Muži mají pocit vyššího smyslu, který je přesahuje, říká Radan Haluzík o motivacích dobrovolných válečníků

Proč jdou chlapi do války, ptá se název Haluzíkovy knihy, která vzešla z jeho disertační práce. Sociální antropolog a válečný reportér v jednom se snaží popsat první válečné týdny a měsíce po rozpadu sovětského bloku. „Vidíme války skrze ruiny a nefungující ekonomiky. Země utápějící se léta v marasmu. Ale míň studujeme počáteční hnutí několika desítek nadšenců se samopaly, nebo často i beze zbraní, kteří si tam na něco hrají a rychle to přeroste v krvavou řež.“ říká Haluzík k motivaci, proč se tímto tématem zabývat.

Magnetismus válečných bojovníků

V rámci výzkumu navštívil státy na území bývalé Jugoslávie nebo Kavkaz. Zajímala ho osobní motivace lidí, kteří jdou do války dobrovolně, ne jako profesionální vojáci: „Znají z minulosti určitou politickou estetiku a představu toho, jak mají hrdinové vypadat, což se snaží znovuoživit.“ S tím souvisí i válečná performance, kdy se váleční dobrovolníci snaží odehrát legendární postavy či děje z filmů.

Ta knížka je o roli emocí a estetiky u počátku etnických konfliktů a snaží se zmapovat válečné kofnlikty v bývalé Jugoslávii a na postsovětském Kavkaze tak trochu z pohledu vojáků samotných. Nahlédnout do vnitřku bojovníkovy hlavy.Radan Haluzík, autor Proč jdou chlapi do války

Jde podle něj o všeobecně šířený romantický magnetismus válečných bojovníků. „Občas si myslím, že každý muž v západní civilizaci je s tím hrozně moc identifikovaný,“ uvažuje Haluzík. Muži jsou podle něj v mytologii války až příliš namočení na to, aby ji dokázali reflektovat s odstupem: „Myslím, že o válkách by měly víc psát ženy.“

Domy bohatých chudých

V současnosti se Radan Haluzík zabývá takzvaným podnikatelským barokem. „Já tomu říkám domy bohatých chudých. Domy lidí, kteří v krátké době zbohatli a nový změněný sociální status vyjádří stavbou domu.“ Jev se snaží mapovat po celém světě. Tyto domy jsou podle něj všude podobné a chce je zkoumat také v Africe i Latinské Americe. „Je to fenomén rychle se rozvíjejícího globalizovaného světa současnosti,“ vysvětluje.

Skrze dokumentaci těchto staveb tak plánuje v připravované knize ukázat globalizaci a fakt, že budovy vyjadřují touhu obyvatel rozvíjejích se státu přiblížit se západnímu světu.