Libor Rouček, poslanec

Poslanci Evropského parlamentu schválili soubor opatření pro boj se změnami klimatu pod názvem klimatickoenergetický balíček. Organizace Greenpeace k tomu řekla: "Je to černý den pro evropskou klimatickou politiku." Naopak například energetická společnost ČEZ považuje balíček za uvážlivý. Co tento soubor bude znamenat konkrétně pro Českou republiku, o tom bude řeč v následujících dvaceti minutách. Zdraví vás a dobrý poslech přeje Martin Veselovský. Hostem dnešních Dvaceti minut Radiožurnálu je dnes europoslanec a místopředseda zahraničního výboru Evropského parlamentu, sociální demokrat Libor Rouček, dobrý den, pane poslanče.

Libor ROUČEK, europoslanec, místopředseda zahraničního výboru Evropského parlamentu /ČSSD/:
Dobrý den.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Klimatickoenergetický balíček, to je, řekněme, jen deklarace, řekněme, krvavý kompromis minulých zhruba, kolika, patnácti měsíců vyjednávání, anebo to bude fungovat a opravdu za dvanáct let, do roku 2020, bude mít Evropa o dvacet procent snížené emise a od dvacet, a na dvaceti procentech obnovitelné zdroje.

Libor ROUČEK, europoslanec, místopředseda zahraničního výboru Evropského parlamentu /ČSSD/:
Správně říkáte Evropa si dala tento cíl. Dvacet, dvacet, dvacet, dvacet procent úspora, dvacet procent obnovitelné zdroje, dvacet procent snížení emisí. Podívámeli se do některých zemí, vidíme, že například takové Švédsko, pokud jde o obnovitelné zdroje, tak ten cíl nejenom, že již splňuje, ale i překračuje. Švédové již dnes devětatřicet procent své energie čerpají z obnovitelných zdrojů. Čili toto je ten nejlepší příklad. A teď jde o to, aby země, jako jen, nejenom Česká republika, ale i třeba Německo, tyhle ty obnovitelné zdroje jsou na třinácti procentech, nebo Malta, kde nejsou vůbec a přitom sluníčko tam svítí v podstatě od rána do večera, od jara do zimy, tak aby i tyto země prostě udělaly víc pro jak ochranu životního prostředí, tak koneckonců ale také pro sebe, aby vyprodukovaly svoji vlastní energii, pevnou energii.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ta otázka stále může trvat, tak, jak jste to teď, pane poslanče Roučku, poslal, tak s vaší zkušeností politika Evropského parlamentu a s tím, jak vůbec chodí politika v Evropské unii, tak je možné očekávat do roku 2020, že se to všechno podaří, anebo to opravdu zůstává jen tím velkým kompromisem?

Libor ROUČEK, europoslanec, místopředseda zahraničního výboru Evropského parlamentu /ČSSD/:
Je to cíl. Nelze zajistit, nebo nelze stoprocentně si vsadit na to, že všechno se podaří, ale je důležité, že státy Evropské unie zde mají cíl a že sedmadvacítka evropská je také příkladem pro ostatní části světa. Viděli jsme, že okamžitě již zareagovala například Austrálie. Víme, že po jednadvacátém lednu, až nastoupí Barack Obama do Bílého domu, něco podobného, co dělají Evropané, budou dělat i ve Spojených státech. Čili jde o to, aby v Kodani příští rok, vlastně od nynějška za rok, až se sejdou světové státy, tak aby i tyto státy byly schopny určité dohody. Vy jste řekl kompromis. Já bych z toho souvětí vynechal to slovo krvavý. Ano, je to kompromis, je to kompromis mezi ochránci životního prostředí na straně jedné, zájmy průmyslu a také třeba zájmy zaměstnanosti, což je velmi důležité.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A do toho zájmy všech sedmadvaceti zemí.

Libor ROUČEK, europoslanec, místopředseda zahraničního výboru Evropského parlamentu /ČSSD/:
Do toho zájmy, přesně tak, všech sedmadvaceti zemí Unie, protože my máme státy, které jsou méně průmyslově rozvinuté, máme státy, které jsou vysoce průmyslově rozvinuté, máme státy, kde průmysl je na, je podporován vyspělými technologiemi, ale máme státy, kde, a to je hlavně ve střední a východní Evropě, kde je třeba hodně průmyslu, ale ten průmysl je, řekněme, špinavý. Když se podíváme do Polska, devadesát šest procent elektráren je poháněno uhlím.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Patří k tomu klimatickoenergetickému balíčku, který prošel Evropským parlamentem, i kalkulace, kolik to všechno bude Evropskou unii stát?

