SERIÁL

1) Stráží nebe nad Českem. Armádní piloti v Čáslavi hlídají letový prostor ve stíhačkách Gripen

Armádním pilotům zazní poplach vždy, když se nad Českem objeví letadlo, která se nehlásí letovým dispečerům. Tehdy musí okamžitě vyrazit
Předchozí díl
Následující díl

Víte, co nastane ve chvíli, kdy se nad Českem objeví letadlo, které se nehlásí letovým dispečerům? Přesně na takové situace jsou ve dne v noci připraveni armádní piloti v Čáslavi, kteří střeží nebe nad Českem. V případě potřeby mohou chránit vzdušný prostor také nad sousedními státy.

21. základna taktického letectva v Čáslavi je pro obranu vzdušného prostoru České republiky nepostradatelná. Právě na tomto místě má totiž česká armáda všech 14 stíhaček JAS 39 Gripen a sídlí zde elitní piloti, kteří na nich létají. Službu drží ve dne v noci a v případě potřeby okamžitě vyráží do vzduchu. Míří tam ale každou svou službu, protože tady, více než jinde, platí, že cvičení dělá mistry.

Naši piloti často drží služby v hotovostním systému. Pokud by jenom seděli na židli a nelétali by, nemělo by to efekt. Proto se v rámci integrovaného aliančního systému realizují i cvičné lety. Pokud je ale potřeba, cvičný let se přeruší a piloti jsou odvoláni.
mluvčí 21. základny taktického letectva Tomáš Maruščák

Autem jedeme areálem letiště do nejpřísněji střežené části. Po několika kontrolách jsme v na první pohled nenápadné jednopatrové budově tmavě zelené barvy. V té se nachází místnost, ve které sedí pouze dva lidé, kteří v danou chvíli dokáží bezprostředně vyrazit chránit český vzdušný prostor. Službu zrovna drží Michal Daněk a Ivo Kardoš.

Armádním pilotům zazní poplach vždy, když se nad Českem objeví letadlo, která se nehlásí letovým dispečerům

Druhý jmenovaný je novým display pilotem české armády (ten smí předvádět letadlo na reprezentačních akcích pro veřejnost) a v následujících letech ho tak budou moci vidět tisíce lidí na leteckých dnech nejen v Česku. Michal Daněk na podobných akcích s Gripenem vystupoval v minulosti. Svou práci dnes s nadsázkou přirovnává k jakési vzdušné policii. „Samozřejmě, jako armáda zabezpečujeme suverenitu vzdušného prostoru nejen České republiky, ale i aliančních partnerů. Česká republika je zodpovědná za svůj vzdušný prostor, takže jako máme na zemi policii, tak vzdušné síly se starají o pořádek ve vzduchu. Je tam obrovská hustota provozu,“ říká zkušený pilot, který s Gripenem létá už 12 let. Za tu dobu zažil nespočet ostrých startů.

Let stíhačkou Jas-39

Každý vzlet vyžaduje soustředění

Ostré starty v naprosté většině souvisí s tím, že nějaké dopravní letadlo neodpovídalo letovým dispečerům nebo mělo závadu na palubních přístrojích. „To je to, co nikdy nevíme dopředu. Ostrý signál může zaznít kdykoliv a my do té doby, než se přiblížíme k cíli, netušíme, o co jde. Všechny ostré vzlety ale opravdu byly jenom kontrola letounu, jestli má všechno v pořádku,“ líčí Michal Daněk. V takovém případě se armádní piloti k letounu přiblíží a snaží se navázat kontakt na nouzové frekvenci. Když se to podaří, zjistí, jestli nemá nějaký problém. Můžou mu dát například správnou frekvenci a vyprovodit ho ze vzdušného prostoru České republiky.

Michal Daněk se při každém ostrém vzletu maximálně soustředí, žádný adrenalin ale po odsloužených letech nepociťuje. V žertu nám říká, že nejnebezpečnější na jeho práci je, když jede na základnu na kole.

Je to skutečně bezpečná práce. Technologie těch letadel je na vysoké úrovni. Závadovost je, ale nejsou žádné fatální závady, které se odehrávaly v dávných dobách. Technický personál je vysoce erudovaný, takže se o letadla stará v nejvyšší možné míře, a schopnost těch letadel je také na vysoké úrovni.
pilot Michal Daněk

Teď ale musí žerty stranou. V místnosti pro piloty zaznívá signál ke vzletu. Piloti sice ihned ví, že se jedná pouze o cvičný let, i tak ale spěchají ke skříni, ve které mají výškovou výstroj vážící zhruba 12 kilogramů.

Nasazují si helmu, natahují rukavice a vybíhají na chodbu, kde se po pár metrech rozdělují. Michal Daněk zahýbá doleva, odkóduje dveře a běží 100 metrů k úkrytu letounu. V něm už technici připravují ke vzletu stíhačku JAS 39 Gripen.

Po rychlé předletové přípravě už pilot sedí v kokpitu a nahazuje motory. Po několika dalších minutách začíná spolu s druhou stíhačkou, ve které sedí Ivo Kardoš, rolovat.

Do vzduchu se dostávají za 12 minut od vyhlášení poplachu. Je to nejkratší možný čas. Maximální limit je 15 minut.

To jsou standardizované limity, které jsou v rámci aliančního systému, takže pro všechny země. Musíme si uvědomit, že než nějakým systémem ten signál projde tak, jak má projít přímo k pilotům a technikům na naší základně, tak se může jednat už o nějaké zpoždění. Když se to pak všechno sečte a než letoun fyzicky vzlétne – 15 minut je reálný čas, 5 minut je nereálné.
mluvčí 21. základny taktického letectva Tomáš Maruščák

Piloti aktuálně cvičí v prostoru mezi Žamberkem a Libercem. Kromě navázání spojení musí být při ostrém startu připravení i na krajní varianty, včetně sestřelení. „Pokud se bavíme o krajní situaci, že by opravdu mělo dojít nějakým způsobem k zásahu použití zbraní proti letounu, tak o tom rozhoduje národní autorita. To je vrchní velitel ozbrojených sil České republiky, což je prezident. Ten však může úlohu delegovat na ministra, respektive ministryni obrany. Ta by dala případně pokyn k použití zbraní proti tomuto letounu. Letadlo a pilot jsou v tu chvíli jenom nástroj,“ dodává Tomáš Maruščák.

Taková situace ale zatím nikdy nenastala. I tak jde při každém ostrém zásahu o každý okamžik, přiznává už po příletu armádní pilot Michal Daněk: „Samozřejmě v tom roli hraje každá vteřina. Když si představíte, že ten zásah probíhá většinou na dopravní letadla, která létají ve výšce 11 – 12 km, což už je dost vysoko, a létají rychlostí okolo 800 – 850 km/h. Každá vteřina se hodí k tomu, abychom vůbec to letadlo dostihli a mohli provést požadovaný zásah.“

Prohlédněte si, jak to vypadá v kokpitu

Post from RICOH THETA. - Spherical Image - RICOH THETA