Michal Šnobr: Trh s elektřinou v Evropě se rozpadá

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dnes je mým hostem analytik skupiny J&T a akcionář ČEZu Michal Šnobr, dobré odpoledne.

Michal ŠNOBR, analytik skupiny J&T:
Dobré odpoledne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Začnu citací, ředitel strategie společnosti ČEZ Pavel Cyrani v Mladé frontě DNES říká: "Je v podstatě nemožné postavit jadernou elektrárnu pouze s odkazem na tržní ceny" a dodává, že "ČEZ bude požadovat od státu záruky cen elektřiny, jinak smlouvu na rozšíření elektrárny nepodepíše." Jak čtete toto prohlášení?

Michal ŠNOBR, analytik skupiny J&T:
To prohlášení může znamenat dvě věci, nebo respektive znamená určitě jednu věc. V současných podmínkách na trhu s elektřinou v Evropě opravdu není možné stavět jaderné elektrárny bez garancí. Tržní cena elektřiny je výrazně níž, než kolik vychází návratnost této velmi drahé a rizikové investice a z tohohle pohledu opravdu nenajdete v Evropě nikoho jiného než ČEZ, kdo by chtěl stavět jadernou elektrárnu. Kromě teda Britů, ale tam usiluje o garance stát, nikoliv soukromá společnost.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A francouzská elektrárna ve Flamanville?

Michal ŠNOBR, analytik skupiny J&T:
Ty se staví a staví se, v Evropě jsou v současné době dvě elektrárny, jedna ve Finsku nebo dva bloky a jedna ve Francii. Jedna se začala stavět v roce 2005, druhá v roce 2007 a pro obě fakticky platí, že cena už se více než ztrojnásobila proti původním předpokladům a ukončení se v podstatě časově zdvojnásobilo. Takže obě jsou to tak trošku nešťastné stavby, jejich dokončení se očekává v roce 2014, možná 2016, těžko říct dnes.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
K tomu posunu se ještě vrátíme. Říkal jste, že by to prohlášení šéfa pro strategii ČEZu mohlo znamenat dvě věci. A ta druhá je?

Michal ŠNOBR, analytik skupiny J&T:
A ta druhá věc je, že ten trh s elektřinou do budoucna je nepředvídatelný. Musíme si uvědomit, že pokud se Temelín začne stavět, je to minimálně na 10 let. To znamená začne operovat po 10 letech a dnes vlastně nevíme, co bude s cenou elektřiny za 10 let. Trh s elektřinou v Evropě se fakticky rozpadá, zatím...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, co to znamená, že se rozpadá trh elektřiny?

Michal ŠNOBR, analytik skupiny J&T:
Ukazuje se, že za pár let fakticky žádný trh s elektřinou existovat nemusí. Obrovské změny nastaly tím, že především Německo začalo podporovat obnovitelné zdroje, to je první fakt. Němci už dnes mají 22% výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, především ze slunce a z větru, což je za posledních 10 let ohromný pokrok. A druhá věc, že zhruba v roce 2005 Evropská komise oživila systém emisních povolenek a tyto povolenky průběžně teď už potřetí v podstatě krachují a ten systém měl v podstatě podpořit investice do bez emisních zdrojů, což jaderná elektrárna je také. V následujících měsících se bude vlastně rozhodovat, jestli vůbec tento systém přežije a jakou cenu ty povolenky budou mít. To znamená, trh s elektřinou je rozvrácen. A vzhledem k tomu, že Česká republika patří, více méně téměř je Spolkovou republikou Německa z tohohle pohledu, z pohledu energetiky, a tak a cena elektřiny pro Českou republiku se tvoří v Německu a v Německu významnou roli hrají právě obnovitelné zdroje, tak se samozřejmě cena elektřiny odvíjí nikoliv od rozhodnutí české vlády na území České republiky, ale od rozhodnutí Berlína v Německu. A tam se ukazují zajímavé věci. Německá vláda v podstatě naznačuje, že se cena silové elektřiny, to znamená té z klasických elektráren začíná pomalu regulovat. Oni tomu dnes říkají kapacitní platby na plynové elektrárny a v podstatě tak dotují ztrátové plynové elektrárny při nízkých cenách elektřiny. Takže je opravdu otázkou, jestli za pár let nějaký trh s elektřinou bude existovat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No i přestože říkáte, že cena elektřiny, řekněme pro český region se tvoří de facto v Německu, tak česká vláda má asi pravděpodobně určitý názor, jak naložit s tím požadavkem na garantování výkupní ceny elektřiny z jaderných zdrojů, konkrétně třeba z těch nových temelínských reaktorů. Protože na konci ledna řekl náměstek ministra průmyslu a obchodu Pavel Šolc, že mezi ministry byla v této otázce, tedy garancí, nalezena plná shoda. Vláda zadala úkol, abychom připravili na ministerstvu garanční mechanismus a zpracovali návrhy příslušných legislativních změn. To vypadá, jako kdyby se opravdu vláda chystala říct ano, pojďme stavět a my ty garance dáme.