Libor ROUČEK, europoslanec, místopředseda zahraničního výboru Evropského parlamentu /ČSSD/:
Ano, určité, určité kalkulace zde jsou. Nyní byly dány v rámci toho kompromisu trošku jiné cíle. Je samozřejmě, že ten průmysl si to musí překalkulovat, zjistit konkrétně, kolik to bude stát. Jde také o to například, v automobilovém průmyslu, když něco chceme od automobilového průmyslu, aby nevypouštěl vysoké množství CO2 ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Nebo jeho výrobky...

Libor ROUČEK, europoslanec, místopředseda zahraničního výboru Evropského parlamentu /ČSSD/:
Nebo jeho výrobky, přesně tak. Tak také, aby Evropská unie, nebo jednotlivé státy i tomu automobilovému průmyslu něco poskytly. Jinými slovy, aby mohl vyvíjet dál prostě vyspělejší technologie.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, že ta částka, která je zhruba kalkulována, je, řekněme, v řádu stovek miliard eur.

Libor ROUČEK, europoslanec, místopředseda zahraničního výboru Evropského parlamentu /ČSSD/:
Je to přibližně v řádu stovek miliard eur, ale je to všechno rozprostřeno ne na roky, ale na desítky let. A když si vezmete, kolik se uspoří na životním prostředí, kolik se uspoří na lidském zdraví. Čili toto je potřeba vzít všechno do úvahy. Často, a dělá to hlavně průmysl, se díváme jenom na ty náklady. A já bych dal příklad. My jako Češi ten příklad máme krásný. Vemte si sedmdesátá, osmdesátá léta, jak jsme si zamořili Krušné hory, Krkonoše, a potom, co to stálo v těch letech devadesátých. Čili tady je krásný příklad, jak my nechceme opakovat tu chybu z těch osmdesátých let, ale chceme do budoucna prostě té devastaci toho životního prostředí nebo poškozování životního prostředí, pokud možno zabránit. A o tom je také ten balíček.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká zatím ve Dvaceti minutách Radiožurnálu europoslanec a místopředseda zahraničního výboru Evropského parlamentu, sociální demokrat Libor Rouček. Ten příklad ze sedmdesátých let je, pane poslanče, sice hezký, ale pojďme tu současnou dobu zařadit například také do kontextu hospodářské krize či recese a světové finanční krize, která je nejhlubší, podle mnoha informací, minimálně za posledních osmdesát let. Tak je vůbec rozumné v takovém momentě přistupovat k něčemu, co sebou ponese minimálně pro některé země a minimálně pro některé odvětví větší náklady a tím zároveň i snížení konkurenceschopnosti?

Libor ROUČEK, europoslanec, místopředseda zahraničního výboru Evropského parlamentu /ČSSD/:
Já bych neřekl, že bude snížena konkurenceschopnost. Ten balíček, když si vezmeme energetiku například nebo i některá odvětví náročná na energetickou spotřebu. Ten balíček víceméně začne platit až od roku 2013. A tady se podařilo vyjednat, si myslím, velmi dobrý kompromis. Od roku 2013, ano, bude se za ty takzvané povolenky platit. On i koneckonců ten systém funguje již nyní, je to bezplatné. A firmy jako ČEZ, ale nejenom ČEZ, u nás na tom v podstatě vydělávají miliardy již dnes. Pak je důležité ty miliardy, co vydělávají, tak aspoň část toho dát do výzkumu, do obnovitelných zdrojů, do nových technologií. Koneckonců ty naše firmy, včetně ČEZu, to dělají.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak já vám nabídnu protinázor, protože odstupující šéf ČEPRA Pavel Švarc řekl patnáctého prosince Mladé frontě, že přijatý klimatickoenergetický balíček zařízne chemický průmysl ve střední Evropě. Pavel Švarc argumentuje tím, že chemické podniky budou mít povinnost nakupovat emisní povolenky. A tím se rázem dostanou do značné nevýhody oproti nižším nákladům a tím i cenám chemiček například v Asii. Není tohle relevantní argument, nebude to tak. Uváděl zvláště chemický průmysl a sám říkal, že, řekněme, u energetických podniků to nefunguje. Je obtížné v Indii nakupovat elektrickou energii.

Libor ROUČEK, europoslanec, místopředseda zahraničního výboru Evropského parlamentu /ČSSD/:
Pan Švarc samozřejmě reprezentuje chemický průmysl. Já jako europoslanec jsem v permanentním kontaktu i se zástupci našeho chemického průmyslu nebo evropského chemického průmyslu. Já myslím, že i pro ten chemický průmysl se vyjednal dobrý kompromis.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, že tam nehrozí, že je zválcují nižšími cenami, protože nižšími náklady například indické chemičky.

