Lyže pomáhaly dělníkům, pak sloužily zábavě. Víte, jak vypadaly na konci 19. století?

22. únor 2015

Rok 1632 se nesmazatelně zapsal do historie Jilemnice. Tehdy převzali Harrachové zdejší panství, které dnes patří mezi nejnavštěvovanější stavby v Česku. Sídlí v něm Krkonošské muzeum, s jehož ředitelem Janem Luštincem mluvila v Hostu Radiožurnálu moderátorka Patricie Strouhalová.

Harrachovi ovlivnili nejen samotnou Jilemnici, ale také sportovní klání na českých územích, jak připomíná Jan Luštinec. V roce 1892 totiž Jan Harrach navštívil světovou výstavu v norském Oslo a odvezl odtud dnes docela běžné sportovní náčiní, totiž lyže. „Jan Harrach si říkal, že by se mohly hodit jeho dělníkům,“ přibližuje Jan Luštinec.

A skutečně se ukázalo, že jsou velmi praktické. Lyže se tak začaly šířit nejen jako užitečný nástroj, ale také jako prostředek zábavy. „Lyžařská jiskra se postupně dostala do měšťanského prostředí, kde se začíná rozvíjet sport,“ potvrzuje Jan Luštinec.

Tehdejší lyže byly těžké, často vyrobené z jasanového dřeva. A jejich cena byla také poměrně vysoká. Za ty dovezené tehdy lidé zaplatili celých 11 zlatých a 60 krejcarů, ty, které byly vyrobeny u nás, stály asi o polovinu méně. Jenže i pět krejcarů byla poměrně vysoká částka. Tehdejší dělník ji vydělal za 14 dní práce.

Čtěte také


Krkonošské muzeum v Jilemnici se poprvé obrátilo na své návštěvníky s prosbou o pomoc při získání unikátních podlahových hodin z dílny tamního hodináře Františka Josefa Pochopa z období okolo roku 1830. Jde o jediné známé dochované podlahové hodiny jilemnického původu.
Výtvarně jsou skutečně působivé a navíc plně funkční. Více na stránkách Krkonošského muzea.

Proto si lidé začali vyrábět lyže doma a lyžování postupně skutečně propadli. „První závod se v Jilemnici konal v roce 1895 a už o dva roky později se konaly první mezinárodní závody,“ popisuje Jan Luštinec. Od roku 1987 navíc závodily i ženy a od té doby se jejich účast stala samozřejmostí.

Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.

autor: šše
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.