Martin Hollý, ředitel Psychiatrické léčebny Bohnice

Robin, 19 let, před šesti lety mu bylo 13, tehdy v obci Kmetiněves zavraždil a znásilnil třináctiletou Báru. Teď po šesti letech opouští výchovný ústav. Má vážnou sexuální poruchu, přesto ho nikdo nemůže donutit k další léčbě. Navíc odchází s čistým trestním rejstříkem. Co se stane, když se nebude dobrovolně dál léčit, může vraždit znovu? Budeme se ptát. Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je ředitel psychiatrické léčebny v Praze Bohnicích Martin Hollý. Dobrý den, vítejte u nás.

Martin HOLLÝ, ředitel Psychiatrické léčebny Bohnice:
Dobrý den.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Kdy jste se poprvé setkal s Robinem?

Martin HOLLÝ, ředitel Psychiatrické léčebny Bohnice:
Záhy, záhy poté, co se stal ten hrůzný čin. A musím říct, že, že vždy jsem byl ten, kdo, kdo nebyl úplně v přímém kontaktu, takže, takže nebyl jsem ten, kdo by ho, kdo by ho v té chvíli, v té chvíli léčil. Ale teď i z pozice, z pozice, ve které jsem, tak mám ty, ty informace a nakonec moji, moji specializací je sexuologie, takže z toho, z toho můžeme, můžeme vyvozovat nějaké obecné závěry.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
To určitě. Jaká s ním vůbec byla řeč? Jak na vás působil, pane doktore. Můžete to vůbec říkat?

Martin HOLLÝ, ředitel Psychiatrické léčebny Bohnice:
No, neměl bych říkat nic o tom, co jsem se dozvěděl o v souvislosti s výkonem zdravotnického povolání, ale na tohle je možné, možné odpovídat obecně, protože to je takový mýtus, který se o lidech s parafilií, teda se sexuální deviací, traduje, že prostě jsou to lidé zlí, často máme tendenci lidi posuzovat podle chování, což je zčásti namístě, ale my musíme vycházet v léčbě sexuálních násilníků nebo lidí se sexuální poruchou, z té základní premisy, že osobnost toho člověka a jeho sexualita jsou dvě různé entity, které se sice vzájemně ovlivňují, ale to, že někdo má nějakou sexuální poruchu a lehčí, nebo těžší, teď myslím poruchu struktury sexuality, to znamená to, co v sexu člověka přitahuje a nijak nesouvisí s tím, jaký má ten člověk charakter.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Tak a když jsme u toho charakteru, tak litoval třeba Robin někdy toho, co udělal, to, že vraždil?

Martin HOLLÝ, ředitel Psychiatrické léčebny Bohnice:
V léčbě naše pacienty vždy vedeme k tomu a procházejí takovou tou terapií, kde se zdůrazňuje vina a vedeme je k tomu, aby si uvědomili to, co spáchali, ať je to cokoli. A myslím si, že každý z našich pacientů, u kterého můžeme říct, že prošel léčbou, tak ten pocit viny, ten pocit viny si zažívá.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Můžete prozradit, jakou má poruchu ten Robin?

Martin HOLLÝ, ředitel Psychiatrické léčebny Bohnice:
Nemůžu, nemůžu říct jasnou, jasnou diagnozu.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Jde o vážnou poruchu?

Martin HOLLÝ, ředitel Psychiatrické léčebny Bohnice:
Je to porucha sexualita, nebo sexuálně motivačního systému, když to budeme říkat v té naší hantýrce, která disponuje k násilnému chování, což se nakonec ukázalo, tudíž je závažná.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Jde o léčitelnou poruchu?

Martin HOLLÝ, ředitel Psychiatrické léčebny Bohnice:
Odpověď ve dvou rovinách. Léčitelná samotná ta porucha není. My nezměníme, víme to, že jakoukoli strukturu sexuality nezměníme. Můžeme ji, bylo spoustu pokusů o to, nejde, nejde přeučit to, co mě v té sexualitě přitahuje, ale ta léčba lidí se sexuální poruchou spočívá v tom, že se snažíme s nimi společně hledat nějaké způsoby, jak tu sexualitu prožívat a ovládat tak, aby se vešla do mezí, mezí zákona, který vlastně docela dobře vymezuje nějaký normální chování, to znamená, není to nekonsensuální násilí, není v tom útok na děti, není v tom, není v tom nějaká jiná aktivita vůči, vůči dětem, není tam nekonsensuální aktivita například znásilnění, takže z tohoto, z tohoto hlediska ty poruchy léčitelné jsou, ale ne tím, že bysme změnili tu strukturu sexuality.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Takže ho nevyléčíte takového člověka?

