Na železo nikdy fronta stát nebude, tak lákáme na jídlo, osvětluje kovář myšlenku Kovárny pro radost
„Kováři jsou takoví morousové, každý jako jezevec zalezlý ve své dílně, maximálně jsou tam dva. Když pak do dílny přijde někdo cizí, tak jsou nevrlí a hlídají, aby se mu něco nestalo, neškrábl se,“ vysvětluje umělecký kovář Zdeněk Slavata, proč svou Kovárnu pro radost pojal otevřeněji. Proč jej nebaví dělat nože a proč dává ruce pryč od podkovařiny? „Přibít podkovu na koně, to teda určitě ne. To je něco mezi veterinářem a tím kovářem a je to strašně zodpovědný,“ myslí si.
Související
-
Pekařina není v genech, ale vztah k řemeslu ano. Jedno k jakému, říká oceňovaný pekař ze Sušice
Po revoluci se mu jako zástupci čtvrté generace vrátila pekárna, s chlebem se posléze dostal i na olympiádu. „Chleba ze Sušice mě zachránil na vojně,“ vzpomíná Karel Rendl.
-
Řemesla jsou perspektivní, jde o nedoceněný obor, tvrdí Knapil ze střední školy stavebních řemesel
Miloslav Knapil je zástupce ředitele na Střední škole stavebních řemesel v Brně. Na to, proč nejsou řemeslné obory u nás oblíbené, se ho ptala Lucie Výborná.
-
Karel Dvořák: Nebude na škodu, když děti poznají řemeslo už ve školce
Praktická výuka chybí i na základních školách, říká Karel Dvořák
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
