Marek Hyka

Že se stane akrobatickým pilotem, věděl už ve dvanácti letech. „Pilotem jsem chtěl být už malička,“ vysvětluje, že létání si za svůj životní cíl vytkl už mnohem dříve. „A když jsem pak ve dvanácti spatřil létat Petra Jirmuse, okamžitě se pro mě stal hrdinou. Toužil jsem být jako on.“ Marek Hyka si tak zvolil vzrušující, ale zároveň i náročnou životní dráhu. Akrobatické létání totiž rozhodně není pro každého.

Při letu čelí až desetinásobnému přetížení. Pro kohokoliv jiného něco nepředstavitelného, pro akrobatického pilota nic, nad čím by se pozastavoval. „Krev se nám při kladném přetížení hrne z hlavy ven,“ popisuje, jaký vliv má přetížení na lidský organismus. A mají piloti nějaký zaručený recept, jak s ním bojovat? Ano, přestože každý prý sází na něco jiného. „Někdo hodně křičí a snaží se bránicí stlačit tepny na krku, já se snažím pomocí břišních svalů tajit dech a s výdechem tlačit na tepny.“

Ztráta vidění a sluchu v důsledku přetížení není při akrobatickém létání podle Marka Hyky ničím výjimečným. Jde o signály, které pilotovi hlásí, že jeho organismus už přetížení nezvládá. „Pilot pak ví, že musí povolit a nedržet přetížení tak dlouho,“ popisuje Marek Hyka. „Když jsem byl mladší a nezkušený, dokonce jsem ztratil i vědomí. Jde však pouze o trénink.“

Kromě kladného přetížení hrozí pilotovi i přetížení záporné. Jak při něm pilot bojuje s pocitem, že je vytlačován ven z letadla? Proč mají akrobatičtí piloti monokly a popraskané žilky? Z jakého důvodu musí mít piloti kondičku jako vrcholoví sportovci? A na jaké přetížení jsou stavěny současné letouny? Nejen na to, ale i na mnoho dalšího se Marka Hyky zeptal Václav Žmolík. Záznam celého rozhovoru si můžete kdykoliv poslechnout v našem audioarchívu.

Záznam celého rozhovoru s Petrem Fejkem a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v iRadiu.