Co dělám v rozhlase:
V rozhlase jsem se šestiletou přestávkou v České televizi (1998–2004) od podzimu 1990, od roku 1991 na poloviční úvazek, pak na celý. Hektická devadesátá léta jsem strávil většinou na cestách po Balkáně a přilehlých oblastech. Rok 2000 jsem vítal na Rudém náměstí v Moskvě jako zpravodaj České televize. Pak jsem se usadil v úžasné postindustriální krajině v Dubí u Kladna, hned za ruinami slavné Poldovky.. Na konci roku 2004 jsem odjel do Varšavy, kde jsem téměř pět let působil jako zpravodaj. Po návratu jsem se vrátil ke svému oblíbenému Balkánu a několik pohnutých měsíců jsem (s přestávkami) strávil v Libyi. Od května 2013 je mým milým působištěm Moskva. Po dobu mé nepřítomnosti se tady hodně změnilo. Od srpna 2019 v Polsku.
Před rozhlasem:
Z rodného Valašska jsem zamířil na Východ a dostal jsem se až do Sankt Petěrburgu, který se tehdy jmenoval Leningrad. V roce 1990 jsem si koupil zpáteční jízdenku a z vlaku jsem vystoupil až na konečné – na pražském Hlavním nádraží. V jeho okolí mě silně zaujala funkcionalistická budova Československého rozhlasu, do které jsem vstoupil na pozvání redaktorky Olgy Jeřábkové. A už jsem zůstal.
Co mě baví:
V poslední době asi nejvíc staré filmy ze zlatého fondu světové kinematografie, zvláště francouzské, polské , sovětské a jugoslávské. Nevěřte, že se tam nenajdou perly. A hudba: od mládí poslouchám polský rock i polskou klasiku a teď se jsem se vrátil k ruskému rocku a klasice. S údivem zjišťuji, že zatímco nových ruských filmů je pohříchu málo, kvalitní hudby se stejně jako v Polsku urodilo hojně. Na rozdíl od Česka. A těch zajímavých knížek…
Co mě nejvíc dostane:
Nejvíc mě dokáže nazlobit moje vlastní nešikovnost nebo hloupost, nebo kombinace obého. To se pak nemám rád.
Všechny články
-
Z Osvětimi do Březinky vyrazí Pochod živých
Z Osvětimi do bývalého německého vyhlazovacího tábora v Březince se dnes už po 17-té vydá Pochod živých. Akce, která je určená především židovské mládeži, se každo...
-
Vztahy Židů a poláků 65 let po povstání ve varšavském ghettu
Před pětašedesáti lety povstalci ve varšavském ghettu dali světu jasně najevo, že antisemitismus přesáhl veškeré myslitelné hranice. O takzvaném konečném řešení žid...
-
Židovské téma dodnes rozděluje Polsko
Před 65 lety povstalci ve varšavském ghettu dali světu znát, že antisemitismus přesáhl veškeré myslitelné hranice. O takzvaném konečném řešení židovské otázky tehd...
-
65. výročí povstání ve varšavském ghettu
65. výročí povstání ve varšavském ghettu si dnes připomněli v Polsku. Do jeho metropole přijel izraelský prezident Šimon Peres, aby se na místě bývalého ghetta setk...
-
Varšava si připomene začátek povstání v tamním ghettu
Před 65 lety se ve Varšavě schylovalo k výbuchu povstání v židovském ghettu. V malém prostoru na okraji centra Varšavy Němci uzavřeli v roce 1940 přes 400 tisíc Žid...
-
Národní ikony Polska: Nejznámější Jan Pavel II.
Každý stát má své symboly, kterými se odlišuje od jiných. Vedle těch oficiálních jsou to symboly, které se nám automaticky pojí s danou zemí - u nás to může být piv...
-
Polská církev chce srdce zesnulého papeže Jana Pavla II.
Představitelé polských katolíků si představují, že srdce uloží na krakovském hradě Wawel vedle ostatků polských králů. Po blahořečení Jana Pavla II. se totiž jeho o...
-
Poláci uctívají Jana Pavla II. a modlí se za jeho svatořečení
Polští katolíci se dnes modlí za svatořečení papeže Jana Pavla II. Ten zemřel přesně před třemi lety. Většina Poláků jej hodnotí jako nejsvětlejší postavu polských ...
-
Velikonoce v Polsku mají trochu jiný ráz
Jak největší křesťanské svátky slaví polští katolíci? U našich severních sousedů se ke katolické víře hlásí téměř sto procent obyvatel a téměř polovina z nich uvádí...
-
Na nezastupitelnost víry apelovali polští biskupové
Polští biskupové o Velikonocích apelují o posilnění role náboženství v současné společnosti. Církev a víru podle jejich nemohou nahradit věda a racionalismus.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 81
- 82
- 83
- 84
- 85
- …
- následující ›
- poslední »