V rámci této pomoci jsme s nimi začali spolupracovat na mnoha úrovních.
Znamená to tedy, že některé tyto syrské památky po restaurování budou k vidění v ČR, nebo zase putují obratem zpátky?
Ano, je to tak. Dohodli jsme se, že to nebude určeno jenom pro syrské oči, ale až ty předměty zrestaurujeme, což bude zhruba do roka, tak připravujeme výstavu, která se bude konat v historické budově Národního muzea. Na ní představíme jak tyto předměty, tak další souvislosti kulturního dědictví Sýrie, ale i okolnosti, za jakým tam bylo ničeho. Takže zhruba do roka se návštěvníci budou moct přijít podívat.
Památky pomáháte zachraňovat i teď ve válečné Ukrajině. Jak konkrétně tamním expertům tedy můžete pomoci?
Národní muzeum se už mnoho let snaží pomáhat i v zónách, kde hrozí ohrožení kulturního dědictví. Pracovali jsme v Afghánistánu, pracujeme teď Sýrii a zároveň tedy teď bohužel pomáháme i ukrajinským kolegům ve spolupráci s Ministerstvem kultury ČR.
Před několika týdny jsme vypravili konvoj materiálu určeného k balení a evakuaci, uchovávání ohrožených sbírek na Ukrajině a budeme v tom dále pokračovat. A v případě, že by ukrajinští kolegové například potřebovali v našich depozitářích uchovat nějaké sbírkové předměty anebo následně by bylo potřeba některé předměty restaurovat podobně jako ty syrské, tak jsme k tomu také připraveni.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
‚Věříme, že bude uspokojivá.‘ Ministerstvo odeslalo do Bruselu odpověď k možnému Babišovu střetu zájmů
-
Cílem je cenová stabilita, řekl Michl. Česká národní banka zvedla poprvé od roku 2022 úrokovou sazbu
-
Poslední místo čestného kruhu na hřbitově v Brně je Kundery s manželkou. Chtěl být v rodném městě
-
Prokopovy nepřiznané byty ho stály funkci předsedy kontrolního výboru. Odvolali ho zastupitelé Prahy