Maso z laboratoře nebo omezení spotřeby. Jaká je budoucnost jídla?
Kdy jste si naposledy vyrazili na nějaký hodně dobrý oběd nebo večeři? Právě jídlo je jedním z nejpalčivějších problémů současnosti – respektive co udělat pro to, abychom si i v budoucnu mohli na svých talířích užívat všeho, na co jsme zvyklí dnes. „Není možné, abychom všichni na celém světě mohli i do budoucna jíst tak, jak to děláme teď,“ neskrývá Tony Hunter, odborník na budoucnost stravování.
Planeta není nafukovací. I to bychom si měli uvědomit, když uvažujeme o budoucnosti jídla, říká odborník. „Na planetě není dostatek půdy ani vody. Tomu se musíme postavit už teď a zamyslet se, co s tím můžeme dělat, jak využít všechny nové technologie, které teď máme,“ zdůrazňuje Tony Hunter.
Maso z laboratoře
Čtěte také
Jednou z alternativ, o které se v současnosti hodně mluví, je maso uměle vypěstované v laboratoři. Na první pohled má řadu výhod: není kvůli němu nutné zabíjet zvířata, a navíc při jeho výrobě vzniká méně oxidu uhličitého.
„Panuje kolem toho hodně dohadů – jestli to skutečně tolik snižuje produkci skleníkových plynů, nakolik je to energeticky méně náročné a tak dále. Ale dvě věci jsou podle mě neoddiskutovatelné. Na produkci vypěstovaného nebo čistého masa, chcete-li, potřebujete mnohem méně půdy a taky mnohem méně vody,“ argumentuje odborník.
Na této planetě nemáme dost půdy a vody, abychom uživili svět. Potřebujeme technologii, která nám přinese nějakou výhodu.
Tony Hunter
Udržitelnější výroba
Laboratorně vypěstované maso ještě v Česku dostupné není, maso na rostlinné bázi už si ale poměrně běžně můžete koupit i u nás.
„Pro někoho to může fungovat. Ale když jsem se bavil s lidmi, zjistil jsem, že maso lidé zkrátka chtějí. Jakkoliv může být maso na rostlinné bázi dobré, poznáte, že to není opravdové maso. Nevím, jestli je to věc kultury nebo lidské psychologie, ale lidi prostě chtějí maso.“
Uvažuju, jestli není cesta omezit náš apetit – jestli se náhodou bez těch krásných burgerů neobejdeme...
Tony Hunter
Řešením tak může být produkt, který vznikl na živočišné bázi, ale udržitelným způsobem.
„Zkoušel jsem takový malý experiment a lidem jsem říkal, že mám v každé ruce jeden hamburger. Oba jsou naprosto stejné po nutriční stránce, jsou stejně nezávadné a tak podobně,“ popisuje Hunter.
„Na jednom je obrázek kravičky Daisy, která kvůli tomu musela umřít. Ona je váš hamburger. Na druhém je obrázek Jenny, která jen darovala jednu buňku a teď se dál vesele pase,“ pokračuje.
„Ptal jsem se, který hamburger by si lidé dali. Naprostá většina řekla: ‚Pokud kvůli tomu hamburgeru nemuselo nic zemřít, tak proč bych jedl ten, kvůli kterému museli zabít Daisy?‘“
Je možné získávat bílkoviny ze dřeva? Jak lidé na uměle vypěstované maso reagují? A nespočívá nejlepší řešení v omezení naší spotřeby? Poslechněte si celý rozhovor v podcastu Budoucnost R.
Související
-
Pěstování masa v laboratoři? První umělé hamburgery si objednáme prý už za pár let
Už v roce 1931 předpověděl pěstování umělého masa Winston Churchill. Dnes se vědci po celém světě pokoušejí tuto vizi naplnit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
