Na digitalizaci stavebního řízení se snažím nekoukat politicky. Každá taková změna bolí, přináší problémy, popisuje expert Bláha

Vy jste toho mínění, že digitalizace stavebního zákona není průšvih. Čím byste digitalizaci obhájil?

Digitalizace stavebního řízení je velký transformační projekt. Dělá transformaci ve dvou velkých věcech. Jedna je v procesu. Změnil se zákon, který jasně říká, že se žádosti vyřizují jiným způsobem – poměrně dramaticky jiným způsobem.

Poměrně přirozeně se se zákonem mění i software aplikace, pomocí kterého se jednotlivá řízení realizují. Ten se mění také velmi dramatickým způsobem, protože z decentralizovaných systémů se to převádí do webové aplikace, která je centralizovaná.

To jsou dvě hodně velké změny a každá taková změna bolí, přináší problémy. Důvod, proč toto říkám, je, že se snažím nekoukat se na to politicky a snažit se v tom hledat nějaké postranní věci, ale koukám na to se zkušenostmi z podobných projektů, co nejobjektivněji. 

V červnu jste na stránkách Pirátské strany napsal, že digitalizace je proces, jak zvýšit efektivitu a výkon úřadu na jedné straně a pohodlí lidí a firem ve styku se státem na straně druhé. Dá se to podle vás prohlásit o novém stavebním zákonu?

Určitě se to nedá prohlásit o informačním systému, jaký byl v červenci. Tam opravdu byly věci, které nebyly dostatečně rychlé, efektivní, například propojení s různými rejstříky, aby se údaje předvyplňovaly sami.

Na druhou stranu, toto jsou věci, které tam jsou. Rozdíl v rychlosti, jak se vyřizují jednotlivé žádosti – je to částečně dané zvykem a zkušeností s aplikací, což se bude zlepšovat tím, jak to lidé budou používat víc, a částečně je to dané taky tím, jak se systém postupně rozvíjí.

Systém totiž vzniká jinak, než je obvyklé. Vzniká takzvaně agilně, to znamená, že vznikne „minimální produkt“. Má základní funkčnost, a potom se tam přidává další podle toho, co ti lidé opravdu potřebují, čímž se výrazně zlevňuje i zrychluje vývoj.

„Ostuda“

Váš článek na stránkách Pirátské strany má titulek Digitalizuje se nejrychleji v historii. Není to právě problém, nedigitalizuje se překotně?

To, že se teď digitalizuje nejrychleji v historii, je objektivní fakt. To, že se to dělá až teď, je ostuda. Většina zemí, které sleduji, které jsou vzorem, ať už je to Skandinávie, Dánsko, Velká Británie, Německo, dělaly práce, které my děláme dneska, před deseti až dvanácti lety.

Jsme opravdu hodně zpomalení. Má to určitou výhodu, můžeme se poučit z jejich chyb, a taky se někdy z jejich chyb poučujeme. Ale obecně jsme strašně pozadu.

To, že to děláme překotně, bych vůbec neřekl. Stát je strašně veliký, takže digitalizačních projektů jede vedle sebe paralelně celá řada. Takže možná to vypadá, že se toho dělá hodně, ale ve skutečnosti se spíš mnoho spáčů probudilo a konečně dělá to, co mělo dělat už dávno.

Navíc nás k tomu nutí zákony. Zákon o právu na digitální službu třeba říká, že některé procesy a komunikace s lidmi a firmami musí být od příštího roku digitální, pokud si to firmy a občané budou přát. Takže i tomu se úřady musí přizpůsobit.

Není potíž v tom, že třeba na ministerstvu pro místní rozvoj stále sedí stejní úředníci, kterým se už nepovedly předchozí projekty a ani teď digitalizace stavebního zákona?

Nechtěl bych to dělat úplně osobní, ale v lidech je primární problém. Je to jedno z témat, kterému věnuji nejvíc času. Jde o to, že zaplatit skutečně kvalitně kvalifikované lidi ve státní správě za současných podmínek je extrémně složité až nemožné.

Proč?

Protože tržní cena kvalitních product manažerů, analytiků, byznys ownerů nebo programátorů se pohybuje třeba mezi 80 až 140 tisíci korunami za měsíc, ale podle tabulek se k tomuto vůbec nemáte šanci dostat.

Problém je, že kdyby rozdíl byl deset procent, tak to uhrajete kdykoliv. Rozdíl je velmi často 60 procent. Ale paradoxně státu vůbec nevadí, když si ty samé služby těch samých lidí zaplatí od externí firmy za 450 000 na měsíc.

To je pro mě, upřímně řečeno, trochu nepochopitelné chování ministerstva financí, které o tomto rozhoduje, že mu vadí zaměstnanec za 100 tisíc, ale nevadí mu kontrakt za 450 tisíc.

„Částečně účelové“

Podle marketérů nepovedená digitalizace stavebního řízení vzala Pirátům punc expertů na IT, napsal server Novinky.cz. Jak moc podle vás Českou pirátskou stranu poškodilo to, co se děje kolem stavebního zákona?

Mě to strašně mrzí, protože kdyby se stejné PR – a schválně použiji toto pojmenování – dělalo u jiných projektů, které mají dramaticky větší časové zpoždění, stojí řádově třeba o statisíce nebo stamiliony korun víc nebo mají zdržení dramaticky větší dopad na společnost, tak bych to bral jako fér diskusi.

Tady je zřejmé, že je to částečně účelové. Částečně na to samozřejmě naskakují média, protože se o tom hodně mluví, ale jsou tady projekty, o kterých by se mělo mluvit mnohem víc.

Jako příklad tohoto, řekněme trochu nevyvážení, dám naopak projekt, který je úplně malý. Na jaře se řešily elektronické přijímačky na střední školy a bylo kolem toho strašné haló: „Ježiš, ono to nefunguje, dělalo se to na poslední chvíli.“

Velmi jsem to bránil, ten projekt byl naprosto fantastický. Je super, že to stihli. Ale ta negativní vlna, která kolem toho byla, byla taková, že odrazuje lidi ve státě dělat takto ambiciózní projekty.

Na žádost TOP 09 se kvůli stavebnímu řízení v úterý sjedou lídři vládní koalice. Co od té schůzky můžeme čekat?

Nevím, já ty věci posuzují odborně. Toto je politika. Jestli je to snaha nějaké strany se nějak zviditelnit nebo se distancovat od něčeho, co vypadá jako mediální problém? Těžko říct. Posuzuji ty věci nepoliticky, čistě z odborného hlediska. Dělal jsem to, ať už to byla vláda tato nebo předchozí.

Kolik peněz stojí stát zdržení systému stavebního řízení? Kdy bude nový systém fungovat tak, jak měl 1. července? A k čemu slouží Digitální informační agentura? Poslechněte si celý rozhovor.