Kontroverzní zákon navrhuje posílat děti ze slovenských osad do internátních škol
Na Slovensku se v posledních týdnech často v médiích řeší nový zákon, který prosazuje ministr vnitra Robert Kaliňák. Chce předejít kriminalitě, která podle statistik roste v místech, kde žijí Romové. Návrh zákona vyvolal nesouhlas nejen v romské komunitě, ale i u lidskoprávních organizací. Více Tatiana Čabáková:
O zákoně diskutují i poslanci slovenského parlamentu a vyjadřují k němu svoje názory. Naposledy se ve zpravodajské televizi TA3 poslanci z vládní koalice Milan Krajniak, Miroslav Číž a Jaroslav Paška shodli na tom, že by podpořili návrh, který by nařizoval návrh umístit romské děti z osad do internátních škol, aby tak zabezpečili jejich povinnou školní docházku. Proti jejich návrhu se ohradila většina organizací, které pracují s dětmi s tím, že toto radikální řešení je absolutně nevhodné a že dítě se má odebírat z rodiny až ve chvíli, kdy není jiné řešení. K návrhu poslanců se vyjádřilo i ministerstvo vnitra. Pokračuje jeho tiskový mluvčí Peter Lazarov:
„Zákon kromě bezpečnosti v problémových lokalitách počítá i s návrhy v sociální oblasti. Návrh nepočítá se zavedením internátních škol pro romské děti, ale počítá s posílením pravomocí policie, s tzv. romskými specialisty a romskými občanskými hlídkami, které budou dohlížet na to, zda si děti plní povinnou školní docházku.“
Spišský Hrhov
Názor poslanců okomentoval i starosta obce Spišský Hrhov Vladimír Ledecký, který je na Slovensku známý svojí aktivní prací s romskou komunitou. Dokázal takřka nemožné – z katastru obce zmizela romská osada a všichni Romové žijí ve svých vlastních domech přímo v obci. V obci založil sociální firmy, které dávají Romům práci a vedou tím pádem normální, důstojný život. Ve Spišském Hrhově mají 1100 obyvatel, z toho 350 romských spoluobčanů.
„Já si osobně myslím, že politici a média mají na svědomí to, že jsou Romové tak negativně vnímaní. Všichni lidé, kteří s Romy pracovali a dosáhli nějakých výsledků, potvrdí, že jich nikdy nedosáhli represí.“
Stát chce v novém zákoně řešit, aby i děti z romských osad chodily pravidelně do školy. Chce řešit něco, co už dávno na lokální úrovni řeší obce ve spolupráci s mimovládními organizacemi. Všechny romské děti ze Spišského Hrhova chodí do místní školy. Po škole jsou v družině, mají kroužky, anebo navštěvují základní uměleckou školu. Stejně jako ostatní děti z vesnice.
Jiná je situace v okolních osadách, které spadají pod Spišský Hrhov. S dětmi, které vyrůstají v těchto sociálně vyloučených lokalitách, kde jsou životní podmínky tak zlé, že si je málokdo z nás dokáže představit, pracují jinak. S důrazem na to, že je potřeba je učit i běžné věci, které děti z vesnice umí:
„V naší obci neexistuje záškoláctví a můžu říct, že i v okolí obce se to výrazně zlepšilo. Díky tomu, že se u nás ty podmínky zlepšily a v ostatních obcích ne, tak jsme museli i v té nejhorší vesnici koupit dům a zřídit v něm školu. Docházejí tam (děti), ale chybí jim základní dovednosti – kolikrát se ve škole poprvé setkají se splachovacím záchodem, s příborem, atd. Museli jsme tomu přizpůsobit předškolní přípravu, založit nultý ročník. Když přijdou k nám, už ty základní věci ovládají.“
Inspirace na pozitivním příkladu
Vraťme se ale k poslanecké debatě o internátních školách pro romské děti. Za Vladimírem Ledeckým, který je starostou ve Spišském Hrhově už sedmnáct let, chodí romští aktivisté z celého východního Slovenska, aby se inspirovali na pozitivním příkladu jeho obce. Jak se Romové stali normálními sousedy? Chodí za ním i někteří poslanci slovenského parlamentu, aby viděli docela jinou realitu.
„Když přijede poslanec - a nepřijede na pět minut, ale na delší čas a dostaví se opakovaně - lehko ho přesvědčíme, že to, co děláme, děláme správně. Promluví s ředitelem, s učiteli, vidí to nadšení – o tom se nedá hovořit, to musíte zažít.“
Zda kontroverzní romský zákon, který navrhuje ministr vnitra Robert Kaliňák, schválí parlament, ukáží nejbližší měsíce.
