Zpěvačka Andrea Janczarová: Zkouším různé žánry, v soukromí ale preferuji tradiční romskou hudbu

Andrei jsme se zeptali, co ji inspiruje k tvorbě a proč věří, že nejdůležitější je zůstat sama sebou?

„Zkouším trochu od každého žánru, protože zatím ještě sama nevím, kterou hudbu bych chtěla dělat. Baví mě popová, R'n'B, funky, začala jsem zpívat rumunský, balkánský styl. Možná jsem jediná, která systematicky tuhle hudbu zpívám. Ale když jdu někam na zábavu nebo v rodině, tak to posloucháme čardáše. Já prostě miluji naši tradiční hudbu. V rodině, když se sejdeme i se staršími, tak máme rádi tu starou kulturu. Bohužel se dneska málokde doma zpívají staré písničky, staré halgatóny, nevzpomíná na ty, kteří už nejsou mezi námi. My to ještě v rodině takhle máme, a proto se mi naše tradiční romská hudba strašně líbí.“

V dnešní době už nestačí jen skvělý zpěv. Andrea ví, že moderní hudební scéna vyžaduje i vizuální kvalitu.

„Je za tím velká práce a hlavně čas. A já mám rodinu, dvě děti, takže jim ten čas beru. Snažím se to ale dělat vždycky ve chvíli, kdy mám třeba dcerku ve školce. A také to není zadarmo, hlavně když chceš kvalitní hudbu. A já si myslím, že kvalitní hudbu mám.“

Před 20 lety se rozhodla usadit v Itálii, kde našla nejen druhý domov, ale i lásku svého života. Hudby se však nevzdala, naopak. Pravidelně cestuje za svými fanoušky nejen do rodného kraje, ale také po celé Evropě.

„Do 18 let jsem prakticky vyrůstala v Havířově. To je moje rodné město, kousek od Ostravy. Měla jsem dobrou kamarádku, která byla vdaná za Itala a žila tam několik let. Její manžel tam měl restauraci a vždycky, když přijela, tak mi zavolala a šli jsme třeba na kafe nebo na diskotéku. A ona viděla, že se tady nudím, mě to tady nebavilo. Tak mi nabídla, ať jdu k ní, že mi pomůže ze začátku, než se naučím mluvit. No a tak se stalo.“

„Týden po osmnáctých narozeninách jsem odjela do Itálie. Mamka z toho byla trošičku smutná, ale nakonec pochopila, že to tady pro mě není. Miluju naši mentalitu, ale tam jsem našla domov. A hlavně jsem našla člověka, který respektuje moji práci, který mě miluje takovou, jaká jsem, a ví, že bych bez toho nebyla.“

Ačkoliv ovládá italštinu na výbornou, zatím se tento jazyk do její hudební tvorby nepromítnul.

„Nevěděla jsem, jaký to bude mít na lidi vliv. Ale ze sociálních sítí mám ohlasy, abych něco udělala i v italštině. Tak nad tím přemýšlím, že něco zkusím.“