Martin HOLLÝ, ředitel Psychiatrické léčebny Bohnice:
Nevyléčíme to, že co ho přitahuje, nezměníme to, můžeme ho prohlásit za vyléčeného, protože umí s tou svoji poruchou žít.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Tak to říká ředitel Psychiatrické léčebny v Bohnicích Martin Hollý, který je hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Může tedy devatenáctiletý Robin, dnes devatenáctiletý Robin vraždit znovu a má se společnost bát? Taky na to se budeme ptát. Ta otázka je jasná a kladou si ji jak lidé v té obci, ze které pocházel, tak i spousta samozřejmě čtenářů novin, anebo posluchačů rádia. Může Robin vraždit znovu?

Martin HOLLÝ, ředitel Psychiatrické léčebny Bohnice:
Všichni můžeme vraždit.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ano, jednoznačně.

Martin HOLLÝ, ředitel Psychiatrické léčebny Bohnice:
Všichni můžeme vraždit a tohle z úst jakéhokoli odborníka nemůžete dostat. Myslím si, že ta pravděpodobnost při dodržování námi doporučené léčby je rovná tomu, tomu, co jaká, jaká je pravděpodobnost v běžné, v běžné populaci. Prostě ta, ta rizikovost je minimální.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ovšem tady je právě jeden problém, který můžeme teď trochu víc rozebrat, protože on vlastně trest spáchal jako mladiství, to znamená, opouští teď ten výchovný ústav, má čistý trestní rejstřík, je to, jakoby nikdy nic nespáchal. A vy ho můžete dál léčit jenom na základě toho, že on k vám dobrovolně bude docházet. Je to tak.

Martin HOLLÝ, ředitel Psychiatrické léčebny Bohnice:
Je to pravda.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A co když nebude docházet, víte.

Martin HOLLÝ, ředitel Psychiatrické léčebny Bohnice:
To, když nebude docházet, považujeme za problematické. Myslíme si, že, že to, aby docházel v této chvíli, není, není to nepravděpodobné. Myslím si, že ta motivace v této chvíli je oboustranná, že, že ta, ta spolupráce je nastavená, nastavená dobře. My máme samozřejmě podchycenou taky jeho sociální síť, to znamená nějaké lidi ve společnosti, v kterých se pohybuje. A myslím si, že to může být páka, kterou dokážeme využít při té, při tom, když ta spolupráce by se zhoršovala, aby přes tyhle lidi jsme, jsme ho mohli nějakým způsobem motivovat, aby, aby pokračoval v té léčbě. Nemáme na to ale zákonnou páku.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
To právě se chci zeptat, jestli třeba byste v takovém případě, a teď se nebavme konkrétně jenom třeba o Robinovi, protože takových pacientů samozřejmě může být mnohem víc, jestli můžete v takovém případě, kdy nebude dobrovolně docházet na tu léčbu, dát vědět policii, aby vám ho přivezla?

Martin HOLLÝ, ředitel Psychiatrické léčebny Bohnice:
Tady bych řekl, že takových situací, o jaké teď se veřejně, veřejně mluví, mluví v souvislosti s tímto, s tímto mužem, tak není moc, protože těch jakoby dětských vrahů je skutečně, jsou to ojedinělé, ojedinělé případy. Obvyklá pro nás, obvyklá situace je, že k nám dochází pacient, který má nařízenou ochrannou sexuologickou léčbu ambulantní.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Což ale tady ten Robin nemá. Samozřejmě jak jsme si, jak jsem si řekli...

