Kdy se stala ze Sahary poušť? Před osmi tisíci lety ji změnili kočovní pastevci, tvrdí archeolog
Před deseti tisíci lety byla Sahara rájem divokých zvířat. Tekly tudy řeky, rostly tam lesy, rozlehlá jezera se hemžila rybami, krokodýly a hrochy. Pak začala krajina vysychat a změnila se v poušť. Rychlý přerod saharské krajiny na pustinu vědce vždycky dráždil. Obvykle ho přisuzují změnám v dráze Země kolem Slunce a přirozené reakci saharské fauny a flóry na změnu klimatu. Existují ale i radikálnější vysvětlení.
Podle amerického archeologa Davida Wrighta z Národní univerzity v jihokorejském Soulu vytvořil Saharu nešetrnými zásahy člověk.
Jak uvádí Wright ve studii publikované ve vědeckém časopisu Frontiers in Earth Science, Saharu proměnili na poušť kočovní pastevci, kteří pronikli do této oblasti zhruba před osmi tisíci roky z údolí Nilu a hnali pak svá stáda stále dál na západ. Přitom zdevastovali nadměrnou pastvou původní vegetaci natolik, že to mělo dopad i na místní klima. Pravidelné monzunové deště už nepronikaly na Sahaře tak daleko do vnitrozemí a krajina začala vysychat.
Když stáda spasou vegetaci, odráží krajina více slunečního záření. Horký vzduch vytvoří nad rozpálenými plochami bariéru, která nedovolí postup monzunových dešťů. Nedostatek srážek z méně vydatných monzunů dále oslabuje vegetaci. Tu ničí nejen sucho, ale také pokračující pastva. Tyto změny ženou vývoj krajiny po sestupné spirále, na jejímž konci se rodí vyprahlá pouštní pustina. Takto nastartovaný vznik pouště označovaný odborně jako desertifikace se podle Davida Wrighta rychle rozšířil na celou dnešní Saharu.
Výzkumy pomůžou obyvatelům pouští
První známkou vysychání krajiny je její zarůstání keři. Wright zjistil, že na Sahaře je tato změna vegetace jasně patrná poté, co do dané oblasti pronikli v mladší době kamenné první pastevci. Wright sám přiznává, že jeho důkazy zatím nejsou zcela „neprůstřelné“. Je však přesvědčen, že archeologickým výzkumem na Sahaře získá pro svou teorii další přesvědčivější důkazy.
„Dříve tam všude byla jezera. Na těchto místech najdeme stopy po tehdejší vegetaci a jejích změnách,“ vysvětluje Wright svůj záměr. „Musíme se vrty dostat až k usazeninám ze dna bývalých jezer a zjistit, co v okolí rostlo. Zároveň musíme provést archeologický průzkum, abychom zjistili, co tu tehdy dělali lidé.“
Mechanismy, jakými vegetace ovlivňuje klima v krajině, nejsou vědcům stále ještě úplně jasné. Výzkum vzniku Sahary může proto přinést řadu zásadních informací, na jejichž základě si vytvoříme jasnější představu o vývoji současných pouští v nejbližší budoucnosti.
Dnes žije v pouštních oblastech asi patnáct procent obyvatelstva Země. Současné změny klimatu mohou podmínky v jejich domovech velmi rychle zhoršit. Je proto velmi důležité, abychom zákonitostem desertifikace rozuměli.