Kundera je výborný spisovatel, ale průměrný básník, říká autor jeho nejnovějšího životopisu Jan Novák

Milan Kundera, v mládí horlivě publikující komunistický básník, se po roce 1968 se stal v Československu zakázaným spisovatelem a v polovině 70. let se odstěhoval do Francie. Jeho život je částečně zahalený nejasnostmi, které on sám nekomentuje. Spisovatel Jan Novák se jeho životem a dílem čtyři roky intenzivně zabýval, výsledkem je kniha Kundera: Český život a doba. O práci na knize mluvil Novák s moderátorem Petrem Dudkem.

Novák v knize připomněl Kunderovy zapomenuté práce, které vydal pod cizím jménem v 70. letech, a to například dvě rozhlasové hry. „Zajímaly mě všechny objevy neznámých částí jeho díla,“ říká Novák.

Čtěte také

„V té době byl zakázaný, měl sice peníze v zahraničí, ale měl pocit, že musí vydělávat. Myslím, že to psal pro peníze, jsou to hry průměrné, ale jsou Kunderovské,“ popisuje s tím, že jedna z Kunderových her pod cizím jménem Sbohem moje lásko se v rozhlase vysílala, ale pravděpodobně se v archivu nezachovala.

Novák se v knize dotkl i toho, že Kundera psal pod cizím jménem v 70. letech i horoskopy do Mladého světa. „Je to zajímavá kapitola jeho díla, jsou to výborně napsané horoskopy, kde se objevují asociace na umění, mytologii…,“ popisuje Jan Novák.

Od disidentů se chtěl odlišovat

A proč se Milan Kundera vyhnul vydávání pod vlastním jménem v samizdatu, tak jak to dělali jiní čeští spisovatelé? „I v záznamech estébáckých pohovorů s Kunderou se vždy on sám odlišuje od ostatních disidentů. Říká, že to se socialismem myslí dobře, nechce být házený do jednoho pytle s Havlem i s Vaculíkem,“ vysvětluje.

Kundera podle Nováka taktizoval, nechtěl se zúčastnit žádného samizdatu, aby si nezkazil šance vyjet do zahraničí. „První čtyři roky v zahraničí byl vlastně československým občanem v zahraničí. Do doby, než vydal Knihu smíchu a zapomnění, tak to pytlíkoval s režimem, aby se mohl vrátit,“ konstatuje.

Estébácké odposlechy

Novák v knize často používá i přepisy estébáckých odposlechů spisovatelova bytu. Proč jim věnuje tolik prostoru? Podle Nováka Kundera po sobě zametá stopy. 

„Sešrotoval svou korespondenci, všechny svoje sešity, prvotisky. Vytváří o sobě mytický obraz, který jsem chtěl korigovat, nezbývalo než se obrátit na to, co bylo. Tyto materiály jsou veřejně dostupné, samozřejmě je potřeba je s nimi pracovat citlivě,“ hájí své postupy Novák.

autoři: Petr Dudek , prh

Související