Martin HOLLÝ, ředitel Psychiatrické léčebny Bohnice:
A tam, tam je samozřejmě možné, že, že dáme avizo policii, že ten člověk nebo soudu, že ten člověk přestal docházet. U Robina tohle, tohle není. Pokládáme to za něco, co by bylo dobré legislativně dotáhnout, aby se třebas ta ochranná výchova mohla v dospělosti přeměnit na nebo změnit nějakým způsobem na, na třebas ochrannou léčbu nebo aby se mohla, mohlo ochranné léčení nařizovat i těm dětem před 15. rokem, rokem věku života. Já jsem lékař, já nedokážu říct, jak to, jak to udělat, každopádně si myslím, že, že tohle, tohle by bylo záhodno, záhodno ošetřit. Teda v situaci...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Jste sice lékař, ale jste také šéf psychiatrické léčebny. Přece jenom nebudete nějakým způsobem v této souvislosti a i s ohledem tady na tento případ, který je dnes hodně medializovaný, iniciovat přes poslance, přes lidi, kteří mohou právě měnit zákony, aby se tato díra v zákoně nějakým způsobem odstranila?

Martin HOLLÝ, ředitel Psychiatrické léčebny Bohnice:
Rádi bychom a myslím si, že, že jak já, tak, tak lidi, lidi z našeho, z našeho zařízení dostatečně a jasně formulují ten, ten požadavek a věřím, že se podaří podpořit nějakou tuhle, tuhle iniciativu. Myslím si ale, že to není úplně jednoduchá záležitost, že to není jako jedna věta v zákoně, jo, že tím jak jsou to dva odlišné zákony a ten, co nařizuje výchovu a ten, co nařizuje léčení, tak si myslím, že to není, není jednoduchá ani legislativní cesta.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Takže to znamená, že by to mohlo trvat třeba déle než rok, teď když se o tom začíná mluvit.

Martin HOLLÝ, ředitel Psychiatrické léčebny Bohnice:
Nedokážu vůbec, vůbec před...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Takže vůbec nedokážete odhadnout, ale každopádně teď když je ten případ ještě aktuální, tak si myslíte, že se někdo nebo doufáte, že se někdo i třeba z poslanců takové iniciativy chopí a začne na tom pracovat.

Martin HOLLÝ, ředitel Psychiatrické léčebny Bohnice:
Já bych rád, já bych rád a třebas můžeme poskytnou nějakou tu odbornou argumentaci, argumentaci k tomu, proč to je potřeba.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Takže jste ochotni v tomto směru i nějakým způsobem spolupracovat. Řekněte mi, pane doktore, jak často se stává, že pacienti s takovou sexuální poruchou, kteří, kteří projdou léčením, potom třeba vraždí nebo znásilňují znovu.

Martin HOLLÝ, ředitel Psychiatrické léčebny Bohnice:
Nějakou metodicky správnou studii vlastně v této chvíli není možné provést, protože to bysme museli část těch pacientů léčit a část těch pacientů neléčit a pozorovat jako, jaká je ta recidivita, takže my můžeme posuzovat...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ale víte, kolik třeba z vašich pacientů, kteří prošli léčebnou, potom když prošli nějakým léčením, tak jestli se potom někdo z nich třeba k tomu skutku znovu odhodlal nebo už jen...

Martin HOLLÝ, ředitel Psychiatrické léčebny Bohnice:
Jasně, je tam, jenomže to srovnání máme pouze historické, jo, to bylo v 70. letech, koncem 70. let vzniklo první specializované sexuologické oddělení, kde začala probíhat specializovaná sexuologické léčba. To bylo v Horních Beřkovicích. A víme, že předtím to byla nespecifická léčba těchto lidí, kde ta recidivita byla velmi vysoká, v prvním roce recidivovalo asi 60 procent pachatelů toho sexuálního násilí, kteří měli zároveň, zároveň sexuální deviaci. My se teď v těch číslech pohybujeme v násobcích níž. Ty naše průzkumy ukazují někde mezi 10 a 15 procenty recidivitu. A to, co je důležité říct, že lidi po léčbě recidivují v mnohem mírnější formě. Takže to, že on má jakoby na krku recidivu, znamená, že místo toho, aby znásilnil, tak někde osahá frotersky ženu. Takže to je taky důležitá skutečnost, takže nemůžeme to měřit jenom jako čárky nějakých sexuálních deliktů, ale taky tu míru a ta je vždy nižší po té léčbě.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Já se vrátím teď k případu toho devatenáctiletého Robina. Někteří odborníci, jako například doktor Švarc od vás z bohnické léčebny nebo sexuoložka doktorka Herrová z Psychiatrické léčebny v Havlíčkově Brodě říkají, že by pro toho chlapce byla vhodná kastrace. Co si o tom myslíte vy?

