Rychetský: Některá vládní krizová opatření jsou za hranou ústavnosti. Rozhodnutí padne velmi brzy

Rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení části volebního zákona vyvolalo řadu emocí u premiéra, ministryně spravedlnosti, i čtveřice ústavních soudců, kteří s většinou svých kolegů nesouhlasili. Jak finální nález vznikal? Je normální, když soudce ruší něco, pro co v minulosti sám hlasoval? A jsou vládní protiepidemická opatření protiústavní? Hostem Tomáše Pancíře ve Dvaceti minutách Radiožurnálu byl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.

Skupina senátorů oznámila, že dává podnět Ústavnímu soudu k přezkoumání vyhlášení nouzového stavu a dalších vládních krizových opatření. Dá se odhadnout, kdy byste se k projednání této stížnosti mohli dostat?

Předpokládám, že to bude relativně brzo, protože jsme podněty dostávali opakovaně, ale nebyly od aktivně legitimovaného subjektu. Teď to bude konečně návrh skupiny senátorů, kterým se dokonce musíme zabývat.

To otevírá prostor, aby se Ústavní soud zabýval otázkou, jaké jsou kompetence vlády, když je vyhlášen nouzový stav. V současné době to je tak, že tím, kdo má kontrolovat vládu, je sněmovna, protože vláda ten stav nemůže vyhlásit bez jejího souhlasu.

Čtěte také

Vy jste říkal, že to konečně přichází od aktivně legitimovaného subjektu. Máte radost, že se tím budete zabývat?

Pro nás je to svým způsobem oživení, když nemusíme jen odmítat a můžeme se začít zabývat tak závažnou věcí, jako je současná situace. Jsme svědky střetu dvou ústavně chráněných hodnot. Na jedné straně je ochrana veřejného zdraví. Vláda je povinna hledat, nalézat a vyhlašovat opatření, která šíření pandemie zamezí nebo dokonce sníží. Na druhé straně je tady svoboda jednotlivce a ta opatření do ní zasahují.

Ústavní soud musí začít posuzovat střet těchto dvou zájmů. V daném případě – jestli ta opatření vlády nejsou přes míru a na druhé straně musí přihlížet k veřejnému zájmu, který je nepochybný. To není jednoduché rozhodování, ale mohu vás i posluchače ubezpečit, že to nebudeme odkládat tři roky, rok ani pět měsíců. Rozhodneme velmi rychle.

Aniž bych se teď ptal na tu konkrétní ústavní stížnost. Předpokládám, že jako právník neustále analyzujete a přemýšlíte o proticovidových opatřeních. Máte vážné pochybnosti, že jsou za hranou ústavnosti a že neobstojí v tom poměřování hodnot?

Záměrně se nebudu vyjadřovat k současné situaci, protože se to projeví v tom našem rozhodnutí, ale když vláda zakázala i konání bohoslužeb, tak se mi to zdálo přes míru. Tam by ústavní soud patrně zasáhl, ale nestihl to, protože vláda si to uvědomila a rychle tuto část krizových opatření stornovala.

Je něco z těch opatření, kde si myslíte, že to za tou hranou je?

Je, ale neřeknu vám to. Myslím si, že vláda musí velmi vážit právě ten konflikt – chránit veřejné zdraví a současně ctít, uznávat a respektovat osobní práva jednotlivých občanů.

U vládních krizových opatřeních chybí odůvodnění. Je to podle vašeho názoru v pořádku?

To je problém, na který bude muset Ústavní soud odpovědět. Nechci předjímat, ale nepochybné je, že tak zásadní opatření, která vláda přijímá ve vztahu k občanům, by měla být odůvodněná tak, aby občané pochopili jejich nezbytnost a akceptovali je.

autoři: Tomáš Pancíř , vla
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.