Libor ROUČEK, europoslanec, místopředseda zahraničního výboru Evropského parlamentu /ČSSD/:
Já si myslím, že toto nehrozí. Tem chemický průmysl, koneckonců podobně již argumentoval před dvěma lety, když jsme schvalovali takzvanou legislativu Reach. To znamená registraci a ohodnocování chemických látek.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jen dodám, že Pavel Švarc říkal, Reach je proti tomu procházka růžovým sadem.

Libor ROUČEK, europoslanec, místopředseda zahraničního výboru Evropského parlamentu /ČSSD/:
To si myslí pan Švarc, ale já si to nemyslím. A důležité je také, že si to nemyslí třeba ani zástupci evropského chemického průmyslu. Protože zase, je potřeba udělat určitý kompromis, ten kompromis je tady. Tak, aby vyhovoval jak ochráncům životního prostředí, tak zástupcům průmyslu. A to, že vlastně ten kompromis je kritizován z obou stran, jak panem Švarcem, tak reprezentanty například hnutí Greenpeace, tak já myslím, že to je dobrý kompromis.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To je váš názor, pane poslanče Roučku, na druhou stranu minimálně z mých rešerší tu vyplývá, že ta kritika pochází v daleko větší míře právě od enviromentálních organizací, jako jsou například Greenpeace nebo tady v Čechách Hnutí Duha. Ze strany průmyslu, ať už energetického, chemického nebo jakéhokoliv jiného, jsou to takové, řekněme, částečné kritiky jednotlivých kroků či bodů toho klimatickoenergetického balíčku, ale spíš to reprezentuje ten názor mluvčího ČEZu, který říká: "Ten balíček je uvážlivý." To je takový jako měkký souhlas. To znamená, minimálně z tohoto pohledu je kritika ze strany Greenpeace výrazně větší než ze strany průmyslové lobby.

Libor ROUČEK, europoslanec, místopředseda zahraničního výboru Evropského parlamentu /ČSSD/:
Ano, hnutí Greenpeace je známo svoji kritikou. Je známo svými akcemi, kolikrát radikálními akcemi. Ale je potřeba si uvědomit, že my jsme buďto mohli docílit tohoto kompromisu, který, jak již bylo řečeno, musel vyhovovat všem sedmadvaceti státům, anebo jsme zde neměli nic. Z toho důvodu také například zelení v Evropském parlamentu tento kompromis nepodpořili. Oni se buďto zdrželi nebo hlasovali proti. Ale to je prostě postoj zelených, to je postoj hnutí Greenpeace. Já, proto, že vím, že, a vím, jak je to obtížné právě v té sedmadvacítce dosáhnout té shody, dosáhnout toho kompromisu, tak já jsem přesvědčen, že lepší prostě ty své představy uskutečnit, řekněme, s padesáti procenty než vůbec. A to se podařilo.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše.

Libor ROUČEK, europoslanec, místopředseda zahraničního výboru Evropského parlamentu /ČSSD/:
Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše, jak se česky říká.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To mě tak maně napadlo. Pojďme, prosím, ještě zpět do Asie. K čemu je přijímat v rámci sedmadvaceti zemí Evropské unie něco, co by do roku 2020 mohlo nějakým způsobem pohnout podílem obnovitelných zdrojů, ale zejména o dvacet procent snížit emise, když v Číně se o sto šest staví elektrárny, které budou spalovat fosilní paliva, uhlí. Indie je na tom velice podobně. Co se týče čistých energetických provozů, tak o tom si obě země, myslím, mohou nechat jen zdát. Proporcionálně je Čína a Indie výrazně většími světovými znečišťovaly než Evropská unie. Tak jaký to má význam se tím zaobírat v Evropské unii.

Libor ROUČEK, europoslanec, místopředseda zahraničního výboru Evropského parlamentu /ČSSD/:
Já shodou okolností v té Číně jsem byl před čtrnácti dny a byl jsem příjemně překvapen, protože poprvé za dlouhé roky, co do té Číny jezdím, tak v Pekingu se dalo vidět z jedné strany ulice na druhou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To foukal nějaký lepší vítr, pane poslanče?

Libor ROUČEK, europoslanec, místopředseda zahraničního výboru Evropského parlamentu /ČSSD/:
Nejenom, že foukal lepší vítr, ale to ukazuje. Samozřejmě Peking je pro Číňany takový výstavní skříň. Ale to ukazuje, že Číňané se znečišťováním životního prostředí velmi intenzivně zabývají.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu, jaká je šance, že Čína a například i Indie přistoupí k něčemu podobnému a budou inspirováni minimálně touto iniciativou Evropské unie.

