Co dělám v rozhlase:
V rozhlase jsem se šestiletou přestávkou v České televizi (1998–2004) od podzimu 1990, od roku 1991 na poloviční úvazek, pak na celý. Hektická devadesátá léta jsem strávil většinou na cestách po Balkáně a přilehlých oblastech. Rok 2000 jsem vítal na Rudém náměstí v Moskvě jako zpravodaj České televize. Pak jsem se usadil v úžasné postindustriální krajině v Dubí u Kladna, hned za ruinami slavné Poldovky.. Na konci roku 2004 jsem odjel do Varšavy, kde jsem téměř pět let působil jako zpravodaj. Po návratu jsem se vrátil ke svému oblíbenému Balkánu a několik pohnutých měsíců jsem (s přestávkami) strávil v Libyi. Od května 2013 je mým milým působištěm Moskva. Po dobu mé nepřítomnosti se tady hodně změnilo. Od srpna 2019 v Polsku.
Před rozhlasem:
Z rodného Valašska jsem zamířil na Východ a dostal jsem se až do Sankt Petěrburgu, který se tehdy jmenoval Leningrad. V roce 1990 jsem si koupil zpáteční jízdenku a z vlaku jsem vystoupil až na konečné – na pražském Hlavním nádraží. V jeho okolí mě silně zaujala funkcionalistická budova Československého rozhlasu, do které jsem vstoupil na pozvání redaktorky Olgy Jeřábkové. A už jsem zůstal.
Co mě baví:
V poslední době asi nejvíc staré filmy ze zlatého fondu světové kinematografie, zvláště francouzské, polské , sovětské a jugoslávské. Nevěřte, že se tam nenajdou perly. A hudba: od mládí poslouchám polský rock i polskou klasiku a teď se jsem se vrátil k ruskému rocku a klasice. S údivem zjišťuji, že zatímco nových ruských filmů je pohříchu málo, kvalitní hudby se stejně jako v Polsku urodilo hojně. Na rozdíl od Česka. A těch zajímavých knížek…
Co mě nejvíc dostane:
Nejvíc mě dokáže nazlobit moje vlastní nešikovnost nebo hloupost, nebo kombinace obého. To se pak nemám rád.
Všechny články
-
Ani daň z luxusu neporazila Ferrari
Úrodu mandarinek zničily kroupy, melounů se naopak urodilo hodně. Chorvatská armáda šetří, nebude nakupovat zapalovače. Prodej aut v Chorvatsku poklesl.
-
Slavní Češi v Chorvatsku
O věhlasu některých Čechů a Češek píše i chorvatský Jutarnji list. Bohužel ne vždy jsou v něm Češi popisováni pozitivně.
-
I v Chorvatsku může být nebezpečno
Třicet humrů dostalo svobodu. Do moře je pustil jeden slovinský host luxusní restaurace Niko v Zadaru. Nejmenší humr vážil půl kila, největší tři kilogramy. V resta...
-
Mandarinky budou letos dražší
Chorvatští hoteliéři a majitelé penzionů si mnou ruce - tento týden byl pro ně zatím nejlepší v letošní sezoně. Na Jadran přijelo 700 tisíc turistů. Nejpočetnější j...
-
Z Dalmácie pochází nejen kravata, ale i dalmatin
Když se řekne Chorvatsko, cizinec si obvykle vybaví moře, Dubrovník nebo kravatu, která je prý chorvatským vynálezem. Milovníci psů si určitě vzpomenout na dalmatin...
-
Další česká rodina k moři nedojela
Pokud litujete, že jste nestihli zajít na koncert U2, pak můžete navštívit některé z nočních klubů. Ty nejlepší prý najdete v Zadaru. Naopak Dubrovník byl podle jed...
-
Ztraceni ve Velkém bazaru
V centru každého pořádného orientálního města najdeme bazar - tržnici, která kdysi sloužila nejen jako předchůdkyně dnešních hypermarketů, ale také jako místo setká...
-
Istanbul nepoznáte za tři dny
Jedním z tradičně nejoblíbenějších cílů poznávacích zájezdů byl, je a bude Istanbul, někdejší metropole osmanské říše a hlavní město říše východořímské - tehdy se j...
-
Přísný hraniční režim zachoval kus panenské přírody
Život na pomezí - tím mám na mysli zeměpisnou polohu - má své přednosti i úskalí. Hodně závisí na době, mezinárodně-politických poměrech a sousedech, s nimiž sdílít...
-
Země sebevrahů
V zemích Evropské unie zemře nejvíce občanů nikoli na silnicích - jak by se mohlo zdát - ale vlastní rukou. Ročně spáchá sebevraždu asi 58 tisíc Evropanů, zatímco n...
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 74
- 75
- 76
- 77
- 78
- …
- následující ›
- poslední »