Miroslav Jakeš

Známé cimrmanovské "jdu na sever a už jdu na jih" se na severním pólu prý skutečně neochodí. Polárník Jakeš však upozorňuje na to, že tu není nouze ani o vtipné historky, neboť se tu nestýkají pouze světové strany, ale také časová pásma, a tedy i denní doby různých výprav, které na pól právě dorazily. Ty z posluchačů, kteří by chtěli severní pól coby cestovatelé rovněž navštívit, Jakeš upozorňuje, že by si měli pospíšit. Je podle něj možné, že za deset let již na místech, kde se nyní nacházejí ledovce, bude vlivem globálního oteplování mnohem více vody než v současnosti.

A co ho na severním pólu vlastně tolik přitahuje? "To je na tom tolik krásný, že ta cesta na severní pól je pokaždé jiná, to se nedá předem naplánovat, člověk jde po zamrzlým oceánu. Ten led není stabilní jako na rybníku, ale vlivem mořských proudů se neustále pohybuje, tomu se říká drift. Ten pohyb může dosahovat rychlosti až kilometru za hodinu, vytvářejí se tam vodní kanály, ty kry do sebe narážejí, vytvářejí se tam nakupeniny, tomu se říká torosy. Takže ten terén se neustále mění a během okamžiku, třeba během stanování, led může začít praskat."

Kromě severního pólu přišla v Dopoledním Radiožurnálu s Lucií Výbornou řeč i na jiné výpravy Miroslava Jakeše. Jeho velkým snem je uskutečnit dlouhodobý cestovatelský projekt s názvem Sedm vrcholů a tři póly, jehož cílem je mimo jiné zdolat sedm nejvyšších vrcholů světadílů.

Cestovatel Jakeš vyprávěl Lucii Výborné mimo jiné například i o tom, jak slavil Silvestra na Špicbercích. Bez GPS, pouze s polární září nad hlavou a koltem v ruce. I takové jsou zážitky, které polárníkovi jeho cesty zpestřují. "Po ledním medvědovi bych však vystřelit nechtěl," ujišťuje posluchače Miroslav Jakeš.

Záznam rozhovoru s Miroslavem Jakešem i s dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.