Michal ŠNOBR, analytik skupiny J&T:
Opravdu to tak vypadá, na druhou stranu si myslím, že to není tak jednoduché, jak bylo řečeno. Za prvé takové garance by musela schválit Evropská komise. A zatím se o to pokouší, jak už jsem řekl Britové, ale Britové se o to pokoušejí jako vláda, nikoliv jako garance přímo pro soukromou společnost nebo akciovou společnost ČEZ, to je první věc. A druhá věc je, že opravdu dneska je velmi těžké říci, jaká bude elektřina do budoucnosti. To znamená, i pokud by vláda dneska vymyslela jakoukoliv garanci, tak není vůbec schopna říct, kolik by spotřebitel, popřípadě daňový poplatník český na to doplácel. A to je obrovské riziko, to je v podstatě bianco šek s nějakým výhledem 10 let dopředu. A pokud je tady riziko, že trh s elektřinou existovat nebude a návratnost, respektive náklady na stavbu jaderných bloků jsou opravdu hodně vysoké, tak ta cena mohla být možná na dvojnásobku dnešní tržní ceny, tak pak opravdu to zatížení pro daňové poplatníky by mohlo být ohromné.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, že z vašeho pohledu pane Šnobre vůbec úvaha o tom, že by vláda nebo stát český garantoval výkupní cenu elektřiny z jaderných zdrojů je špatný?

Michal ŠNOBR, analytik skupiny J&T:
Těžko říct, jestli špatný. Já se obávám, že se tady na straně české vlády strašně podceňuje ta situace na evropském energetickém trhu. Dokola se opakuje, že stavba jaderné elektrárny vychází z energetické koncepce a já si myslím, že ta energetická koncepce byla dělaná v době, kdy byly podmínky na trhu trochu jiné. Opravdu za poslední 3 roky se výrazně změnily a že pokud se máme rozhodovat o tak zásadním kroku jako jsou garance pro novou jadernou elektrárnu, tak by stálo za to opravdu prozkoumat aktuální podmínky trhu a možná i tu energetickou koncepci v tomto smyslu trochu předělat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak energetická koncepce je samozřejmě v podstatě papír, na který se píšou nějaké názory a ten papír se dá kdykoliv změnit, to je asi jedna věc. Ale když už bychom uvažovali ve vší vážnosti o vládních či státních garancích, tak podle čeho by se určovalo, jak vysoká by ta garance byla? Na jakou úroveň by se dala, řekněme ta dotační částka pro cenu, řekněme za kilowatt?

Michal ŠNOBR, analytik skupiny J&T:
No, samozřejmě bude to záviset, jaká bude nabídnuta cena na dostavbu Temelína. Počítá se s tím, že se vybuduje zhruba výkon 24002600 megawatt, instalovaný výkon. A bude záležet jaká bude cena a podle těchto kritérií to vychází, že rozumná návratnost by se mohla pohybovat někde při ceně kolem 70 euro za megawatt hodinu, přičemž současná cena je někde na úrovni 42 euro za megawatt hodinu. Z toho je vidět, že ten rozdíl je obrovský a to při výpočtech vycházím z ceny Temelína dostavby někde lehce nad 200 miliardami korun. Otázka je, když dnes přepočítávám ceny z francouzské elektrárny, která je v dostavbě, i té finské, tak mi to vychází na instalovaný výkon plánovaný v Temelíně na cenu kolem 300 miliard korun. Což je samozřejmě obrovský otazník, veliký rozdíl a pak by ta cena vyšla ještě výše.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu, analytik skupiny J&T Michal Šnobr je dnes mým hostem. Co by z vašeho pohledu měla, aniž bych po vás chtěl, abyste dával vládě nějaké doporučení, ale tak aby vy jste byl klidný, možná i jako akcionář ČEZu, tak jak by vláda měla teď, jaký krok by měla udělat?