Martin HOLLÝ, ředitel Psychiatrické léčebny Bohnice:
Já sám za sebe obecně musím říct, že u chlapce kastrace není indikovaná a není možná, to znamená, dítě nemůžeme připravit o jeho pohlavní žlázy, aby vlastně se nedotáhl jeho, jeho vývoj. A já ale obecně nejsem proti řešení, operačnímu řešení desexualizaci, takže si myslím, že pokud ten člověk nějakou dobu žije a s tím vlastně trápením, pokud si to vememe, že, že ty, ty lidi, kteří mají narušenou sexualitu, tak ten život nemají jednoduchý. A sám by se rozhodl proto požádat o tento operační zákrok, tak bych ho asi v tom podpořil. Ale musel by být dospělý a musel by splňovat všechny ty indikační...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Tak on už je, kdybych já se zase vrátila k tomu konkrétnímu případu, tak samozřejmě říkáte ve 13 letech, když se stalo, tak tam jako to není asi úplně možné, ale potom jako v tom dospělejším věku, tak je to podle vás třeba lepší řešení pro ty pacienty?

Martin HOLLÝ, ředitel Psychiatrické léčebny Bohnice:
Já myslím, že by jsme neměli pacientům tuhle možnost brát. Myslím si, že to pro...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Je někdo, kdo jim ji bere tu možnost třeba?

Martin HOLLÝ, ředitel Psychiatrické léčebny Bohnice:
Jo, z Rady Evropy se ozývají jako velmi silné hlasy směrem k naší vládě, aby, aby zakázala, zakázala chirurgickou kastraci a v naší, v naší zemi a protože to považují za, za týrání a mučení, mučení lidí. Přitom já myslím, že u nás je velmi, velmi pečlivě ošetřena ta dobrovolnost těch toho rozhodnutí pacientů. A já znovu opakuju. Není to něco, co bysme měli, měli připravovat.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Důležitá věc je také možná to, a to nevím, jestli máte na to nějaký průzkum nebo nikoliv, jestli lidé, kteří se pro tu kastraci rozhodnou, tak potom říkají co, že se jim zlepšil život?

Martin HOLLÝ, ředitel Psychiatrické léčebny Bohnice:
My jsme dělali, nebo respektive kolegové, kolegové dělali, dělali v naší ambulanci takový katamnestický průzkum, to znamená, ptali se lidí, které máme v péči, po té kastraci, potom, co se oni sami rozhodli pro tento operační zákrok, na různé otázky, jak je to s jejich partnerským životem, jak je to s jejich sexuálním životem, jak je to vůbec s kvalitou života. A jenom krátce, jenom jeden člověk z těch asi 35 dotazovaných říkal, že se kvalita jeho života snížila. Asi 5 jich, 5 jich referovalo o tom, že je přibližně stejná jako před tím, před tím zákrokem a ten zbytek referoval o tom, že ta kvalita života je větší. A protože přestali být v zajetí té vlastní sexuality.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ředitel Psychiatrické léčebny v Bohnicích Martin Hollý je stále hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Dala se sexuální porucha u chlapce odhalit dřív? I na to se budeme ptát. Dvacetminut@rozhlas.cz, to je náš email, kam posluchači Radiožurnálu stále posílají své otázky, dnes mluvíme, jenom připomínám, o případu Robina, který před šesti lety co by mladiství zavraždil a znásilnil svoji spolužačku. V těchto dnech opustil po šesti letech výchovný ústav a snaží se vrátit do normálního života. No, a právě toho návratu jeho do normálního života se hodně bojí lidé v té obci Kmetiněves, kde se ta vražda stala. Dokonce jsem četla v novinách, že tam někteří lidé volají po pomstě. Bude se muset ten chlapec tomuto místu vyhnout?

