Národní muzeum otevírá expozici Okna do pravěku. Čeká vás model mamuta i nejstarší rostlina na světě
1. díl: V Národním muzeu bude k vidění nejstarší rostlina na světě. Ve sbírkách je už sto let
Národní muzeum v Praze otevře ve středu 24. listopadu novou stálou expozici věnovanou pravěku. Jak se podařilo do historické budovy z 19. století umístit moderní expozici tak, aby odpovídala očekáváním návštěvníkům 21. století? A jaké další jedinečné exponáty byste v Národním muzeu neměli vynechat? Poslechněte si sérii reportáží Michaely Veteškové.
„Expozice je postavená chronologicky, takže se nacházíme v prvohorách a kolem nás je spousta trilobitů, ale také zfosilněných rostlin,“ popisuje hned na začátku připravované expozice ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Mezi zkamenělinami se nachází i fosilie nejstarší určené suchozemské cévnaté rostliny na světě, kterou má muzeum ve svých sbírkách už více než sto let – pochází ze sbírek Joachima Barranda a na Zemi žila asi před 432 miliony let. Ve vitríně byste ji snadno přehlédli, není totiž nijak veliká, měří celkem jen asi šest centimetrů. „Ono to tak bývá, že ty nejvzácnější a nejzajímavější věci bývají hodně nenápadné,“ konstatuje Lukeš.
Pravěk a moderní technologie
Součástí expozice Okna do pravěku je zhruba dva tisíce exponátů především z oblasti paleontologie, ale i mineralogie. Vitríny v černých rámech jsou součástí návrhu, který pro Národní muzeum pomáhala vytvořit architektka Renata Slámková.
„Černé pohyblivé válečky nad vitrínami budou prostřednictvím světel a stínů představovat terén české krajiny,“ vysvětluje. Světélkující vlákna zase rozehrají strop výstavního sálu, aby návštěvníkům připomněla, že před miliony let v těchto místech bylo pravěké moře.
Mamut a smrt dinosaura
Cílem výstavy je podle jejích tvůrců především vyprávět příběhy, propojovat před očima diváků dějiny a vývoj světa přírody. Ve čtyřech sálech věnovaných jednotlivým pravěkým epochám jsou kromě sbírkových předmětů také autentické modely zvířat včetně mamuta s mládětem nebo jediného českého dinosaura.
Jeho podobu a příběh jeho smrti se podařilo zrekonstruovat na základě jediné 30centimetrové kosti, která je zakomponovaná do stehna modelu. „V kosti jsou vidět drážky po zubech žraloků,“ vysvětluje Michal Lukeš, proč je dinosaurus v expozici zachycen při souboji s pravěkými parybami.
Novou stálou expozici připravovali muzejníci sedm roků a počítají s tím, že k vidění bude v historické budově Národního muzea po následující dvě dekády.
