Letový provoz mohou řídit jen lidé s talentem orientace v prostoru a čase. Co všechno to obnáší?
Sobotní akce virtuálního řízení letového provozu Česká 30 se kromě desítek pilotů sedících doma u svých simulátorů zúčastnili také amatérští řídící letového provozu. Akce české divize virtuální letecké organizace IVAO se letos poprvé konala na Fakultě dopravní ČVUT v Praze. Tam působí také Stanley Schmidt z Ústavu letecké dopravy, kterého se reportéři Ondřej Vaňura a Martin Pařízek zeptali, jak náročné je řídit letový provoz a co je k tomu vlastně potřeba.
Vy tady máte s sebou mobil. Co na něm teď můžeme v souvislosti s Českou 30 vidět?
Tak můžeme vidět, jak se v blízkosti Letiště Václava Havla pohybují letadla do Prahy a z Prahy. Ten provoz s časem narůstá, protože lidé se probouzí – jsme ve virtuálním prostředí, takže ten provoz bude teď narůstat. Zatím není nějak dramaticky velký, ale postupně během dne se to může vyšplhat na celkem pěkná čísla.
Čtěte také
Jak těžké je dostat se na pozici řídícího letového provozu? Co všechno je k tomu potřeba splňovat?
Tak určitě je nutné splňovat nějaký psychologický profil. To je úplně první krok. Ten člověk musí být správné identifikován, musí v sobě odhalit přirozené schopnosti a talent. Tento profil se musí včas odhalit a následně se dá rozvíjet pod dohledem zkušených mentorů. Tak z něho může být dostatečně kvalifikovaný odborník na to, aby mohl jednou usednout takzvaně za stůl a řídit letový provoz.
Pro řízení letového provozu je bezesporu podmínku orientovat se velmi dobře v prostoru. Je to těžké naučit se vnímat vzduch hned v několika rovinách?
Pro lidi, co disponují těmito kvalitami, to rozhodně těžké není. A právě to je součást té identifikace toho původního chatu, té osobnosti. Pokud disponuje tímto talentem, že se dokáže orientovat v prostoru a zároveň i v čase, tak je to pro něj naprosto přirozená vlastnost a nevnímá to jako složitý úkol.
Pro ty, co nemají tuto vlastnost – to vůbec není nějaký handicap, neznamená to, že by ten člověk byl automaticky nějak neschopen –, není to ale potom jednoduché a může se stát, že právě kvůli tomuto nedostatku se nedostane na řízení. Anebo když ano, tak ten výcvik zkrátka nedokončí, protože prostorové a plošné vidění je naprostá alfa a omega veškerých činností, které provádí.
To musí být velmi náročné na koncentraci. Musíte prakticky v jednom kuse sledovat obrazovky. Jak dlouho to člověk vydrží? A existují nějaká pravidla třeba pro dobu pobytu na tom sále?
Ano, v těch náročnějších hodinách je pravidlo 2 + 1, to znamená, řídí se dvě hodiny, hodina je přestávka. Když jsou náročné provozní situace nebo třeba bouřky, nepředvídatelné provozní stavy, tak ta hodina je pro člověka někdy i vykoupením. Je to dostatek času na to, aby si odpočinul.
Tajil se vám někdy při službě dech? Je něco, na co třeba nerad vzpomínáte?
Jsou samozřejmě vzpomínky, které nejsou jsou úplně ideální. Ale vzhledem k tomu, že výcvik je dostatečně přizpůsoben i na nepředvídatelné situace, tak že by se vysloveně tajil dech – to naštěstí ne. Ale samozřejmě stát se to může.
Související
-
Letectví je alchymie, každou drobnou odchylku analyzujeme, říká ředitel letového provozu
Denně nad našimi hlavami prolétnou téměř tři tisícovky letadel.
-
Dostali jsme příkaz rozsvítit dráhy, vzpomíná někdejší letový dispečer Karel Dvořák na rok 1968
Hostem je Karel Dvořák, který v roce 1968 sloužil jako letový dispečer. Pokračuje i zpravodajská rekonstrukce 21. srpna 1968.
-
Armádní piloti v Čáslavi hlídají letový prostor v Gripenech
Armádním pilotům v Čáslavi zazní poplach vždy, když se nad Českem objeví letadlo, která se nehlásí letovým dispečerům. Okamžitě musí vyrazit a zjistit, co se stalo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.