Med, jak ho neznáte. Jeho „šílená“ varianta obsahuje silně halucinogenní látky

Za účinky šíleného medu může rostlina, kterou včely opylovávají. Jde o druh rododendronů, jejichž nektar obsahuje látku grayanotoxin.

Šílený med je známý hlavně ze dvou míst: z Nepálu a turecké oblasti Černého moře. V Nepálu ho produkují himálajské včely skalní. Jeho sběrem se zabývá místní národ Gurungů. Činnost je to poměrně nebezpečná, protože včely žijí v těžko dostupných hnízdech nalepených na skalní útesy a jsou velmi agresivní.

O černomořském šíleném medu existují historické záznamy už z dob starého Řecka a Říma. Jako jeden z prvních popsal jeho účinky v 5. století před naším letopočtem Sókratův žák Xenofón. A armáda pontského krále Mithridatése ho prý dokonce použila proti oddílům Pompeia Velikého jako svého druhu biologickou zbraň.

Včela|foto: Artur Kubica