Martin HOLLÝ, ředitel Psychiatrické léčebny Bohnice:
Já se mu budu vyhýbat. Posledně jsem jel přes Kmetiněves a dostal jsem tam 2,5 tisíce pokuty za rychlost.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Aha, to je mi líto, ale přece jenom, já myslím, že tam tady Robinovi by mohlo hrozit něco mnohem horšího. Jsou pochopitelné ty emoce?

Martin HOLLÝ, ředitel Psychiatrické léčebny Bohnice:
Já v tomto musím se postavit do té dvojrole, která prostě je, je nám jako lidem, kteří léčíme tyhle, tyhle pacienty, souzena, jednak z pohledu terapeuta, z pohledu terapeuta lidí se sexuální problematikou, se sexuální deviací považuji tu atmosféru nenávisti a nepřijetí za, za jako velmi nevýhodnou pro resocializaci. Na druhou stranu jako člověk ji úplně rozumím. A myslím si, že je to, že je to velmi, velmi normální, normální reakce té komunity, kde se stalo něco takhle, takhle hrozného, že se prostě k tomu vrací a že to nedokážou jako jenom tak hodit za hlavu. Vlastně to vyjadřuje o to, že ta komunita žije v jakési kohezi a že to je prostě pro ně důležité, že ty lidi vzájemně pro sebe jsou, jsou důležití. A takže, jo, jsem v té, v té dvojroli, mám ty dva postoje k tomu, a myslím, že jsou tak rovnocenné. Jako skutečně jako sám za toho člověka tomu rozumím, za toho terapeuta vnímám, že je dobré, aby ta, ten tlak, ten odpor byl nižší, protože to znesnadňuje, znesnadňuje resocializaci.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Vznikla dokonce takzvaná Kmetiněvská výzva, kterou podepisují tamní lidé, a tam se například píše, že by se mělo znovu začít uvažovat o snížení hranice trestní odpovědnosti na 14 let minimálně. Co vy si tady, tohle byla věc, o které se hodně diskutovalo v posledních letech, snižovat či nesnižovat hranici trestní odpovědnosti. Už se to dokonce jednu chvíli povedlo snížit na 14 let. Vy si o tom jako odborník myslíte co? Snižovat, nebo ne.

Martin HOLLÝ, ředitel Psychiatrické léčebny Bohnice:
Kdy posunout trestnou odpovědností a já bych se asi nakonec přiklonil k tomu, aby se ta trestní odpovědnost snížila a ale nemyslím si, že, ono vždy když je nějaká emotivní diskuse na nějaké téma, tak se to potom bere jako nějaké všespásné řešení. A tohle jistě není prostě ani v tomto případě by vlastně snížení, které se uvažovalo nebo které bylo, bylo provedené, tak by vlastně nic neřešilo, protože ten Robin byl mladší, když to, když to udělal než těch 14 let.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Jemu bylo 13.

Martin HOLLÝ, ředitel Psychiatrické léčebny Bohnice:
Myslím, považuji za nešťastné, že se to, že se ta debata spojovala s tím souhlasem k sexuálnímu životu. A myslím si, že to, toto celé zamíchalo a ty diskuse byly převážně o té, o té hranici Age of Consent, jo, věku k souhlasu.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Jasně, hranici, kde může mít, mít sex. Dala se podle vás odhalit u toho Robina ta sexuální porucha mnohem dřív? Já jsem četla v Reflexu článek, že už v páté třídě začal sexuálně obtěžovat spolužačky, pokud se bránily, tak je praštil, nebo jim podrazil nohy. Taky měl kreslit porno obrázky. Potom byl na vyšetření v pedagogickopsychologické poradně a tam se ukázalo, tam, že na poruchu chování stejně jako v případě mnoha jiných problémových dětí, ale neodhalilo se tam, že právě ten chlapec trpí tak závažnou sexuální deviací. Takže měla podle vás někdo, ať už to byla pedagogickopsychologická poradna, šanci odhalit tu poruchu mnohem dřív, než ten chlapec musel jít vraždit?

