Na kvalitě spánku závisí zdraví celého organismu. Chytrými hodinkami se ale nestresujte, radí expert na plicní medicínu

Platí opravdu, že ranní ptáče dál doskáče, že toho více za den stihne?

Já bych řekl, že to je jen oblíbený mýtus. Nezáleží totiž jenom na tom, jestli jsme skřivani nebo sovy, ale na tom, jak je náš život postavený. I sova, která má den posunutý, může být daleko výkonnější než člověk, který chodí spát se slepicemi a vstává o páté. Je to vždy o vnitřním nastavení a disciplíně.

Čtěte také

Infarkt, cukrovka i deprese souvisejí s nekvalitním spánkem. Za nespavost může hlavně stres, potvrzuje somnolog

Hodně lidí má chytré hodinky, které ukazují kvalitu spánku. Dá se na to spolehnout?

Záleží na tom, jak mají chytré hodinky nastavené algoritmy. Někdy je to velmi přesné, na druhé straně bychom se ale neměli elektronikou stresovat, protože to, že nám hodinky ukážou, že špatně spíme, neznamená, že to je pravda. Každý z nás jsme jiný, někomu stačí méně hodin spánku, jiný potřebuje více. Když tedy nebudeme ospalí a unavení, budeme se cítit dobře, tak je úplně jedno, co nám naše chytré hodinky říkají.

Dá se natrénovat usínání?

Částečně se to dá, ale není to vždycky jednoduché. Spočívá to v tom, že se využívají principy kognitivně behaviorální terapie, desatero spánkové hygieny a další přístupy. Dokážeme se naučit chodit spát a vstávat v určitou dobu, otázkou ale je, nakolik je to pro nás přirozené. Samozřejmě pokud máme přirozeně dáno, že radši bychom chodili spát později a vstávali později, ale bohužel naše práce nám toto neumožňuje, tak nám to může dělat problémy... Člověk si ale zvykne na všechno.

Je dobré, když člověk nemůže spát, si vzít medikamenty?

Strašně záleží na tom, jak dlouho budete medikamenty brát. Když si je vezmete krátkodobě, když máte nějaké problémy, ať už rodinné, finanční nebo pracovní, abyste se vyspala, tak je to v pořádku. Pokud bychom dlouhodobě užívali prášky na spaní, hlavně ze skupiny benzodiazepinu, tak tam potom nastává problém, že si na ně vytvoříme závislost.

Čtěte také

Míň spánku, víc stresu? Bez REM fáze to nejde, potvrzuje odbornice a radí, jak usnout

Co se potom dá se závislostí dělat?

Dá se léčit, ale špatně. Závislosti na prášcích na spaní jsou jedny z nejhůře léčitelných, což by jistě psychiatři potvrdili. Lidé totiž mají závislost nejenom fyzickou, ale hlavně psychickou. Nespavost je totiž velmi nepříjemná a negativní. A když je člověk zvyklý vzít si prášek a tím to vyřešit, zase a zase si ho vezme.

Co usínání u televize, když to jinak nejde. Toleroval byste to?

V desateru spánkové hygieny je napsáno, že televizi bychom v ložnici mít neměli. Pokud je na to ale někdo zvyklý a vyspí se, tak proč ne.

Kolik hodin bychom s ohledem na náš věk měli denně naspat?

Je to zase individuální. Říká se kolem osmi hodin. Na druhé straně my dobu spánku zkracujeme tím, že máme televize, světlo a všechny další výdobytky moderní civilizace. Důležité je, jestli se cítíme vyspalí. Pokud jsme vyspaní, stačí nám šest hodin bez problémů. Pokud už problémy máme, jsme nevýkonní, ráno unavení, měli bychom spát déle. Problém je, že to, co nenaspíme přes týden, přes víkend nedoženeme. Zbytečně si tak akorát rozhazujeme rytmus.

Čtěte také

Otravujeme se nikotinem. Je to jed, který nemá žádnou bezpečnou dávku, náhražky cigaret nejsou výhrou, varuje pneumoložka

Když se přesuneme k plicím, co všechno se dá dnes už léčit?

Fascinuje mě to každý den. Plicní lékařství se posunulo neuvěřitelným způsobem dopředu. Třicet čtyřicet let zpátky jsme léčbu astmatu v Československu v podstatě neměli. Měli jsme jen systémové kortikoidy se všemi nežádoucími účinky, kdy lidé byli oteklí, špatně se jim dýchalo, měli celou řadu dalších komplikací, ať už cukrovku atd.. Dneska máme k dispozici biologickou léčbu, moderní inhalační preparáty, dokážeme lépe léčit karcinom plic, máme lepší diagnostiku – ten pokrok je neuvěřitelný.

Můžu natrénovat plíce, aby byly zdravé, podobně jako svaly?

Určitě se dá trénovat aerobním tréninkem, rychlejší chůzí, běháním, jízdou na kole. To jsou všechno věci, které působí pozitivně nejenom na plíce, ale na celý kardio-respirační systém, protože srdce a plíce spolu úzce souvisejí.

Jsou naše plíce schopny regenerace?

Naše plíce regenerovat umí. Nemůžeme si to ale představit, že by nám dorostly plíce jako ještěrce ocásek. Regenerace tam ale určitě je. Krásně to bylo vidět třeba po covidu, kdy lidé měli na rentgenu plíce úplně bílé, dneska ale nemají v podstatě žádné následky.

Čtěte také

Kuřáci, pozor na neodbytný kašel! Časný záchyt rakoviny plic slibuje vyléčit čtyři z pěti pacientů

Lidé se nejvíce bojí rakoviny plic. Od roku 2022 u nás funguje program včasného záchytu karcinomu plic. Jak funguje?

Program funguje v současné době pro kuřáky současné nebo bývalé, kteří nakouřili alespoň dvacet balíčkoroků. Balíčkorok můžeme definovat jako situaci, kdy člověk kouří krabičku denně po dobu jednoho roku. V rámci programu se dělá plicní vyšetření a potom pacienta odesíláme na CT s nízkou dávkou záření, kde kolegové radiologové kontrolují plíce, jestli se tam nenachází nějaký uzel nebo nádor.

85 % lidí přichází s rakovinou plic pozdě. Jak by mohl v tomto pomoci zmiňovaný screening?

Pomůže hodně. Pokud totiž zachytíme pacienta v prvním stadiu, kdy je nádor nejlépe léčitelný, může se úplně vyléčit. Pokud ale objevíme pacienta v pokročilém stadiu, kdy má metastázy ve vzdálených orgánech, potom už se nabízí jenom léčba paliativní, kdy se mu budeme snažit život prodloužit, ale nedokážeme ho úplně vyléčit.

Dá se léčit náměsíčnost? A proč u nás přibývá astmatiků? Poslechněte si celý rozhovor.