Mají tvar nosu a chutnají po malinách, fialkách nebo rumu. Belgické cuberdony jsou pochoutka, kterou nikde jinde neochutnáte

Nosík nebo také kněžský klobouk, tak se přezdívá belgické cukrovince cuberdon. V zahraničí moc známá není, protože se kvůli krátké trvanlivosti téměř nevyváží. O to populárnější je v domovské Belgii, kde na trzích můžete narazit na pojízdné stánky obložené touto sladkou pochoutkou ve tvaru kužele.

Davide Rosato vyrábí cuberdony už zhruba 20 let. Jeho dílna je schovaná mezi garážemi ve východobelgickém městě Saint-Nicolas a najít ji nebylo ani s navigací úplně snadné.

Všechny své cukrářské kreace vytváří ručně a jen s minimem spolupracovníků. A co menší provoz má, o to hrději si říká. Je prý král cuberdonů.

Sušená dobrota

„Dělá nejlepší cuberdony a jako jediný ručně,“ vysvětluje mi majestátní titul statného Itala jeho pomocník Michael, který mě spolu s kolegyní Natalie provází po skromné dílně, zatímco šéf připravuje další várku vyhlášené cukrovinky. Základ pro ni vaří ve dvou velkých hrncích na dvojici dost primitivních vařičů.

„Cuberdony vyrábíme z vody, cukru, želatiny, přírodních příchutí a glukózy,“ vyjmenovává Michael ingredience, ze kterých vařením vznikne hustý sirup. Nejběžnější je s malinovou příchutí.

Davide Rosato plní zásobník horkým sirupem s malinovou příchutí

„Děláme také třešňové, fialkové, melounové, limetkové, borůvkové, jahodové, ananasové a hodně speciální jsou s kokosovým rumem.“

Horký sirup se pak pomocí speciální plnící pistole se čtyřmi otvory nalévá do formiček ve tvaru kužele vyhloubených jedna ve druhé v silné vrstvě škrobové moučky. Takto se potom týden suší při teplotě 70 stupňů Celsia, až cuberdony získají svoji ideální konzistenci – na povrchu pevné, uvnitř ale měkké a vláčné.

Nos, nebo kněžský klobouk?

„Cuberdony vznikly v 19. století v belgickém městě Gent, a to vlastně omylem. Jeden lékárník chtěl vyrobit sirup proti chřipce, udělal ale něco špatně a místo léčivého sirupu vytvořil tuhle pochoutku,“ vypráví mi Natalie nejrozšířenější verzi příběhu o zrodu cuberdonů.

Jiná naopak autorství přisuzuje knězi v Bruggách. Od toho prý také pochází jedna z přezdívek sladkých belgických nosíků – kněžský klobouk.

Po sedmi dnech sušení pak už jen stačí cuberdony zbavit nánosu škrobové moučky, aby vynikla jejich barva a chuť, a mohou se konzumovat.

autoři: Filip Nerad ,
Spustit audio

Související