Martin HOLLÝ, ředitel Psychiatrické léčebny Bohnice:
Teď se nám to jistě zdá, že by, že tam bylo spousta událostí, spousta, spousta okamžiků, kdy šlo něco udělat, kdy šlo něco, něco změnit. Je to takový ten typický, typický pohled, že po té válce je každý generálem. Ale nemyslím to vůbec negativně. Prostě je to, je to jedna z normálních, z normálních životních, životních zkušeností. A já sám za sebe si myslím, že v této oblasti je dobré, aby se zlepšila, zlepšila citlivost lidí prvního kontaktu na sexuální poruchy, eventuálně nějaké rozvíjející se sexuální deviace. Ani ne to, aby je diagnostikovali, ale aby dokázali s těma, s těma lidma, s těma dětma o tom mluvit, aby dokázali, dokázali najít tu odvahu, aby ho, aby poslali, poslali to dítě někam, někam k odborníkovi a bohužel ty případy jsou, vzpomínám na jednoho z jiných pacientů, který, který taky vraždil ve věku asi 18 nebo 17 let, který prostě byl u lékaře, svěřil se mu a ten to taky jako zlehčil a jako nediagnostikoval.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Nedotáhl do konce.

Martin HOLLÝ, ředitel Psychiatrické léčebny Bohnice:
Nedotáhl to do konce, takže myslím si, že je to taky téma, které je, které je těžké pro ty, pro ty odborníky, a myslím si, že tam přichází možná trochu s liberalizací společnosti a s nějakým jako snazším přístupem k sexuálně explicitním materiálům, pornu, k tomu, že, že ta sexualita, to sexuální chování akceleruje trochu dřív, že prostě ty děti k tomu pornu mají přístup, byť se je to nějak ošetřené, že by neměly mít, ale jakoby začínají tu knížku sexuality číst od konce, teda to chování projevují, projevují dřív. To může trošku mást.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Dvacetminut@rozhlas.cz, tak pojďme rychle ještě na pár otázek, které nám přišly. Milan Pop se ptá, jestli je to chlapec, který může mít normální vztah s holkou, může se oženit, mít rodinu a normálně žít.

Martin HOLLÝ, ředitel Psychiatrické léčebny Bohnice:
Může ten jeho život se velmi podobat normálnímu životu i v průběhu léčby, a myslím si, že, že partnerský vztah u lidí, kteří mají tu deviaci zaměřenou na ženy a s obsahem nějaké agresivity, tak se dá zadaptovat na to, aby, aby ta agresivita byla buď jenom v náznaku nebo vůbec nebyla, a teda můžou prožívat relativně, relativně spokojený partnerský, partnerský vztah. S dětmi je to problém. Protože my v rámci léčby tlumíme, tlumíme produkci testosteronu, takže je tam i nižší produkce spermií, ale je to věc řešitelná, buď teda umělým oplodněním, nebo tím, že na chvíli toho pacienta odtlumíme, aby mohl, mohl, aby se mu vytvořilo nějaké sperma, které potom třebas k umělému oplodnění použijeme.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Veronika Králová z Prahy se ptá, jestli se dá ten případ srovnávat se spartakiádním vrahem Strakou a jestli víte, jak dnes spartakiádní vrah žije, jestli se mu podařilo vrátit do společnosti.

Martin HOLLÝ, ředitel Psychiatrické léčebny Bohnice:
Co mám zprávy byť vzdálené, tak anebo můžu říct, že nemá průšvih. Zásadně nemá sexuální průšvih. Spartakiádní vrah, který byl, byl u nás léčen, kde můžu asi, asi už říct, že jsem byl, byl tím jeho přímým lékařem, protože jsem byl v nějakých médiích s ním v závěru té léčby. Ten myslím si, že, že pokud mluvíme o celé šíři, o celém spektru sexuálních deviací nebo parafilií, tak je to jakoby trochu z jedné skupiny, jo, ty, ty, takže jsou srovnatelné, jistě jsou srovnatelnější, než kdybysme srovnávali to, o čem teď mluvíme s nějakým člověkem, který trpí pedofilií.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ředitel psychiatrické léčebny v Praze Bohnicích Martin Hollý byl hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Díky za to. Na shledanou.

Martin HOLLÝ, ředitel Psychiatrické léčebny Bohnice:
Mějte se hezky.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Vás na Radiožurnálu za chvilku čekají další zprávy. Helena Šulcová přeje hezký zbytek večera.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: heš
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.