Moučné červy vybírejte nejsvětlejší. Chutnají nejlépe! radí entomoložka Marie Borkovcová
Vytvořte z ruky misku, naplňte ji hmyzem, snězte ji – a do dalšího dne už nic jíst nemusíte. „Mělo by to poskytnout dostatečný přísun potravy pro člověka na jeden den,“ vysvětluje entomoložka a propagátorka pojídání hmyzu Marie Borkovcová, která působí na Mendelově univerzitě v Brně. Při svých přednáškách vaří se studenty hmyz, a postupně se tak dostala ke své kuchařce. O tom všem hovořila s moderátorkou Lucií Výbornou.
Zkoumáním brouků a hmyzu se Marie Borkovcová začala zabývat už v roce 2002. „Studenti začali rýpat, zda bychom nezkusili brouky jíst. Nejdříve jsme začali vařit, do syrového hmyzu se mi totiž nechtělo,“ popisuje entomoložka.
V Česku ani v Evropě příliš mnoho zdrojů, které popisují, jak vařit hmyz, není. „Kromě Severní Ameriky a Evropy se hmyz konzumuje běžně na všech kontinentech. Domorodci přesně vědí, jaký hmyz vzít a který usmrtit,“ nastiňuje Marie Borkovcová.
Právě od domorodců čerpala první inspirace k vaření hmyzu. „Pak to byla cesta pokus – omyl. Něco bylo dobré, něco méně, a tak jsme se dostali ke kuchařce,“ vysvětluje. Například mouční červíci jsou vhodní pro vaření, protože nevyskakují z pánvičky. „A navíc, pohledově nejsou tak nároční jako například velké saranče,“ dodává.
Moučné červy lze dát na pánev nebo do kastrolu živé, jedna taková polévková lžíce do salátu bohatě stačí. A jak vypadá recept pro začátečníka? „Usušit – v horkovzdušné troubě pět až sedm minut – pak podrtit a přidat červa do těsta na perník,“ říká s úsměvem entomoložka.
Proč je vařený hmyz pro člověka přínosný? Je možné vařit hmyz, který nasbíráme na zahrádce? A jaké důležité látky obsahuje hmyz? I to jste mohli slyšet mezi 10. a 11. hodinou.
Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.