Michal ŠNOBR, analytik skupiny J&T:
Já myslím, že především jde o to, aby si jak vláda, tak úředníci na ministerstvu průmyslu a obchodu opravdu vzali vážně tu situaci na evropském energetickém trhu. Vláda má v podstatě dvě možnosti. Buď si půjde svou cestou, to znamená bude rozvíjet jadernou elektrárnu, pak je ale potřeba, aby vládní úředníci a i členové vlády začali velmi výrazně klestit cestu této jaderné elektrárně na půdě Evropské unie a na půdě Evropské komise, což se neděje. Je otázka, jestli malá země jako Česká republika má samostatně na to dostatek síly proti ostatním velkým zemím v Evropě. To je první věc, pokud chceme tak zásadní věc prosadit úplně samostatně v Evropě, musela by ta aktivita v Evropě být podstatně vyšší, než je. Druhá věc je zamyslet se nad tím, jaký je opravdu stav na trhu a zvážit, jaké má Česká republika možnosti a případně začít pracovat i na možnosti, že se jaderná elektrárna Temelín dostavovat nebude, minimálně že se to rozhodnutí odloží. A pak vypracovat i variantu, jaký výkon v budoucnosti by se tedy měl v České republice stavět, protože to zatím nikdo neřekl.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Když by tedy vláda, samozřejmě ČEZ s tím, že ČEZ je do značné míry vlastněn vládou, tedy Českou republikou, tak když by se rozhodl, že se smlouva s tím daným investorem prostě podepisovat v dohledné době nebude, to znamená že se to rozhodnutí bude odsouvat, nehrozí tam velké nebezpečí zejména od těch dvou zbylých účastníků by byla Česká republika nebo ČEZ žalovány za to, jak se zachovaly právě při tom tendru?

Michal ŠNOBR, analytik skupiny J&T:
Já myslím, že to základní rozhodnutí je podpis smlouvy. Myslím si, že to je dnes v situaci, oba účastníci tendru, kteří jsou nadále v soutěži dali nabídky, ty nabídky budou nějak vyhodnoceny, bude vyhodnocena cena a nic nebrání českému státu, vládě, ČEZu nyní rozhodnout, že se stavět nebude. V okamžiku, kdy se podepíše smlouva, tak samozřejmě ta situaci už je podstatně těžší, ty firmy se začnou na dostavbu jaderné elektrárny připravovat, budou mít s tím nějaké náklady a zbývá velmi málo času. To je ta varianta, ke které se teď upnul jak management ČEZu, tak česká vláda s tím, že se v roce 2013 podepíše smlouva, ale finální rozhodnutí padne až v roce 2016 s tím, že k tomu je dodáno, že to bude stát jenom 10 miliard korun, pokud se v roce 2016 rozhodne Česká republika nestavět.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ovšem koho by to stálo těch 10 miliard?

Michal ŠNOBR, analytik skupiny J&T:
Bude to stát akcionáře ČEZu 10 miliard a já se obávám, že pokud dnes se předpokládá, že ta částka je 10 miliard, tak ve skutečnosti v roce 2016 jako náhodou bude dvojnásobná. To nejsou samozřejmě malé peníze a už vůbec ne v situaci, kdy je zcela zřejmé, že i ziskovost ČEZu, to znamená toho subjektu, který má stavět, výrazně klesá.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Když se vrátíme k tomu, kolik by případná dostavba obou bloků Temelína měla stát, to znamená zatím sám ČEZ říká, že někde mezi 200300 miliardami korun. A když se podíváme na to, že jednak finské Olkiluoto i francouzské Flamanville jsou třikrát prodraženy od těch původních odhadů. A když vidíme, že jsou dvakrát jaksi posunuty ty časové termíny jaksi o řekněme jednou tolik let dál, čím to že vůbec v Evropě není někdo schopen postavit jadernou elektrárnu tehdy, kdy si řekne a za takové peníze za jaké naplánuje?

Michal ŠNOBR, analytik skupiny J&T:
To je velmi dobrá otázka, protože ono se u jaderné elektrárny neustále říká, je to technicky, technologicky a časově velmi náročná věc. Nicméně strašně se to podceňuje, ono je potřeba vzít v úvahu, že když Finové v roce 2005 se rozhodli stavět, dostavovat ten třetí blok jaderné elektrárny, tak fakticky myslím že 15 let před tím nikdo jadernou elektrárnu novou v Evropě nestavěl. A ona je to opravdu...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, tak dostavovali Češi.

Michal ŠNOBR, analytik skupiny J&T:
Dostavovali Češi, ale to byla trošku jiná situace, to bylo dědictví socialismu a tak dále. Ale to byla vlastně nová technologie a nové bloky a myslím, že prostě je potřeba i říct, že v Evropě ubývá lidí, který to umějí. Ona je to opravdu nesmírně technologicky technicky náročné. A ty zkušenosti v Evropě už nejsou a ukazuje se to jak na stavbě ve Francii, tak na stavbě ve Finsku, kde opravdu to odkládání ukončení ve Finsku například, to už se musí říct, je doslova směšné. To je každé dva roky.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Teď je čerstvé rozhodnutí, že dostavba nebude v roce 14, ale až 16.

