Ministerstvo zdravotnictví se z našich rozsudků nepoučilo. Věřím, že v tom není úmysl, tvrdí soudce

Vy už jste to částečně řekl, já to doplním, že Ministerstvo zdravotnictví zaprvé doplnilo odůvodnění a v tomto směru se zřejmě snažilo vyhovět vašim výtkám. Zadruhé doplnilo tu výjimku z povinnosti nosit respirátor ze závažných zdravotních důvodů. V tom případě je na to potřeba mít zdravotní potvrzení. Mně je jasné, že nemůžete hodnotit to opatření dopředu. Hypoteticky se ale zeptám. Kdyby takto vypadalo už minulý týden, kdy jste rozhodovali o té žalobě, zrušili byste ho, nebo byste ho nechali?

To se mě v podstatě ptáte na to samé. My bychom ho zřejmě nezrušili z těch důvodů, pro které jsme ho zrušili. V tom posuzování zákonnosti jsme se dostali právě na ten začátek, kdy se zkoumá to, jestli odpůrce měl pravomoc vydat opatření a potom se dostáváme k tomu, jestli je přezkoumatelné. Tady jsme dospěli k závěru, že není a nemohli jsme se už dívat dál. 

Čtěte také

iROZHLAS

Náměstek Policar: Ministerstvo neignorovalo zákony. Nejvyšší správní soud jen zaujal jiný právní výklad

Námitky, které byly v tom návrhu, byly i věcné. Říkaly, že je to nedůvodné, že je to rozsáhlé, epidemická situace je lepší a tak dále. My jsme se k tomu posuzování dostat nemohli, protože jsme se zarazili na tom prvním kroku. Nemůžu říct, jestli bychom to zrušili, ale pokud je pravda, co říká ministr, tak bychom to nezrušili z těch důvodů, pro které jsme to zrušili. To znamená z důvodu nepřezkoumatelnosti. 

V tom rozsudku jste dost ostře kritizovali Ministerstvo zdravotnictví, že se nepoučilo z předešlých rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Jak si ten postoj ministerstva vysvětlujete?

Já se přiznám, že skutečně nevím. Bylo to pro mě zarážející, protože v první chvíli, kdy nám přijde nějaký návrh na přezkum mimořádného opatření, tak se podíváme, jaká byla opatření předešlá a jestli jsme k nim nějakým způsobem rozhodovali. Když jsem si vzal dva rozsudky, které se vyjadřovaly k předchozím opatřením Ministerstva zdravotnictví, tak jsem automaticky šel po tom, jestli bylo vyhověno těm náležitostem, které tam soud vytkl. 

Vy jste tedy zjistil, že ministerstvo se nepoučilo. Je za tím podle vás arogance, lajdáctví, neschopnost, nebo ještě něco jiného?

Já se přiznám, že nevím. Na mě to působilo jako určité lajdáctví, protože jinak si nedokážu vysvětlit to, že tam žádná reakce není. Není to taková situace, kdy by na ty rozsudky nebylo možné reagovat. Ten první rozsudek, který se vztahoval k respirátorům byl už z 27. května, druhý byl z 11. června a toto opatření bylo z konce června, takže ministerstvo mělo více jak měsíc na to, aby reagovalo na výtky. Pořád věřím, že to není úmysl, ale považuji to za nějakou nedůslednost úředníků, kteří se ani nepodívali do těch rozsudků, proč vlastně předchozí opatření byla shledána jako nezákonná.