Dějiny lidského druhu jsou jako dlouhý film, ze kterého se dochovalo jen pár snímků, říká archeolog

Jste připraveni na to, že objevíte něco, co do zavedeného vyprávění o migraci lidstva nezapadá?

Je to náročné. Obzvlášť na Arabském poloostrově, kde se nezachovaly kosti. Nejsou tam jeskyně jako v Africe, Evropě nebo Asii, kde byste měli podrobné archeologické řady desetitisíců let. Co máme, jsou kamenné nástroje. Miliony kamenných nástrojů, které se povalují na zemi v poušti. Leží tam třeba pěstní klín starý milion let a hned vedle hrot šípu starý 10 000 let. Je neuvěřitelné, jak se lidé vraceli na stejné místo za tak dlouhou dobu. Ale náročné je to, že záznam historie je nekompletní a roztříštěný.

Je to, jako když se chcete dívat na film, který trvá dvě a půl hodiny, ale máte jenom sedm políček z celého filmového pásu. Musíme být vypravěči, ale přitom pružní

Co můžete z nástrojů vyčíst?

Vlastně je trochu nepřesné, když říkám kamenné nástroje. Nezajímají mě nástroje. Hotové výrobky jsou nezajímavé. Když chcete něco uříznout nebo ulovit, potřebujete nějaký špičatý tvar. A to je stejné všude na světě v každé době. Klíčová je technologie, jak lidé nástroje vyráběli, každý krok v rozhodovacím procesu, kde brali surovinu, jaký druh suroviny si vybírali. A to je něco, co se předává učením.

Čtěte také

iROZHLAS

Tým archeologů s českým vedením našel v Ománu stavby i nástroje staré tisíce let. Jsou pro ně záhadou

Není to tak, že pračlověk vzal pár kamenů a mlátil jimi o sebe. Je to opravdu složité a ani já nedovedu vyrábět kamenné nástroje. To byla kultura, něco, co se předávalo z generace na generaci. Bylo to něco jako jazyk doby kamenné. Když chcete sledovat pohyb populací a zjišťovat, kdo se s kým setkával, podívejte se na technologii kamenných nástrojů. V Arábii se díváme na konkrétní technologie, které vedou zpátky do Afriky.

Jednoduše řečeno, díváte se, jakým způsobem jsou opracované? Jak se postupy vyvíjely?

V podstatě se díváme na odpadky, probíráme se skládkami z doby kamenné. Nástroje odložíme na hromadu. Dobré je pro nás všechno to smetí, které zůstalo po jejich výrobě. Hledáme, kde kámen narazil, jaký tvar má odštípnutá plocha atd. Je to mnoho miniaturních indicií. O každém kousku odpadu, říkáme tomu debutáž, uděláme 20 až 25 záznamů, než sáhneme po dalším. Je to náročné na čas, ale z nástrojů vyždímáme hodně informací.

Podařil se vám nějaký skutečně přelomový objev?

Ano. Začali jsme průzkum v jižní Arábii kolem roku 2002. V té době jsme se domnívali, že lidstvo začalo expandovat z východní Afriky asi před 60 000 lety. Mysleli jsme si, že to bylo tím, že se lidé naučili pohybovat po vodě, a tak se rozšířili podél pobřeží od Afriky až po Austrálii. Jenže na pobřeží Arabského poloostrova jsme o tom nenašli vůbec nic.

Čtěte také

Egypťané oceňují české archeology. Chtěli by je využít i při zpřístupňování památek

Až v roce 2010 jsme v jižním Ománu našli kamennou technologii podobnou té, co se používala v údolí Nilu. To bylo překvapení, které nám teorii převrátilo. Zjistili jsme tak, že expanze lidstva nevedli lidé s novou specializovanou technologií, ale byli to lovci a sběrači, kteří využívali příležitost ve správném čase a na správném místě.

Když se tedy Arábie zazelenala, přestěhovali se na nové místo podobné tomu, co znali. Do dneška se v tom snažíme vyznat. Teď si klademe otázku, kterým směrem se vlastně expanze pohybovala. Některé materiály naznačují, že možná jižní Arábie byla původem této kultury, takže se stěhovali do Arábie, nebo z Arábie?