Pekařina není v genech, ale vztah k řemeslu ano. Jedno k jakému, říká oceňovaný pekař ze Sušice
Po revoluci se mu jako zástupci čtvrté generace vrátila pekárna, s chlebem se posléze dostal i na olympiádu. „Chleba ze Sušice mě zachránil na vojně,“ vzpomíná Karel Rendl na věhlas pekárny. Proslulo i koláčové umění jeho dědečka, který kreslil zámky z máku. „Kdybychom měli dělat dědovy koláče, tak bychom si s tím museli daleko víc hrát. A to těsto ti kyne, to musíš mít nacvičený,“ vysvětluje. Čím se liší české a rakouské mouky? A je chleba kulturní konstanta napříč světem?
Související
-
Láska k řemeslu: Tajemství žitného chleba. Hostem Dopoledne pod Ještědem byl pekař Jiří Koláček
Poprvé se s žitným chlebem, zapíjený kozím mlékem setkal jako kluk u svého dědy. Teď je majitelem rodinné pekařské firmy, objíždí mlýny, ochutnává mouku a zadělává kvásek.
-
Pozapomenuté indiánské tradice znovu ožívají. Ženy kmene Juroků se vracejí k řemeslu pletení košíků
Indiáni z kmene Juroků sídlí v divočině severní Kalifornie. Kromě rybolovu či stavby příbytků z padlých sekvojí jsou proslulí pletením košíků.
-
Klempířské řemeslo v Kosovu pomalu zaniká. Pan Afrim zatím dál ohýbá plechy
Pan Afrim provozuje svou dílnu a obchod v centru kosovské Prištiny. Přestože je klempířem už přes čtyřicet let, jeho řemeslo se pomalu stává historií.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
