Malé pokoje a velkorysé sdílené prostory. Sovětskou vizi bydlení budoucnosti dodnes připomíná torzo Domu Komuny ve Smolensku

V moderním Rusku už Dům Komuna nové uplatnění nenašel
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy V moderním Rusku už Dům Komuna nové uplatnění nenašel
0:00
/
0:00

Můj dům, můj hrad. I sovětští budovatelé šťastných zítřků jistě znali toto staré anglické úsloví a pokusili se stavebně oponovat. Jejich revoluční alternativou k západnímu individualismu byly domy-komuny, ve kterých lidé měli žít kolektivně šťastně. Jaká byla realita zjišťoval ve Smolensku zpravodaj Martin Dorazín.

„Je to pokus o realizaci sociální utopie ze začátku 30. let. Dům stavělo družstvo Trud v letech 1930 až 1932 podle originálního projektu moskevského architekta profesora Olega Alexejeviče Vutkeho,“ popisuje mi pozadí vzniku netypické stavby smolenský historik Demjan Valujev.

„Většinu domů-komun v té době stavěli z betonu, ale tento asi jako jediný postavili z cihel. Byla to první výšková budova ve Smolensku.“

Žádné vysedávání doma

Osamoceně stojící sedmipatrová budova jakýmsi zázrakem prakticky bez úhony přečkala bitvu u Smolensku za druhé světové války i léta, kdy upadla v nemilost komunistických estetiků, kteří ji označili za výstřelek a slepou uličku avantgardní architektury.

Potom dům mnohokrát vnitřně přestavěli, takže jak byl uspořádaný a zařízený vevnitř a jak fungoval – to už dnes vědí jenom historici.

Nákres podlaží Domu Komuny. Na jednom patře nacházelo jen šest bytových buněk, které se v případě rozrůstání rodin daly propojit

„Na patrech se nacházely malinkaté byty, ale dole měli obyvatelé k dispozici velké společenské místnosti – jídelnu, kuchyni, školku, jesle a knihovnu, která sloužila zároveň jako klub. Lidé neměli vysedávat nebo polehávat doma – měli žít v kolektivu a ženy se měly osvobodit od práce v kuchyni,“ vysvětluje docent Valujev.

Vize versus realita

Experimentální bydlení ale nebylo bez experimentálních vad. Horní patra promrzala, objevovaly se tam problémy s nízkým tlakem vody a odpady se ucpávaly. Nájemníci používali společné záchody na patře, dokud to šlo, pak museli chodit na dvůr.

Dům stavělo družstvo Trud v letech 1930 až 1932 podle originálního projektu moskevského architekta profesora Olega Alexejeviče Vutkeho

Zato společné prostory nabízely nevídaný komfort. „Schodiště vedla na velká odpočívadla s křesly a stolečky. Původně široké chodby později zúžili, protože lidé si po válce na jejich úkor rozšiřovali své ubytovací buňky,“ vypráví historik.

„Centrální části domu dominovalo obrovské panoramatické okno přes všechna podlaží a ze schodiště měli obyvatelé domu nádherný výhled na město. Okno vzalo za své za války, otvor potom zazdili a zůstala po něm jenom taková škvíra.“

Vstříc šťastným zítřkům

Zajímavý je také důvod, proč Dům Komunu postavili právě na tomto místě. Sousedí totiž s Chrámovou horou, takže kdokoli, kdo přicestoval na Moskevské nádrží, mohl hned porovnat staré i nové – na jednom vršku minulost – chrám a náboženství, a na druhém budoucnost – komunu.

Komunální bydlení tehdy ještě nemělo onen neblahý význam, který mu dala poválečná masová výstavba. Ve smolenském domě se na jednom patře nacházelo jen šest bytových buněk, které se v případě rozrůstání rodin daly propojit.

Každé dvě buňky byly vybavené malým umyvadlem a výlevkou. Kuchyň měli všichni společnou v přízemí. Jako obývací pokoj, ve kterém bylo možné přijímat hosty, číst noviny nebo knížky, sloužily haly.

Memento sovětské éry

Z někdejšího výstřelku moderní architektury je po 90 letech ruina

Před domem už tehdy pamatovali na stojany na kola a u vchodu mohli příchozí za blátivého počasí odkládat galoše. Další podobné věžovité domy měly být vyšší a vybavené výtahy.

Sen profesora Vutkeho o komunistickém bydlení se ale nesplnil. V době velkého teroru v roce 1938 ho obvinili ze špionáže ve prospěch Německa a popravili na butovské střelnici u Moskvy.

V jeho experimentálním domě žili nájemníci až do konce 70. let. Pak je vystěhovali a od té doby Dům Komuna chátrá.

autoři: Martin Dorazín, Český rozhlas
Spustit audio

Odebírat podcast

Související