Michal ŠNOBR, analytik skupiny J&T:
Ano a rozhodnutí, že nebude v roce 2012 a bude v roce 2014 padlo taky v letošním roce. Takže to je vidět, že je to absolutně nepredikovatelné.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Takže jestli jsem to pane Šnobre pochopil, z vašeho pohledu by bylo v podstatě nejlepší i pro Českou republiku jako majoritního akcionáře v ČEZu, kdyby se vláda a ČEZ rozhodly ještě v roce 2013 prostě ten tendr ukončit, smlouvu s daným investorem, tedy investora s tím kdo by stavěl elektrárnu nepodepisovat a to rozhodnutí prostě odsunout, až se uvidí, jak se vyvine trh.

Michal ŠNOBR, analytik skupiny J&T:
Ano, z mého pohledu by to bylo velmi racionální rozhodnutí a teď samozřejmě vůbec si netroufám v tomto radit. Nicméně myslím si, že každý kdo se o energetiku zajímá a vidí, co se v energetice děje a co se v Evropě událo za posledních 10 let a ty změny jsou opravdu markantní, to se dá nazvat energetickou revolucí, to co se děje. Tak by bylo opravdu racionální logické, pokud by se to dnes uznalo a ten tendr se ukončil a to rozhodnutí o tom, jestli se bude dostavovat někdy Temelín nebo nebude dostavovat, odsunulo minimálně, já myslím o 5, možná více let. Protože do té doby se stejně podmínky na evropském trhu nějak zásadně nezmění.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Celou dobu tady mluvíme, kromě jiného o státních garancích. Teď necelý týden je staré prohlášení ministra životního prostředí Chalupy, který odhadoval v České televizi, že zhruba na bilion korun vyjde české daňové poplatníky ta, řekněme stání podpora výkupních cen z obnovitelných zdrojů elektrické energie, tedy konkrétně z fotovoltaiky. Je ten údaj jenom odhadnutý podle vašeho názoru? Je to vycucané z prstu tak, aby to číslo dobře vypadalo a nebo to prostě sedí?

Michal ŠNOBR, analytik skupiny J&T:
Já myslím, že bohužel sedí. Bohužel, ono to samozřejmě nelze úplně přesně vyčíslit, rozhodně ta částka je vyšší než tři čtvrtě bilionu a možná až k tomu bilionu, který mediálně dobře zní, se bohužel došplhá.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená je vůbec rozumné, aby v energetice stát takovým způsobem, jako to předvedl u fotovoltaiky a nebo tak jak se možná teď někde v kuloárech ministerstva průmyslu a obchodu chystá pro jadernou energii, nastavoval nějaké garantované ceny?

Michal ŠNOBR, analytik skupiny J&T:
No minimálně je to obrovská zkušenost a bilion korun jsou neskutečné peníze, které budou vzaty z kapes daňových poplatníků, spotřebitelů elektřiny, ale nejen to, i českého průmyslu, čímž se snižuje jeho konkurenceschopnost dokonce vůči německému trhu a vůči trhům v okolních zemích, což je velmi zásadní a tahle zkušenost by měla minimálně vládu a ministerstvo průmyslu a obchodu donutit k tomu, aby o případných dalších garancích v energetice opravdu velmi racionálně a uvážlivě přemýšleli, než se tak stane.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No a pak ještě jedna otázka. ČEZ donedávna byl považován za velice silnou firmu, která má velké řekněme finanční zálohy, kapitálové, která expanduje do různých zemí nejen Evropy a která v podstatě nemá problém. Teď se ukazuje minimálně tou rozjížděnou arbitráží s Albánií, že nějaký problém může být. Může se takovým problémem pro ČEZ a zásadním stát, pokud by opravdu se rozhodl Temelín dostavovat? Může se ta investice v řádu stovek miliard korun stát zásadní pro kondici té firmy?

Michal ŠNOBR, analytik skupiny J&T:
Já myslím, že může. Že ještě před dvěma roky ČEZ mluvil o tom, že hledá partnera z oboru, pak hledal finančního partnera a teď už fakticky přiznává, že bude stavět sám. Od doposud byl opravdu ve velmi dobré kondici, ale jak už jsem říkal cena elektřiny klesá, její předvídatelnost je opravdu mizivá. Energetika obecně potřebuje, aby ceny elektřiny byly předvídatelné na desítky let dopředu, protože jde o zásadní rozhodnutí v investicích. A to tato situace neplatí. A pokud klesá cena elektřiny, tak samozřejmě ČEZu klesá zisk a klesá mu i potenciál si půjčit další peníze. A to ohrožuje i takhle významnou investici jako je Temelín, takže ta kondice ČEZu rozhodně není taková, jaká byla, když se o tendru na Temelín začínalo mluvit.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu. Bezesporu ve Dvaceti minutách toto téma nezdviháme naposledy. Analytik Michal Šnobr byl mým hostem, díky za váš čas, na shledanou.

Michal ŠNOBR, analytik skupiny J&T:
Na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl u mikrofonu Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu. Přeji dobrý poslech.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy zpravodajských a publicistických pořadů Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.