Libor ROUČEK, europoslanec, místopředseda zahraničního výboru Evropského parlamentu /ČSSD/:
Já myslím, že ta šance tady je. A proto je potřeba prostě tuto šanci využít. Evropa dala první příklad. Já věřím, že Spojené státy pod vedením Baracka Obamy dají ten druhý. A když bude celý průmyslový svět, takže i ten, ten méně rozvinutý, ten rozvojový, ať je to Čína, ať je to Indie, ať je to Brazílie, věřím, že i Rusko prostě se k tomu přidá. Ale samozřejmě zase i na té globální rovině bude potřeba určitého kompromisu, protože ti Číňané samozřejmě vám argumentují tím, podívejte se, zde je dvacáté století, my jsme se na tom nepodíleli, podíleli jste se na tom hlavně vy, to znamená Evropa, Spojené státy, my třeba, nám se ten argument nelíbí, ale prostě něco v tom je. A oni také říkají, chcemeli dosáhnout té životní úrovně, kterou máte vy, musíme dále industrializovat. Čili to je jasné, ale v rámci toho se i ti Číňané zajímají o nejvyspělejší technologie, začínají budovat alternativní zdroje. A když mluvíme o financí, tak zase Evropané, Američané, věřím, že i my v České republice máme obrovské možnosti. Protože ti Číňané, Indové, další, ty nejvyspělejší technologie nemají, my je máme. Čili my je budeme do zbytku světa prodávat. Čili není to jenom, že by nás to něco stálo. Ano, něco nás to bude stát. Ale my na tom také, pokud budeme šikovní, také vyděláme.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak to je optimistický pohled na věc. K tomu by se dal přidat bezesporu, pane poslanče Roučku, i ten pesimistický, že k tomu přinutit ty zbývají velké světové ekonomiky, které jste jmenoval Čína, Indie, Rusko, bezesporu i Spojené státy, Brazílie, tak že je přinutíte k tomu, aby se začaly chovat podobně, jako se teď budou chovat třeba unijní země, bude stát mnoho a mnoho peněz.

Libor ROUČEK, europoslanec, místopředseda zahraničního výboru Evropského parlamentu /ČSSD/:
Ale i ti Číňané si uvědomí a uvědomují si to, když například musí čistit své řeky, musí čistit své ovzduší, že je lepší dát do té prevence, že je lepší mít přísná pravidla a oni je krok za krokem zavádějí ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Než řešit následky.

Libor ROUČEK, europoslanec, místopředseda zahraničního výboru Evropského parlamentu /ČSSD/:
... než řešit následky.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká zatím ve Dvaceti minutách Libor Rouček, sociální demokrat a poslanec Evropského parlamentu. Vrátím se ještě jednou ke kritice organizací, které se zaobírají životním prostředí, Hnutí Duha nebo Greenpeace dlouhodobě kritizují praxi, podle které navržená forma obchodování s emisními povolenkami nijakým způsobem nehodlá snížit cenu elektřiny. Je možné s tím něco udělat? A teď to posunu, prosím, zpět do Česka. Měla by se vláda, coby zástupce státu, který je akcionářem majoritním v energetické společnosti ČEZ, měla by se vláda nějakým způsobem zasadit o to, aby tolik nerostla cena elektřiny?

Libor ROUČEK, europoslanec, místopředseda zahraničního výboru Evropského parlamentu /ČSSD/:
Máme zde regulační úřad. Ten systém regulačních úřadů byl zaveden v celé Evropě. A já si myslím, že stát by v této věci měl mít větší roli. Protože každý rozumí tomu, že když nám roste cena ropy, když roste, od toho je odvozená cena zemního plynu, cena uhlí, tak je jasné, že prostě my ty suroviny nemáme, musíme za ně platit, musí růst cena i elektřiny. Ale nyní poslední měsíce máme opačný příklad. Cena ropy ze sto čtyřiceti dolarů za barel dneska je pod čtyřiceti dolary. A plyn od příštího roku se zdražuje stejně tak, jako se zdražuje cena elektřiny. Čili je v zájmu jak výrobců, tak samozřejmě státu, aby prostě toto ošetřil, aby se na to mnohem výraznějším, efektivnějším způsobem podíval, než to dělá nyní.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu ten protiargument, který je často používaný, zejména ze strany velkých energetických společností je, že byť polostátní firma, vlastněná majoritně státem, tak se musí chovat jako dobrý hospodář. To znamená, musí maximalizovat svůj zisk, který potom vykazuje akcionářům.

