Letos bude více návštěvníků něž loni. Mohlo by jich být přes dva miliony, myslí si ředitel NP Šumava

Asi největší dilema správy národního parku je to, jak zařídit, aby návštěvníků nebylo málo ani příliš mnoho. „To je hodně dané tím, kam se lidé rozptýlí. Na Šumavě jsou zažitá ikonická místa a tam směřují kroky většiny turistů. Přitom je obrovská a jsou tam oblasti, kde se dá užít někdy i krásnější příroda,“ tvrdí Pavel Hubený.

Česká část Šumavy nebo Bavorský les?

Nedávno proběhlo dotazování návštěvníků, které mělo mimo jiné za cíl porovnat českou a německou část Šumavy. Podle ředitele správy českého národního parku si ta naše vedla překvapivě dobře.

Čtěte také

iROZHLAS

Na Šumavě horskou chatu nehledejte. Náladu vám spraví v Bavorsku u kamen pod vrchem Luzný

„Čekali jsme, že budeme mít přes milion návštěv za rok, ale měli jsme miliony dva. Návštěvníci Šumavu opravdu milují. Ukázalo se, že většina z nich je spokojená s tím, jak náš národní park vypadá a jaká tam je příroda,“ popisuje výsledky Pavel Hubený.

Dotazník taky ukázal, že průměrná útrata návštěvníků na Šumavě a v Bavorském lese je podobná. „Pravda je, že jsme větší, takže přepočet na hektar by u nás byl trochu nižší, ale celkem za rok to bylo přes miliardu korun a to je pěkné číslo.“

Problémy s kůrovcem mají i v Německu

Už několik let vede správa národního parku boj s kůrovcem. Za německými hranicemi mají ale podle Pavla Hubeného stejný problém. „Bavorská strana Šumavy je více na jihozápadě. Je tam tepleji a vlhčeji, takže kůrovec nemá tak dobré podmínky. Problémy s ním ale mají také.“

Čtěte také

iROZHLAS

Kůrovec se přesouvá do městských parků. Lýkožrout smrkový dokáže napadat i modřín

Poničené stromy, ale nejsou to, co návštěvníkům vadí nejvíc. „Nikdo nemá rád, když je cesta rozježděná od traktorů, místo lesa je paseka nebo když se používají biocidy. Lidé neradi vidí mrtvé stromy, ale kolikrát je snesou spíš než zničenou paseku,“ tvrdí ředitel Správy Národního Parku Šumava.

V boji proti kůrovci se oba parky snaží svoji činnost koordinovat tak, aby dosáhly co nejlepšího výsledku. „Máme jádrové území, kde s kůrovcem neděláme nic, a potom je území, které vede k hranici národního parku a tam se snažíme kůrovce zabrzdit, aby neobtěžoval sousedy,“ popisuje Pavel Hubený.

Jak se správa národního parku snaží obnovit mokřady a rašeliniště? A jak se jí daří zpřístupnit park cyklistům? Poslechněte si celý rozhovor!