Morava byla dálnicí pro mamuty a jejich lovce, říká archeolog. K čemu jsou vědcům skládky mamutích kostí?

„Nacházíme se přímo na lokalitě Dolní Věstonice 1, na významné lokalitě z mladého paleolitu, z období veřejnosti známém pod názvem lovci mamutů,“ říká Martin Novák, vedoucí střediska pro paleolit a paleoantropologii Archeologického ústavu Akademie věd a stojí přímo nad nalezištěm ve svahu mezi Pavlovskými vrchy a Novomlýnskými nádržemi.

Pravěká skládka

„Je to lokalita, kde byla pár metrů od nás nalezena v roce 1925 Věstonická Venuše,“ uvádí Novák. Tu ale Karel Absolon nalezl v sídlišti. Tento výzkum se naproti tomu zaměřuje na to, co je okolo sídlišť, na pravěké skládky odpadků, hlavně kostí ulovených zvířat.

Tým archeologů stojí nad velikou jámou, nalezištěm pravěkých kostí. „Ta jáma je jen zlomek skládky. Může jít o plochu tak 40 na 20 metrů.“

Čtěte také

„Ten mamut se na mě dívá!“ Dokonalý model mamutí matky s mládětem vznikal celý rok

Z kostí a pravěkých odpadků, co tady leží, archeologové dokážou vyčíst mnohé o životě lovců mamutů. „V případě těchto mamutích skládek dokážeme docela dobře určit skladbu potravy tehdejších lovců, protože je tu zastoupeno v podstatě celé spektrum všech lovených zvířat,“ doplňuje Martin Novák.

Kultura vrytá do kostí

A nebyli to zdaleka jen mamuti, ale taky sobi, králíci i lišky. Jejich kosti nesou stopy po způsobu lovu nebo zpracování, tedy po řezných ranách nebo třeba úderech. Některých kostí se lovci nemuseli ani dotknout, přesto nám o tehdejší kultuře prozradí zásadní informace.

Přibližně dva kilometry od naleziště má Archeologický ústav Akademie věd svůj depozitář. A právě tam Soňa Boriová ukazuje, jak se zkoumá nález, v tomto případě nález zubu. Co nám takový pozůstatek může říct o společnosti?

„Díváme se na zub lišky. A z nálezu se můžeme dozvědět praktické informace, jako například sezónu, kdy lišku mohli ulovit.“

Přírůstky v liščím zubu pod mikroskopem|foto:Michal Šafařík, Radiožurnál

Informace hledají archeologové pod mikroskopem: „Na zubu vidíte vrstvu skloviny. Jsou tam takové jednotlivé linie, vypadá to jako letokruhy na stromě. Podle toho, který je poslední, dokážete určit poslední období, ve kterém zvíře umřelo,“ dodává Soňa Boriová. To vědcům pomůže odhalit, ve kterých ročních obdobích tu lidé přebývali.

Migrace lidí za zvířaty

Čtěte také

Dějiny lidského druhu jsou jako dlouhý film, ze kterého se dochovalo jen pár snímků, říká archeolog

Toto je jedna z metod, která svědčí o tom, že tu lovci mamutů jako kočovníci následovali migraci zvířat mezi oblastmi v dnešním Polsku a Dolním Rakousku a Pálava pro ně byla zastávkou, vysvětluje Martin Novák: „Mohlo to být několik týdnů až měsíců, vypadá to, že tady sídlili v jarních nebo podzimních měsících.“

V létě mohli být mamuti a s nimi i lovecká skupina třeba na území dnešního Polska, když se blížila zima, šli na jih. „Takovou máme představu, byl to zřejmě takový kruh, ve kterém se lidé, stáda mamutů a sobů pohybovali. A právě Morava byla pomyslnou hlavní dálnicí.“

Mamuti na tomto území vymizeli v době klimatické změny asi před 25 tisíci lety a s nimi zanikla i kultura jejich lovců. Martin Novák ale zdůrazňuje, že to neznamenalo jejich vymření, jen změnili životní strategii. A právě to by podle něj mohlo být inspirací pro dobu, kdy se klima opět mění.

Soňa Boriová zkoumá pod mikroskopem zub pravěké lišky|foto:Michal Šafařík, Radiožurnál