Mají Romové muziku v krvi? Muzikant Zdeněk Lázok věří, že ano
V druhé části povídání s brněnským romským muzikantem Zdeňkem Lázokem se dozvíme, zda mají Romové muziku více v krvi než jiné národy, jak se dnes daří žánru rompop nebo jestli sleduje současné hudební trendy.
Z jakého rodinného prostředí pocházíte? Před lety jste říkal, že máte talent po tatínkovi, který Vás ale nestihl učit. Mají podle Vás Romové muziku víc v krvi než jiné národy?
„Víc v krvi - každopádně ji víc vnímají. Mají rozšířený obzor v poslechu. Nevím. To bychom museli přejít dobou, kdy můj otec hrával jako houslista, hlavní primáš souboru Polana. Muzika byla úplně jinde. V dnešní době se to u Romů žánrově posunulo jinam. Strašně převládá elektronika. V nabídce je hodně široké spektrum muziky, kterou produkují Romové. A jestli jsou talentovanější víc a mají to v krvi? Já bych řekl, že ano.”
Mám pocit, že veřejně panuje přesvědčení, že nejen co Čech - to muzikant, ale také co Rom - to muzikant. Že jsou s tím Romové spjati, ať už tancem nebo muzikou, a že muzika je všudypřítomná. Je to jenom nějaká představa, klišé, nebo to tak je opravdu?
Čtěte také
„Globálně asi ano. Asi se dá říct, že to Romové mají v krvi. Troufám si říct, že kdysi ano, to byla muzika hodně na každém rohu. Produkovala se jak cimbálová muzika, pak začaly modernější kapely - Lopez, Rokycany a další. A dneska už bych to spíš půlil - jsou Romové muzikanti a Romové podnikatelé.”
Když zmiňujete nové žánry, nové impulzy - Vy sám jste přeci se svým bratrem tvůrci v podstatě nového žánru. Rompop?
„Dá se říct, že ano.”
A jak se tomuto žánru daří dneska?
„Pokračuje. Skládám v něm nové písně, hrávám je s kolegou. Bohužel, bratři Razokovi jako kapela už kdysi zanikli. Zkrátka, z rodinných důvodů to nějak nešlo. Ale já jsem u toho zůstal, takže tento žánr produkuji dodnes.”
Já si jenom krátce vrátím k současným hudebním proudům. Máte to tak, že sledujete, co se děje ve světě, posloucháte, jakou muziku třeba dělají i v zahraničí, anebo jste konzervativní a posloucháte to, co už znáte z dřívějška?
Čtěte také
„Přiznám se, že vyloženě nesleduji. Rád si poslechnu nějaké novinky, starší kapely, které mám ještě zažité z dětství, ale že bych vyloženě sledoval nějakou kapelu a bral si z ní něco, to asi ne. Já jsem vděčný za to, že mozek ještě slouží, že mám svoje nápady a ty rád vkládám do svých písniček.”
Když říkáte vlastní nápady, tak na čem vlastním aktuálně pracujete?
„Konečně chystám, po 15 letech, duet s mým kolegou Milanem Krokem. Bude to krásná dojemná píseň o rodičích, o dětech, o vzpomínkách na ty, co mezi námi nejsou. A potom, jestli dá Bůh zdraví, tak by se rád ještě dokopal k jedné desce. Uvidíme.”
Tak Vám přeji, ať se to podaří.
„Děkuji.”
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Abolice se ke stíhaným vojákům ještě nedostala. Pavel měl obžalobu v ruce, proces se ještě konat může
-
Hitler s tím nezačal a Kanye West možná jen provokuje. Může být rasista úplně každý?
-
Konec snu o obhajobě zlata. Čeští hokejisté nestačili na Švédsko a na mistrovství světa končí ve čtvrtfinále
-
Policisté uzavřeli případ zapomenuté zbraně ve Sněmovně. Podle nich šlo o přestupek