Muži mají pocit vyššího smyslu, který je přesahuje, říká Radan Haluzík o motivacích dobrovolných válečníků
Sedmnáct let zkoumal válčení v Jugoslávii i na Kavkaze z pohledu lidí, kteří šli bojovat dobrovolně. Teď vydal Radan Haluzík knihu, kde svou zkušenost z etnických konfliktů podrobně mapuje: „Všichni jsou nadšení. Mají pocit, že to bude rychlé a vítězné a užijí si dobrodružství. Až později to přejde v krvavý masakr.“
Proč jdou chlapi do války, ptá se název Haluzíkovy knihy, která vzešla z jeho disertační práce. Sociální antropolog a válečný reportér v jednom se snaží popsat první válečné týdny a měsíce po rozpadu sovětského bloku. „Vidíme války skrze ruiny a nefungující ekonomiky. Země utápějící se léta v marasmu. Ale míň studujeme počáteční hnutí několika desítek nadšenců se samopaly, nebo často i beze zbraní, kteří si tam na něco hrají a rychle to přeroste v krvavou řež.“ říká Haluzík k motivaci, proč se tímto tématem zabývat.
Magnetismus válečných bojovníků
V rámci výzkumu navštívil státy na území bývalé Jugoslávie nebo Kavkaz. Zajímala ho osobní motivace lidí, kteří jdou do války dobrovolně, ne jako profesionální vojáci: „Znají z minulosti určitou politickou estetiku a představu toho, jak mají hrdinové vypadat, což se snaží znovuoživit.“ S tím souvisí i válečná performance, kdy se váleční dobrovolníci snaží odehrát legendární postavy či děje z filmů.
Ta knížka je o roli emocí a estetiky u počátku etnických konfliktů a snaží se zmapovat válečné kofnlikty v bývalé Jugoslávii a na postsovětském Kavkaze tak trochu z pohledu vojáků samotných. Nahlédnout do vnitřku bojovníkovy hlavy.Radan Haluzík, autor Proč jdou chlapi do války
Jde podle něj o všeobecně šířený romantický magnetismus válečných bojovníků. „Občas si myslím, že každý muž v západní civilizaci je s tím hrozně moc identifikovaný,“ uvažuje Haluzík. Muži jsou podle něj v mytologii války až příliš namočení na to, aby ji dokázali reflektovat s odstupem: „Myslím, že o válkách by měly víc psát ženy.“
Domy bohatých chudých
V současnosti se Radan Haluzík zabývá takzvaným podnikatelským barokem. „Já tomu říkám domy bohatých chudých. Domy lidí, kteří v krátké době zbohatli a nový změněný sociální status vyjádří stavbou domu.“ Jev se snaží mapovat po celém světě. Tyto domy jsou podle něj všude podobné a chce je zkoumat také v Africe i Latinské Americe. „Je to fenomén rychle se rozvíjejícího globalizovaného světa současnosti,“ vysvětluje.
Skrze dokumentaci těchto staveb tak plánuje v připravované knize ukázat globalizaci a fakt, že budovy vyjadřují touhu obyvatel rozvíjejích se státu přiblížit se západnímu světu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor


Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...