Libor ROUČEK, europoslanec, místopředseda zahraničního výboru Evropského parlamentu /ČSSD/:
To je samozřejmé. Musí se chovat ekonomicky, ty firmy, ať je soukromá, polostátní nebo státní, dneska působí na trhu. Ten trh není jenom v rámci České republiky nebo Slovenska, je celoevropský. Z toho důvodu se také vyrovnávají ceny. Na ten trh mají dopady nejrůznější vlivy, například když se podíváme do východní Evropy, od Baltu až po Albánii, vidíme, že se v nejbližších měsících nebo letech budou zastavovat další jaderné elektrárny. A to způsobí nedostatek elektřiny. Čili těch vlivů je celá řada. Ale mluvímeli o poklesu cen ropy a zemního plynu, je si potřeba klást otázku, proč od prvního ledna všichni budeme za plyn a za elektřinu platit více.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy jste, pane poslanče Roučku, místopředsedou zahraničního výboru Evropského parlamentu, jakým způsobem se hodlá Evropská unie, alespoň podle toho, co o tom víte, chovat, co se týče energetické bezpečnosti Unie a vůbec evropského kontinentu v budoucích letech.

Libor ROUČEK, europoslanec, místopředseda zahraničního výboru Evropského parlamentu /ČSSD/:
O té energetické bezpečnosti v posledních letech se hodně mluví, protože je to problém pro celou Evropu. Evropa je stále více závislá na dovozech, především ropy, zemního plynu. Ty suroviny jsou v nestabilních oblastech. Ať je to celé území bývalého Sovětského svazu, včetně střední Asie. Ať je to Blízký východ, ať to jsou africké země, například Nigérie. Vidíme to nebo slyšíme to ve zprávách v podstatě každý týden, že tam jsou určité třeba nepokoje nebo teroristické útoky a podobně. Čili je v zájmu Evropy se na toto podívat a toto řešit společně. Ale Evropa nemá, na rozdíl třeba od zemědělství, kde má společnou zemědělskou politiku, nemá společnou energetickou politiku. A tady je potřeba mnoho udělat. Když si vezmeme ten vnitřní trh, nemáme propojené energetické soustavy. Když se podíváme na ty vnější aspekty, je potřeba postupovat společně. A tady se naskýtá šance třeba pro české předsednictví, protože my správně se budeme orientovat na takzvanou východní dimenzi, mimo jiné budeme pořádat i konferenci se státy, které sousedí s Kaspickým mořem. A právě ta energetika, ta energetická bezpečnost bude jedním z hlavních bodů této konference, toho summitu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ten názor, že pokud se země Evropské unie neshodnou, tak, řekněme, na společném postupu v této oblasti, tak například ropovod Nabuko prostě nebude, ten, který byl slyšet i od českého premiéra Mirka Topolánka. Ten sdílíte, nebo i přesto by ho některé země měly protlačit, ten projekt?

Libor ROUČEK, europoslanec, místopředseda zahraničního výboru Evropského parlamentu /ČSSD/:
Tam je potřeba samozřejmě shodnout se uvnitř Evropské unie. Ale také je potřeba, abychom ten plynovod Nabuko měli čím naplnit. A pokud si nezajistíme ty zdroje z Ázerbájdžánu, z Turkmenistánu, ze Střední Asie, nebo pokud si nerozvineme alternativní zdroj z Íránu, se kterým v podstatě,pokud jde o suroviny,neobchodujeme jako Evropa nebo takzvaný západní svět, tak máme problémy. My tady můžeme mít obrovské potrubí, drahé potrubí, deset miliard eur, ale nebudeme ho mít čím naplnit. Čili my tady potřebujeme společně postupovat, protože žádná země toto, žádný plynárenský koncern, žádná země toho nedocílí sama. Je potřeba postupovat společně jak politicky prostě, tak v té energetické politice, tak i finance. Protože to jsou nákladné projekty.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A je potřeba je něčím naplnit.

Libor ROUČEK, europoslanec, místopředseda zahraničního výboru Evropského parlamentu /ČSSD/:
Přesně tak.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu, zejména o klimatickoenergetickém balíčku, který byl přijat Evropským parlamentem. Mým hostem byl sociální demokrat a poslanec Evropského parlamentu Libor Rouček. Děkuji za váš čas a na shledanou.

Libor ROUČEK, europoslanec, místopředseda zahraničního výboru Evropského parlamentu /ČSSD/:
Děkuji také, na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl také u mikrofonu Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu. Přeji vám příjemný večer.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: mav
Spustit audio