Na slavné rižské varhany se vrhli restaurátoři

Milovníci varhanní hudby určitě velmi dobře znají nástroj, jehož zvuk patří k nejpozoruhodnějším na světě. A možná, že někde doma najdete gramofonovou desku s varhanním koncertem pořízeným v rižském dómu. Právě do Rigy, tedy do hlavního města Lotyšska, se teď vydáme.

Ačkoli se to nezdá, Lotyšsko je silně muzikální zemí. Ostatně jeho mezinárodní turistický slogan zní: "Země, která zpívá." Hudební tradice sahá až k zakladateli Rigy - německému biskupovi Albertovi. Středověká hudba našla v Rize odpovídající zázemí, podporu mecenášů a vzdělané publikum. V té době byla Riga členem spolku hanzovních měst a díky tomu se i do této oblasti rychle dostávaly hlavní evropské kulturní vlivy.

20. století zase přineslo výrazný estrádní talent Raimonda Paulse, který v Lotyšsku vychoval plejádu nadprůměrných autorů a interpretů populární hudby, které se dnes marně pokoušejí následovat stovky ruských kýčařů. Tím si ale teď nebudeme kazit náladu a raději se vrátíme pod klenbu rižského dómu.

"Tento nástroj byl v době svého vzniku nejlepším a největším na světě. Varhany vyrobila v letech 1883 - 1884 německá firma E. F. Walcker a synové. Varhany prvenství sice ztratily - v západolotyšském městě Liepája jsou ještě větší - ale naše mají neporovnatelně lepší až unikátní zvuk. Je to i díky akustice rižské katedrály," vysvětlil hlavní restaurátor rižského dómu Ronalds Lúsis.

V současné době procházejí varhany složitou opravou, takže z nich návštěvníci mnoho neuvidí. Většinu nástroje skrývá lešení. "Koncerty se konají dál, protože oprava se týká pouze vnějšího pláště a ozdob. Tato část varhan je totiž starší než sám hudební nástroj. Plášť pochází z roku 1601, kdy byly postaveny první varhany po velkém požáru katedrály. Na ty píšťaly, které vidíte, sto let nikdo nehrál a ony vlastně se samotným nástrojem nemají nic společného," doplnil restaurátor.

Skutečné varhany totiž tvoří čtyři klávesnice a téměř sedm tisíc píšťal, o které se starali nejlepší mistři své doby - například spolupracovníci Johanna Sebastiana Bacha. Dnes je možné varhany slyšet každý den ve 12 hodin a pak na večerních nebo víkendových koncertech. V plné kráse by se měly zaskvět za tři roky. "V roce 1211 položil biskup Albert základní kámen rižského dómu. Za tři roky si tedy připomeneme osm set let od založení, a to bude pro nás velký svátek. Doufáme, že se nám podaří alespoň zahájit restaurátorské práce na katedrále. Původně jsme je chtěli k výročí ukončit, ale teď budeme rádi, když se nám je podaří začít," upřesnil Ronalds Lúsis.

"Máme také určitou souvislost s Českem. Jedním z rižských biskupů byl Fridrich z Pernštejna - působil u nás na počátku 14. století. To ale není jediná spojitost. Jak už jsem říkal, připravujeme se na restaurování nástěnné výzdoby chrámu a jako odborný konzultant má u nás pracovat český specialista Miloš Gavenda," dodal Donalds Lúsis.

autor: mdo
Spustit audio