Léčba hyperbarickou oxygenoterapií

Léčba v barokomoře se dělí na akutní, tedy život zachraňující a na léčbu doplňkovou. Život zachraňuje v případě již zmíněné dekompresní nemoci a některých otrav. Další léčebné účinky hyperbarické komory popisuje doktorka Jitka Zapletalová ze IV. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Zapletalová: Tato metoda zasahuje do všech lékařských oborů. U nás máme nejvíce pacientů s defekty při diabetických gangrénách a ischemické chorobě dolní končetiny, náhle vzniklé hluchoty - většinou jednostranné než oboustranné - v ranném stadiu, stavy po zlomeninách, těžko se hojící rány, migrenózní stavy, začínající příznaky sklerózy multiplex a jiné.

Říká doktorka Zapletalová a dodává, že tato terapie se nepoužívá u pacientů dechovými potížemi.

Zapletalová: Hyperbarická oxygenoterapie není určena k léčbě plicních i bronchitických onemocnění a jakýchkoliv stavů, kde se kyslík nedostává v dechové formě. Při léčbě stoprocentním kyslíkem je pacient uzavřen v kovové rouře. Ve Všeobecné fakultní nemocnici je trojmístná, na světě ale existují i větší, ve kterých se dá třeba i operovat. Pacient se postupně dostane do přetlaku, kde pak určitou dobu setrvá.

Zapletalová: Jedna expozice se sestává z fáze sestupu na příslušný tlak, ta trvá asi čtvrt hodiny, pacient pociťuje zaléhání v uších a provádí námi určené manévry. Dá se to přirovnat ke stoupání letadla po startu. Další fází je dýchání stoprocentního kyslíku, může při ní poslouchat hudbu, číst nebo spát. Lékař ho slyší i vidí a při nějakém problému může zasáhnout. Za hodinu a půl nastává fáze vzestupu a při ní se vyrovnává středoušní tlak.

Expozic je různý počet, při otravách stačí jedno sezení, při chronickém onemocnění se opakuje až třicetkrát. Před léčbou musí každý pacient absolvovat ušní, nosní a krční vyšetření, nesmí být nachlazen.

Zapletalová: Hyperbaroxii může podstoupit každý donošený jedinec, může mít i kardiostimulátor, závažnější kontraindikací je srpkovitá anémie, stav po poranění hrudníku, klaustrofobie.