Moučné červy vybírejte nejsvětlejší. Chutnají nejlépe! radí entomoložka Marie Borkovcová

16. duben 2014

Vytvořte z ruky misku, naplňte ji hmyzem, snězte ji – a do dalšího dne už nic jíst nemusíte. „Mělo by to poskytnout dostatečný přísun potravy pro člověka na jeden den,“ vysvětluje entomoložka a propagátorka pojídání hmyzu Marie Borkovcová, která působí na Mendelově univerzitě v Brně. Při svých přednáškách vaří se studenty hmyz, a postupně se tak dostala ke své kuchařce. O tom všem hovořila s moderátorkou Lucií Výbornou.

Zkoumáním brouků a hmyzu se Marie Borkovcová začala zabývat už v roce 2002. „Studenti začali rýpat, zda bychom nezkusili brouky jíst. Nejdříve jsme začali vařit, do syrového hmyzu se mi totiž nechtělo,“ popisuje entomoložka.

V Česku ani v Evropě příliš mnoho zdrojů, které popisují, jak vařit hmyz, není. „Kromě Severní Ameriky a Evropy se hmyz konzumuje běžně na všech kontinentech. Domorodci přesně vědí, jaký hmyz vzít a který usmrtit,“ nastiňuje Marie Borkovcová.

Čtěte také

Právě od domorodců čerpala první inspirace k vaření hmyzu. „Pak to byla cesta pokus – omyl. Něco bylo dobré, něco méně, a tak jsme se dostali ke kuchařce,“ vysvětluje. Například mouční červíci jsou vhodní pro vaření, protože nevyskakují z pánvičky. „A navíc, pohledově nejsou tak nároční jako například velké saranče,“ dodává.

Moučné červy lze dát na pánev nebo do kastrolu živé, jedna taková polévková lžíce do salátu bohatě stačí. A jak vypadá recept pro začátečníka? „Usušit – v horkovzdušné troubě pět až sedm minut – pak podrtit a přidat červa do těsta na perník,“ říká s úsměvem entomoložka.

Proč je vařený hmyz pro člověka přínosný? Je možné vařit hmyz, který nasbíráme na zahrádce? A jaké důležité látky obsahuje hmyz? I to jste mohli slyšet mezi 10. a 11. hodinou.

Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.

autor: prh
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.