Milan Straka

Milan Straka byl už od dětství spojen se zvířaty. „Když jsem chodil do školky, chtěl jsem se stát hajným,“ vzpomíná. Poté nastoupil na střední školu veterinární, kde se začal zajímat o dravce. A u nich už zůstal. Většinu z těchto majestátních ptáků má na Sychrově. „Mám jich asi kolem padesáti. Záleží na situaci. Některé zapůjčuji k chovu, jiné mi někdo přinese zraněné,“ vysvětluje.

„Ptáky mám obvykle ve voliérách. To proto, že jde o chovné páry,“ popisuje Milan Straka způsob chovu a neváhá popsat ani způsoby křížení jednotlivých druhů. „Dravci, kteří jsou využíváni k sokolnictví a létání, nebývají ve voliérách.“

Kříženec sokola a raroha Viktor ve studiu Víkendového Radiožurnálu|foto: Jan Rosenauer

Málokdo je schopný určit, k čemu dravci vlastně slouží. Milan Straka proto ve vysílání uvedl několik příkladů. „K plašení škůdců, plašení ptáků na letištích, na racky a havrany na smetištích, ale také k lovu,“ vyjmenovává. „Například sokol loví obvykle bažanty a kachny. Orel dokáže ulovit i velkou kořist, zajíce, lišky nebo srnčí zvěř.“

Moderátor Václav Žmolík se Milana Straky ptal i na vztah dravců k sokolníkovi. Proč se nedá srovnávat se vztahem člověka a psa? Jak se provádí rozmnožování a odchov dravců v umělých podmínkách? A který pták je ze všech nejrychlejší? I to se dozvíte při poslechu audio záznamu.

Záznam celého rozhovoru s Milanem Strakou a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.