Krajané v Belgii se učí péct vánočky: před dvanácti lety pěkně pospolu, letos na dálku
Pletená vánočka z kynutého těsta je docela unikátní. Už patnáct let se jí vždy před Vánocemi učí péct krajané v Belgii. Učitelkou je Olga Schmalzriedová z krajanského spolku Beseda. Vánočky se tradičně pečou u ní doma. Zpravodaj Radiožurnálu Pavel Novák natáčel o krajanském pečení vánoček před dvanácti lety a poptal se na ně na dálku i letos, když není kvůli pandemii nového koronaviru možné se sejít u jedné trouby a společně vánočky péct.
Tak jak to jde? „Mysleli, jsme, že jsme tam dali hodně mléka, ale to těsto je husté dostatečně,“ říká Alexandr Žamboch nad mísou, ve které už unavenou rukou hněte žluté těsto s rozinkami. A nastává část přípravy štědrovky, při které žákům paní Olgy Kmitají oči ze strany na stranu: pletení vánočky.
Pletení je věda
„Vždycky ty dva prostřední se kříží: vrchem, spodem a překřížit,“ vysvětluje. „To je těžký!“ ozývá se z prostoru. „Ale když na to přijdete, uvidíte. Každý rok to všichni zvládnou,“ uklidňuje své pekaře učitelka.
Základ vánočky je upletený, tak šup s ním na plech s pečícím papírem. „Trošku vykynula, ale na téhle straně ne! Tady to není perfektní.“ Správná hospodyňka musí být vždy trochu nespokojená. Ale ta první vánočka, ještě teplá, byla stejně ta opravdická, česká, s láskou pečená. Což potvrdili i ti, kteří ji ochutnali. Za všechny ji zhodnotil pětiletý Aleš: „Je moc dobrá!“
... a po dvanácti letech
Tomuhle klukovi je už dnes ne pět, ale sedmnáct. Všechno se mění. I pečení vánoček muselo být letos kvůli viru zavlečenému do Evropy z Číny jiné. Peklo se ve dvou skupinách. Instrukce dávala Olga Schmalzriedová kuchařům a kuchařkám ve třinácti kuchyních přes Skype. Výhodou bylo, že se mohlo najednou péct v několika troubách najednou.
„Moje trouba určitě byla šťastná, protože nepekla dvacet vánoček, ale jenom dvě. Na dálku je těžké vyzkoušet, jaké těsto je, zda je třeba přidat trochu mouky nebo mléka. U pečení je také problém na dálku, protože každá trouba peče jinak, tak to bylo trochu složitější,“ popisuje obtíže virtuálního pečení.
„Já jsem ovšem nemusela uklízet před a po pečení a dokonce jsem si v době, kdy těsto kynulo, mohla připravit vánoční stromeček,“ líčí naopak pozitiva.
Trochu jiný karambol
Do pečení vánoček se letos pustili i studenti češtiny. Ovšem kvůli jemným nuancím nejen v jazyce, ale i v pekařských tradicích se to neobešlo vždy bez karambolů.
„Dokonce jeden začátečník, který se pustil do dvou vánoček, říkal, že podle jeho rodiny jsou trochu tvrdé. Ukázalo se, že bohužel nevěděl, co jsou to kvasnice a použil kypřící prášek do pečiva,“ usmívá se na dálku Olga Schmalzriedová. „Není se co divit, přesto je to hrdina, protože i když je začátečník, všechno s námi absolvoval.“
Příští rok se budou vánočky péct v Bruselu a dalších belgických městech zase. Už pošestnácté a snad už ne jen na dálku. Bude pak jednodušší dohlédnout, aby v míse byly všechny ingredience, které tam být mají.
Související
-
Jak na vánočku? Základem je dobrá mouka, rozhoduje i teplota...
Moravský pekařský bard Jiří Balabán zdědil své povolání po svých předcích. Tento krásný a voňavý obor se totiž v rodině dědí už od roku 1820. Podle čeho poznáme kva...
-
Stopa českých Vánoc přežívá i v Egyptě. V Káhiře tradici udržuje paní Jarka
Vánoce jsou v těchto dnech cítit dokonce i v Egyptě. Oslavy jsou to trochu povrchnější, protože Egypťané jsou převážně muslimové a náboženský obsah ve Vánocích nevi...
