Lužičtí Srbové se snaží udržet svůj jazyk pro budoucí generace

19. srpen 2012
Výzvy přítomnosti

Lužičtí Srbové jsou nejmenší slovanský národ Evropy, který nikdy neměl vlastní stát. Proto pro ně bylo a je životně důležité udržet a rozvíjet vlastní jazyk. Přes silný asimilační tlak se jim to stále relativně daří a poslední dobou stoupá zájem o Lužickou srbštinu dokonce i ze strany Němců.

Napomáhá tomu projekt zvaný Witaj, organizovaný Svazem Lužických Srbů Domowina. Jeho cílem je rozšiřovat a popularizovat výuku lužické srbštiny na všech typech škol. Jak tento projekt funguje v hornolužickém Budyšíně, to se vydal zjišťovat Jakub Šiška.


autor: Jakub Šiška
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.