Kosmova kronika byla první český bestseller. Opisovala se po celý středověk, připomínají odborníci z Národní knihovny

Na co všechno se návštěvníci mohou těšit?

Martina Košanová: Kosmas 900 není pro nás jenom výstava samotné kroniky, ale je to výsledek naší celoroční práce. Je to práce na edukačním programu pro učitele i pro žáky, který má za cíl seznámit žáky středních škol a druhého stupně základních škol s jedním z nejvýznamnějších historických pramenů českého středověku.

Čtěte také

59. schůzka: Autor č. 1

Studenti prostřednictvím vyprávění a interaktivních úkolů a ukázek objeví to, že Kosma psal o tématech, která jsou nám blízká i dnes, ale zároveň pochází ze světa, který se od toho našeho v mnohém liší. Zkrátka chceme naučit učitele učit o Kosmovi v trochu jiných souvislostech.

Kronika Čechů je první známé historické dílo zachycující české dějiny. V čem je tak významná?

Tomáš Klimek: Určitě právě v tom, že je první známá. Stoprocentně nemůžeme říci, že byla úplně první, máme jisté střípky výkladů dějin zachované ve starých legendách, ale takřka jistě se jedná o první kroniku, přičemž kronika není pouze název, ale je to literární útvar. Je to určitý typ textu, který byl k nám přenesen z latinského západu. Kronikář Kosmas byl první, kdo se zhostil úkolu vyprávět české dějiny prostřednictvím kroniky, a to textově, nikoliv ústně.

Kdo byl Kosmas a jaký byl jeho vliv na české dějepisectví a kulturní paměť?

Tomáš Klimek: Kosmas zbyl děkan svatovítské kapituly na Pražském hradě. Ke konci života se stal děkanem, ale již předtím byl svatovítským kanovníkem. Byl člověkem, který měl blízko ke knížecímu dvoru, účastnil se některých významných cest s pražským biskupem a měl možnost mluvit s lidmi, kteří utvářeli dějiny jeho doby.

Zároveň byl Kosmas knězem a byl podporovatelem jednak konceptu latinské církve, latinského křesťanství, a jednak pražského biskupství, protože to byla jedna ze složek politické moci, ale i jedno z ohnisek tehdejší kultury. Kosmas tak vykládal české dějiny tak, aby podpořil důležitost církevní vzdělanosti, ale také moci pražského biskupa.

Co všechno bude v Zrcadlové kapli Klementina vystaveno?

Martina Košanová: Ono to nebude vystaveno jen Zrcadlové kapli. Máme připraveny tři výstavy, z čehož jedna je v celých spodních ambitech Klementina. Ta je edukační, určená především pro studenty středních a základních škol. V Zrcadlové kapli pak budou shromážděny rukopisné opisy Kosmova textu, které byly rozptýleny v osmi významných knihovnách po nejen střední Evropě a společně budou vystaveny vůbec poprvé v historii. Z důvodu ochrany středověkých rukopisů tam budou vystaveny jen velmi krátce od 25. září do 23. října.

Původní rukopis Kosmovy kroniky se nedochoval. V čem je významný tzv. Lipský rukopis?

Tomáš Klimek: Lipský rukopis je jednak patrně nejstarším vůbec ze všech dochovaných opisů Kosmovy kroniky. Nejnověji byl datován do poloviny 12. století, to znamená 25 let po Kosmově smrti. Významný je i tím, že obsahuje zcela unikátní vyobrazení kanovníka Kosmy. Vzhledem k dataci rukopisu nemůžeme dokonce vyloučit ani to, že autor vyobrazení Kosmu samotného znal. Nicméně jedná se spíše o fiktivní portrét, protože například vyobrazené oblečení neodpovídá pravděpodobnému oblečení tehdejších svatovítských kanovníků.

Jak tedy Kosmova kronika ovlivnila české dějepisectví a kulturu v dalších stoletích?

Tomáš Klimek: Ovlivnila jej nesmírně, protože prakticky všichni kronikáři, všichni historici, kteří se zabývali raným českým středověkem, vycházeli z Kosmovy kroniky. Byl to pro ně hlavní zdroj informací. Všichni Kosmovu kroniku do určité míry přebírali a přetvářeli text podle svých konceptů a výkladů, případně ji doplňovali, ale tak či tak se s ním museli vyrovnávat ve svých pracích.

Čtěte také

Kněžna Libuše je krásná legenda, ale o její existenci nemáme jediný důkaz, přiznává historička

Martina Košanová: Oni to historici neradi slyší, ale já musím říci, že se vlastně jednalo o takový první český bestseller, protože Kosmovo dílo bylo skutečně opisováno po celý středověk.

Tomáš Klimek: Označení bestseller je zcela namístě, protože Kosmova kronika byla skutečně velice populární. My tady sice dnes o ní mluvíme učeneckým způsobem, ale text kroniky je zároveň neobyčejně živý, čtivý a obsahuje celou řadu informačních vrstev, z nichž některé jsou možná překvapivé, na pomezí dnešní, nebojím se říci, i béčkové literatury.

Jak věrohodný je to historický pramen?

Tomáš Klimek: To je velice složitá otázka. Já bych řekl, že to je pramen informačně mnohovrstevnatý, a právě proto je úžasným dobrodružstvím jednotlivé vrstvy informací rozplétat a zabývat se jimi. Jde o pramen informačně velice bohatý, takže vydá na množství dalších nových knih, které pojednávají o Kosmově kronice a které také vznikly v průběhu následných staletí...

Jak se na výstavě podílí Prague City Tourism a co všechno mohou studenti vyhrát, pokud se zapojí do soutěže? Poslechněte si celý rozhovor.